Biosféra (neboli živý obal Země) je ta část planety Země, kde se nachází podmínky vhodné pro život. Biosféra zasahuje i do všech ostatních sfér. Proč? Většinu hydrosféry (tedy oceánů, moří, řek, jezer atd.) obývají ryby, paryby a jiné organismy. Pedosféra obsahuje půdní edafon – to je označení pro organismy, které žijí v půdě. V litosféře jsou jeskyně plné živočichů a život najdeme i vysoko nad zemí, tedy v atmosféře.
Fauna a flóra
- fauna je souhrnné označení pro živočichy na Zemi
- faunou se zabývá zoologie
- rozšířením fauny se zabývá zoogeografie (slyšíte geografie, takže to asi bude mít něco společného se zeměpisem)
- flóra je souhrnné označení pro rostliny na Zemi
- flórou se zabývá botanika
- rozšířením flóry se zabývá fytogeografie
- fauna a flóra ovlivňují vzhled krajiny, tudíž jsou pro krajinu důležitým faktorem
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ FAUNU A FLÓRU
- základními podmínkami pro existenci života (tedy i fauny a flóry) jsou:
- teplo a světlo ze slunečního záření
- voda
- vzduch
- potrava
- půda
- podmínky pro život různých druhů živočichů a rostlin se liší na různých místech na Zemi (některé druhy by v Česku žít nemohly, jiné by zase nepřežily na Sahaře), záleží především na:
- množství slunečního záření (neboť má vliv na teplotu a světlo)
- dostupnosti vody nebo alespoň vláhy
- splnění těchto dvou podmínek se liší podle:
- zeměpisné šířky (tedy podle vzdálenosti od rovníku) - tomuto dělení na různá pásma se říká šířková pásmovitost
- nadmořské výšky - dělení na nížiny, vrchoviny atd. se nazývá výšková stupňovitost
- vzdálenosti od oceánu - někde je oceánské a jinde kontinentální (vnitrozemské) podnebí
- oceánských proudů - ovlivňují totiž i podnebí na přilehlých místech na souši
Oddíly biosféry
- ekosféra - ta část Země, kde je výskyt života pravidelný a zákonitý (oblasti méně dotčené člověkem)
- noosféra - ta část Země, kterou obývají lidé, potkávají se s přírodou a vzájemně se ovlivňují
- technosféra - ta část Země, kterou vytvořil člověk (budovy, silnice atd.)
Biomy
- biomy jsou části biosféry, které se od sebe liší podle toho, do jaké míry jsou v nich splněny různé podmínky pro život (viz výše)
- různé biomy tedy mají různé podnebí, množství vody, různé složení půdy a hornin a samozřejmě je také obývají různé druhy fauny a flóry
- rozlišujeme přibližně tyto suchozemské biomy (v pořadí od rovníku k pólům): tropické deštné lesy, savany, pouště, subtropy, stepi, opadavé listnaté lesy, tajga, tundra, polární pustiny
- existují také sladkovodní biomy (vysokohorské řeky, říční delty, mokřady atd.) a mořské biomy (korálové moře, šelfy, polární moře atd.)
TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY
- teplo a časté srážky (okolo 2000 - 3000 mm ročně)
- fauna: hmyz, hadi, krokodýli (Afrika), papoušci (v amazonských pralesech), tukani, opice, mravenečníci, lenochodi, ...
- flóra: orchideje, liány, vzácné dřeviny, banánovníky, fíkovníky, palmy, kakaovníky, ...
- kácení (odlesňování) kvůli půdě
- rostliny jsou v několika patrech:
- koruny nejvyšších stromů
- střední patro stromů s liánami
- podrost, keře a křoviny
- např. Amazonie, západní Afrika (kolem řeky Kongo), Indonésie a Filipíny
SAVANY
- střídají se období deště a sucha
- často okolo tropických deštných pralesů
- fauna: zebry, žirafy, antilopy, lvi, klokani (Austrálie), emu (Austrálie), pštrosi, ...
- flóra: blahovičníky (neboli eukalyptus, Austrálie), baobaby (Afrika), traviny, ojediněle stromy
- pěstuje se zde také bavlník, obilí, podzemnice olejná a savany slouží i jako pastviny
- např. část Brazílie, velká část střední a jižní Afriky, Indie, severní Austrálie
POUŠTĚ (A POLOPOUŠTĚ)
- druhy pouště:
- erg - písečná
- serír - štěrkovitá
- hamáda - kamenitá
- většina pouští není pokryta pískem, např. jen pětina pouště na Sahaře je písečná
- desertifikace znamená rozšiřování pouští
- oáza - izolovaná zóna vegetace v poušti poblíž podzemního zdroje vody
- šot, vádí (v Africe) nebo creek (v Austrálii) - vyschlá koryta řek
- obří teplotní výkyvy mezi nocí a dnem (např. 40 °C ve dne a v noci pod nulou)
- lidé se v poušti vyskytují jen jako kočovníci (nomádi)
- fauna: hadi, ještěrky, štíři, fenkové, velbloudi, pštrosi, hmyz, ...
- flóra: kaktusy, křoviny, palmy, tamaryšky, ...
- např. Mexiko, Peru, Argentina, Sahara v severní Africe, celý Arabský poloostrov, Střední Asie, vnitrozemí Austrálie
SUBTROPY
- někdy také "středomořské lesy" nebo "tvrdolisté lesy"
- léta jsou suchá a horká, zimy mírné a deštivé
- fauna: gekoni, ještěrky, mufloni, cikády, ...
- flóra: křoviny, borovice, citrusy, borovice pinie, korkové duby, vinná réva, olivovníky, fíkovníky, ...
- např. Kalifornie, Mexický záliv, Středomoří (Španělsko, Itálie, Řecko, severní pobřeží Afriky), Jihoafrická republika, jižní Austrálie
STEPI
- travnaté krajiny v mírném pásu s malým množstvím srážek
- převážně písčitohlinitá a velmi úrodná hlinitá půda
- různé názvy pro step:
- prérie - Severní Amerika
- pampa - Jižní Amerika
- meseta - Španělsko
- pusta - Maďarsko
- celina - Střední Asie
- fauna: hlodavci, orli, bizoni, osli, svišťové, koně, zajíci, ...
- flóra: hlavně traviny, dále cibulovité byliny a dá se zde pěstovat např. obilí, kukuřice, ...
- např. střed USA, Argentina, Maďarsko, Turecko, jižní Rusko, Kazachstán, Mongolsko, Čína
OPADAVÉ LISTNATÉ LESY
- v mírném pásu, převážně na severní polokouli
- vhodné podmínky pro vznik civilizace
- hustá říční síť
- fauna: medvědi, jeleni, hlodavci, sovy, ...
- flóra: hlavně listnaté stromy (javory, buky, duby atd.), ale i borovice, smrky, modříny a mnoho bylin
- např. východ USA, velká část Evropy (kromě jižních států a severní Skandinávie), východní Čína, Japonsko
TAJGA
- "severský" jehličnatý les obrovských rozloh
- opět prakticky jen na severní polokouli
- fauna: vlci, medvědi, losi, bobři, ...
- flóra: především jehličnaté stromy (hlavně smrky, jedle a borovice), břízy, brusinky, keříky, mechy, ...
- těžba dřeva
- např. většina Kanady, Skandinávie a Ruska
TUNDRA
- trvale zmrzlá půda (permafrost), která roztaje jen krátce v létě
- vysoký sníh, voda je ve formě ledu
- drsné zimy, nízké teploty
- střídá se polární den a polární noc (kdy Slunce téměř nevystupuje nad obzor)
- fauna: obecně málo druhů, např. sobi, vlci, polární lišky, medvědi, losi, pižmoni, sněžné sovy ,...
- flóra: malé keříky a byliny, lišejníky, mechy, ...
- např. Aljaška, severní Kanada, Grónsko, Island, severní okraj Skandinávie a Ruska
POLÁRNÍ PUSTINY
- nízké teploty, málo srážek
- vysoký tlak po většinu roku
- fauna: převážně ryby v mořích, dále např. tučňáci a mroži
- flóra: většinou úplně chybí
- na severní polokouli Arktida, na jižní Antarktida
Výškové stupně
- s rostoucí nadmořskou výškou se také mění podmínky pro faunu a flóru - klesají teploty a roste množství srážek
- nížinný stupeň (do 200 m n. m.) - převážně listnaté lesy
- pahorkatinový stupeň (do 500 m) - smíšené a listnaté lesy, kulturní využití
- vrchovinný stupeň (do 800 m) - převážně bukové lesy, dále jedle
- horský stupeň (do 1200 m) - smrky, buky a jedle
- subalpínský stupeň (do 1900 m) - jalovce, kosodřeviny
- alpinský stupeň (do 2200 m) - křoviny, travinatý porost, kleče
- subnivální stupeň (do 2500 m) - bez vegetace
- nivální stupeň (2500 m n. m. a výše) - led a sníh, které již neroztávají
Jirka
Castillo
tropický deštný les na ostrově Borneo
savana v Tanzanii
baobab
písčitá poušť na Sahaře
subtropická krajina na ostrově Kypr, na fotce je také krásně vidět výšková stupňovitost
step v Mongolsku
listnatý les v Litvě
tajga v Rusku
tundra v Grónsku
polární pustina ve vnitrozemí Antarktidy