.

RENESANCE V ANGLII 


Renesance se v Anglii vyskytuje v době reformace kvůli anglikánské církvi Jindřicha VIII. Reformace byla nebezpečným tématem, i Shakespeare se mu věnoval jen okrajově, a to v díle Král Jan.

  REFORMACE

Jedním z důvodů reformace byl milostný a manželský život anglického krále Jindřicha VIII., který se chtěl rozvést s jednou ze svých šesti manželek. Papež to nechtěl schválit, a tak si Jindřich založil vlastní anglikánskou církev. Všechny katolické kostely zrušil a jejich majetek si vzal a vyměnil kněze a učitele. Jeho následníkem byl Eduard VI., který přeložil Bibli do angličtiny a pak na trůn nastoupila katolička Marie Tudorovna (dcera Jindřicha VIII.), která protestanty pronásledovala a upalovala (říkalo se jí Bloody Mary, česky Krvavá Marie). Po ní se na trůn dostala Alžběta I., která protestanty a anglikánskou církev podporovala a popravila 200 katolíků. Ještě podrobněji je to popsáno v kapitole Jindřišská a alžbětinská Anglie.

  ZPÁTKY

Renesanční literatura se narodila v Itálii.

Alžbětinské divadlo

Době vlády Alžběty I. říkáme "zlatý věk Anglie" - Alžběta pochopila moc divadla a sama pronášela oblíbené proslovy, například při obraně před Španěly. Za její vlády vznikají budovy určené přímo pro divadlo, předtím se totiž hrálo převážně v kostelech. Zakládali je univerzitní vzdělanci, hráli v nich pouze muži a vrcholem jejich tvorby byla díla W. Shakespeara. Prvním významějším divadlem bylo "The Theatre", později "The Globe". Právě v tomto divadle působil i Shakespeare, a i díky tomu mělo divadlo návštěvnost milion lidí ročně, což je pětkrát počet obyvatelů tehdejšího Londýna.

Geoffrey Chaucer (1340-1400)

Geoffrey CHAUCER [Džofry Čósr] pocházel z bohaté obchodnické rodiny, studoval na Cambridge a vstoupil do služeb královny, což mu jako diplomatovi umožnilo cestovat, a tak se inspirovat zahraniční renesancí dříve než ostatní.

Canterburské povídky [Kentrberské] jsou dílem, které dokáže bavit (což je znakem renesance) a zároveň vzdělávat (což bylo úlohou středověkých děl). Kompozice je rámcová - poutníci míři z Londýna do Canterbury vyjádřit dík za přežití morové nákazy, v Hostinci U Kabátce se sejde 29 lidí z různých vrstev společnosti a každý vypráví čtyři příběhy, dílo ale nebylo dokončeno a dochovalo se nám jen 24 povídek. Chaucer se zřejmě inspiroval Dekameronem.

Christopher Marlowe (1564-1593)

Christopher MARLOWE [Kristofr Márlou] se narodil do rodiny obuvníka, studoval na Cambridge, přestěhoval se do Londýna, kde se přidal k tajné službě. Zemřel v hospodské rvačce, kterou zřejmě vyvolala tajná služba, aby se Marlowa zbavila.

Tragická historie o doktoru Faustovi je o vzdělanci Faustovi, který touží po poznání a tak zavrhne křesťanskou morálku a podepíše smlouvu s ďáblem Mefistofelem.

William Shakespeare (1564-1616)

ŽIVOT

William SHAKESPEARE [Uilijem Šejkspír] se narodil ve Stratfordu nad Avonou otci rukavičkáři (později rychtáři) a matce z katolického šlechtického rodu. Neměl žádné vysoké vzdělání, jezdil s kočovným divadlem dokud v 90. letech 16. stol. neskončil v Londýně, kde teprve pořádně začala jeho kariéra. Shakespearovým patronem byl hrabě ze Southamptonu. Působil v divadelní společnosti "Služebníci lorda komořího", která postavila divadlo Globe. Na přelomu století byl ze Shakespeara velmi významný dramatik, jeho hry sledovala i královna. Po její smrti se společnost přejmenovala na "Královskou společnost Jakuba I." Roku 1613 divadlo Globe vyhořelo, Shakespeare se vrátil do Stratfordu, kde roku 1616 zemřel.

DÍLO

Shakespearovo dílo je zcela světské, postavami jsou jak nižší vrstvy, tak králové a královny. Své hry psal blankversem (nerýmovaným pětistopým veršem). Dochovalo se 38 Shakespearových her a 15 sonetů.

Shakespearovu tvorbu můžeme rozdělit do tří obobí:

  1. 90. léta 16. století - optimistické hry, komedie (Zkrocení zlé ženy, Sen noci svatojánské), historické hry, ale i první tragédie (Romeo a Julie)
  2. 1600-1608 - díla plná negativních myšlenek a skepse, většina tragédií (Macbeth, Hamlet, Othello, Král Lear a další), hořké komedie (Veselé paničky windsorské)
  3. 1608-1613 - pohádky (Bouře, Zimní pohádka), spolupráce s jinými autory

CHRONOLOGICKY SEŘAZENÉ HRY

Zkrocení zlé ženy (1594) je komedie o vztazích mezi ženami a muži, jejíž děj se odehrává v Padově. Dílo je plné slovních hříček, má rychlý spád a asi 80% je psáno veršem.

Richard III. (začátek 90. let) je historická hra s prvky tragédie o bratrovi krále Richardovi, který si myslí, že musí být padouchem, proto jak vypadá. Postupně tedy vraždí všechny, kteří mu překážejí na cestě ke trůnu.

Romeo a Julie (1595) je tragédie o boji o právo na lásku dvou milenců ze znepřátelených rodů (Julie je z rodu Kapuletů, Romeo je Montek), končící smrtí obou hlavních postav. Je psaná formou sonetu.

Sen noci svatojánské (1596) je komedie se složitým dějem, který se odehrává v Athénách. Jde o lásku, chyby, svět šlechty, řemeslníků a herců, i svět nadpřirozených bytostí.

Král Jan (1597) je historická hra o válce mezi králem Janem a Filipem, má náboženský motiv a snaží se vysvětlit anglickým občanům reformaci.

Král Lear (mezi 1603 a 1606) je tragédie o zkaženosti světa a hrozném chování.

Hamlet (1604) je tragédie a tak trochu i detektivka. Hamlet předstírá šílenství a využije herce, aby si potvrdil, že jeho otce zabil Hamletův strýc - nový král Claudius.

Othello (1604) je tragédie o žárlivosti a intrikách. Othello zabije svou ženu Desdemonu, protože mu Jago namluví, že je mu nevěrná.

Macbeth (1606) je historická tragédie o skotském králi Duncnovi - tyranovi, v jistáých ohledech podobná Hamletovi.

Coriolanus (1608) je politická, římská tragédie, kde se z velkého vůdce stane záporná postava.

Bouře (1612) je pohádková hra, poslední samostatné Shakespearovo dílo.

SONETY

Shakespeare napsal celkem 154 sonetů. Sonet si lehce upravil, místo původního složení (4 verše, 4 verše, 3 verše, 3 verše) psal vždy 4, 4, 4 a 2 verše. Shakespearovy sonety jsou také oproti všem předchozím inovátorštější a erotičtější.

Prvních 17 sonetů je o sňatku a důležitosti rodiny a potomků.

Sonety s čísly 18 - 126 jsou o přátelství k muži s iniciály W.H.

Sonety 127 - 152 jsou věnovány Černé Paní (Dark Lady), jsou milostné, až erotické.


  VPŘED

Nejen v Anglii vystřídalo renesanci baroko.

Jirka




Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.