Během dýchání (neboli "respirace") z organických látek vznikají látky anorganické, přičemž se uvolňuje enregie, díky které se můžeme hýbat, myslet a žít. Pro dýchání je potřeba kyslík a vzniká při něm oxid uhličitý. Takže je to vlastně pravý opak fotosyntézy. Dýchají i rostliny i živočichové.
Pokud má organismus k dispozici kyslík, může dýchat "aerobně". Aerobní dýchání má dvě fáze.
V té první probíhá tzv. "glykolýza" - v cytoplazmě buňky se glukóza (cukr, který získáváme z potravy) rozpadá na pyruvát, čímž získáme 2 molekuly adenosintrifosfátu neboli ATP (to jsou takové chemické baterky, které ve svých vazbách uchovávají spoustu energie).
Ve druhé fázi aerobního dýchání se v mitochondriích za přítomnosti kyslíku pyruvát rozkládá dál na ještě menší molekuly. Uvolňuje se při tom další energie, vzniká oxid uhličitý (CO2) a voda. Tyto reakce se odehrávají pořád dokola, v takzvaném "Krebsově cyklu" (nebo také "cyklu kyseliny citronové").
Souhrnně tedy můžeme aerobní dýchání chemicky zapsat touto rovnicí: C6H12O6 + 6 O2 → 6 CO2 + 6 H2O.
Část dýchání probíhá i bez přítomnosti kyslíku v prostředí, ale toto "anaerobní" dýchání je mnohem méně účinné. Některým bakteriím to k přežití stačí, ale živočichové by se bez kyslíku neobešli.
Anaerobní dýchání je vlastně kvašení (fermentace). Existuje několik druhů kvašení (alkoholové, mléčné, acetonové, ...), ale všechny spočívají v částečném rozkládání glukózy na menší cukry, nikoliv až na konečné produkty. Příkladem může být tato rovnice alkoholového kvašení glukózy na etanol: C6H12O6 → 2 CH3CH2OH + 2 CO2 + energie.
Dýchání záleží na různých faktorech, jak vnějších - to je třeba fyziologický stav a stáří rostlin (nejintenzivněji dýchají mladé, rostoucí rostliny, klíčící semena), tak vnitřních, jako je teplota (se stoupající teplotou roste intenzita dýchání) a obsah kyslíku v prostředí.
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.