Kapraďorosty

Souhrnným názvem „kapraďorosty“ se označují oddělení plavuní, přesliček a kapradin. Jde o vyšší výtrusné rostliny.

Kapraďorosty obecně

na rozdíl od mechorostů už mají plně vyvinuté kořeny, cévní svazky a další orgány typické pro vyšší rostliny
na rostlinách jsou zřetelně viditelné výtrusnice, ještě však nevytvářejí žádná semena

sporofyt je velký a zelený, žije dlouhou dobu, v jeho výtrusnicích meiózou vznikají haploidní spory
ze spory vyroste gametofyt – ten je malý, nenápadný, mívá nepravidelný tvar, žije jen krátkou dobu, nazývá se prokel, na něm se tvoří pohlavní orgány: v pelatkách (♂ samčí pohlavní orgány) vznikají spermatozoidy (♂ samčí gamety), které ve vlhkém prostředí splývají s buňkou vaječnou (♀ samičí gameta), vznikající v zárodečníku (♀ samičí pohlavní orgán)
splynutím gamet vzniká zygota a z ní vyrůstá nový sporofyt
stadium sporofytu (diploidní) tedy výrazně převažuje nad stadiem gametofytu

tvoří hlavní složku pralesů v mladších prvohorách, jejich pozůstatkem jsou dnes ložiska černého uhlí

mohutný oddenek
dobře vyvinuté listy (většinou složené), v mládí typicky spirálovitě stočené
nadzemní část stonku zcela zakrnělá, listy vyrůstají v přízemní růžici (s výjimkou tropických stromových kapradin)
na listech jsou výtrusnice s výtrusy, pomocí nichž se kapradiny rozmnožují
některé kapradiny se rozmnožují vegetativně (pomocí oddenku)
prokly (gametofyty) kapradin mají typicky srdčitý tvar
hasivka orličí – naše největší kapradina, roste na písčitých půdách v borových lesích
kapraď samec – naše nejhojnější kapradina, roste ve vlhkých stinných lesích
papratka samičí – má ráda vlhké stinné lesy
osladič obecný – stinná místa, skály, trouchnivějící kmeny, nasládlý oddenek
stromové kapradiny – v dnešní době výskyt v tropických lesích (např. Austrálie, Nový Zéland, Indonésie, Filipíny atd.), v období prvohor všude
sleziník – roste na starých zdech a v puklinách skal

stonky jsou duté, přeslenitě větvené, vyztužené oxidem křemičitým
v článcích lodyh vyrůstají přesleny zakrnělých šupinovitých listů (fotosyntézu zajištuje stonek)
plazivé oddenky
na vrcholcích lodyh vyrůstají klasy s výtrusnicemi
rozmnožují se výtrusy i vegetativně (rozrůstáním oddenků)
u některých přesliček vyrůstají z oddenku dva typy lodyh – nezelené jarní lodyhy s výtrusnicemi a fotosyntetizující zelené letní lodyhy bez výtrusnic
přeslička rolní – vytváří jarní a letní lodyhy
přeslička lesní – jemně větvené stonky, nemá rozlišené jarní a letní lodyhy
přeslička poříční – roste ve vodě při březích rybníků