Jednoděložné rostliny (latinsky Liliopsida) jsou jednou ze tří tříd krytosemenných rostlin. Mají zárodek s jednou dělohou. Jejich cévní svazky jsou rozptýlené (nebo „roztroušené“), takže jejich stonek druhotně netloustne – roste jenom „do výšky“, tím pádem jde pouze o byliny. Jednoděložné rostliny mají svazčité kořeny (nenajdeme „hlavní“ kořen) a trojčetné květy (nejčastěji 6 okvětních lístků). Jejich listy bývají přisedlé, občas i řapíkaté, většinou mají souběžnou žilnatinu.
Podtřída Alismatidae
ŘÁD ŽABNÍKOTVARÉ
Čeleď Žabníkovité
- vývojově nejstarší skupina jednoděložných rostlin
- vodní a bahenní byliny
- heterofylní listy
- květní části ve šroubovici, volné pestíky
- žabník jitrocelový, šípatka střelovitá
Čeleď Áronovité
- vytrvalé byliny s oddenky a hlízami
- květenství: palice (tj. ztloustlý klas)
- áron plamatý, okřehek menší (na vodních plochách znečištěných fosforem a dusíkem, téměř nemá stonek)
Podtřída Liliidae
ŘÁD LILIOTVARÉ
- vytrvalé byliny kořenící oddenky, cibulemi nebo hlízami
- v pletivech mají alkaloidy, glykosidy, saponiny
- trojčetný květ
- plod: tobolka, bobule
- česnek kuchyňský, česnek medvědí, česnek cibule, česnek pažitka, lilie, tulipán, hyacint, modřenec, ladoňka, konvalinka vonná, kokořík, ocún jesenní, vraní oko čtyřlisté, křivatec žlutý
ŘÁD CHŘESTOTVARÉ
- vytrvalé byliny kořenící oddenky, cibulemi nebo hlízami
- některé sukulenty
- listy v přízemní nebo vrcholové růžici
- u chřestu fylokladia (postranní stonky nahrazující listy)
- plod: tobolka, bobule
Čeledi Chřestovité, Amarylkovité, Jukovité
- chřest (asparagus), narcis, šafrán (krokus), amaryllis, bledule, sněženka, agave (kvete jen jednou za život, vyrábí se z něj tequila), juka, aloe, kosatec
Čeleď Vstavačovité
- vstavač mužský, prstnatec májový, tořič, střevičník pantoflíček, vanilovník (jako koření se používají nezralé fermentované tobolky)
ŘÁD BANÁNOVNÍKOTVARÉ
- robustní vytrvalé byliny s oddenky nebo hlízami
- stonek je nepravý kmen
- plod: bobule, normálně mají 20 až 100 semen, pěstované kultury jsou geneticky modifikované, takže semena nemají
- banánovník obecný
ŘÁD ZÁZVORNÍKOTVARÉ
- výhradně tropické rostliny, v Evropě chybí
- oddenky
- plod: bobule, tobolka
- zázvor (tradiční afrodisiakum), strelície
Podtřída Arecidae
ŘÁD AREKOTVARÉ
- palmy jsou byliny!
- stonek druhotně netloustne
- většinou v okvětí, ale může se objevit i rozlišený kalich a koruna
- plod: bubule, peckovice
- anemofilní (opylovány větrem) a entomofilní (hmyzem)
- kokosovník ořechoplodý (kokos je peckovice), datlovník, palma olejná, ratan, žumara nízká
- nepatří sem cykasy (nahosemenné)
ŘÁD PUŠKVORCOTVARÉ
- mokřadní a vodní vytrvalé rostliny s oddenky
- původně z Asie
- puškvorec obecný (ztlustlý klas, který je jedlý)
Podtřída Commelinidae
ŘÁD LIPNICOTVARÉ
- jednoduché, zříkda řapíkaté listy, listové pochvy
- jednodomé i dvoudomé rostliny
- přeměna nebo redukce květních obalů
Čeleď Broméliovité
- bromélie, ananas (plod vzniklý splynutím sousedních bobulí ze semeníků květů kolem stonku)
Čeleď Šáchorovité
- skřípina lesní, suchopýr, ostřice, šáchor hnědý
Čeleď Orobincovité
- orobinec
Čeleď Sítinovité
- sítina, bika ladní
Čeleď Lipnicovité
- kosmopolitní, jsou i na Antarktidě
- společenstva savan a stepí
- stonek ve formě stébla, větví se odnožováním
- list má čárkovitou čepel s listovou pochvou, jazýčkem a oušky
- anemofylní
- květenství žita je složeno z klásků, klásek má dva květy
- květní části: listen (tj. plucha s osinou), okvětí (tj. pluška + plenky), tyčinky s vrtivými prašníky, pestík s pérovitou bliznou
- „obilniny“: žito (vysoká rostlina, dlouhé osiny), pšenice (nízká rostlina, krátké osiny, zralý klas se ohýbá dolu), triticale (kříženec pšenice a žita, používá se na chléb), oves, ječmen, kukuřice
- „trávoviny“: srha říznačka, pýr plazivý, jílek vytrvalý, bojínek, psárka, lipnice roční