Vyšší rostliny se vyvinuly ze starobylých zelených řas. Díky zvyšujícímu se obsahu kyslíku v atmosféře pak vznikla ozónová vrstva, která zachycovala UV záření, což umožnilo některým rostlinám přesunout se z vody na souš. Pro vyšší rostliny jsou charakteristické kořeny (upevňují rostlinu, čerpají živiny z půdy), pletiva vodivá, zpevňovací a krycí.
Mechorosty obecně
- primitivní vyšší rostliny
- nedokonalá či žádná vodivá pletiva – malý vzrůst
- většinou suchozemské rostliny, ale vázány na vlhká stanoviště
- kosmopolitní rozšíření (tzn. po celém světě)
-
tělo – stále tvořeno stélkou:
- lupenitá – jednodušší mechorosty
- rozlišená – lodyžka, lístky, příchytná vlákna, štět s tobolkou
-
dělíme je do tří tříd:
- Játrovky
- Hlevíky
- Mechy
VÝZNAM
- ochrana půdy před erozí (vodní či větrnou)
- podíl na tvorbě humusu
- zadržování vody (speciální buňky)
- udržování vzdušné vlhkosti, mikroklimatu
- tvorba rašeliny (tj. nahromaděný, částečně rozložený rostlinný materiál) – např. rašeliník
- bioindikátory znečištění (mechorosty mají velký povrch a snadno prostupnou stélku – jsou citlivé na kvalitu ovzduší i srážek)
Rozmnožování a životní cyklus
- oplození v kapce vody (zygota, štět s tobolkou, výtrusy, …)
- vegetativní rozmnožování
RODOZMĚNA
- rodozměna je střídání dvou stádií: sporofyt (diploidní – dvě sady chromozomů (2n), nepohlavní generace) a gametofyt (haploidní – jedna sada chromozomů (n), pohlavní generace)
-
gametofyt je zelený (lodyžka s lístky), vytváří pohlavní orgány
- samičí pohlavní orgány („zárodečníky“) obsahují jednu buňku vaječnou
- v samčích pohlavních orgánech („pelatkách“) se vytváří spermatozoidy
- k oplození dochází většinou ve vlhkém prostředí (rosa, déšť, …)
- ze zygoty (oplozené vaječné buňky) ihned vyrůstá nezelený sporofyt, který má podobu štětu s tobolkou (pukavým plodem)
- z výtrusů v půdě vyklíčí mladý gametofyt, který má zpočátku podobu jednoduchého vláknitého prvoklíčku a teprve později se z něj vyvine lodyžka s lístky
- u mechorostů gametofyt (zelená rostlina) převládá nad sporofytem (štětem s tobolkou)
- (u ostatních oddělení vyšších rostlin je tomu naopak
Třída Játrovky
- nejčastěji lupenitá stélka
- stinná vlhká stanoviště
- nejvíce druhů v tropech (epifyty)
- jedny z nejstarších skupin suchozemských rostlin (fosilie z karbonu)
- porostnice mnohotvárná – stopkaté terče s pohlavními ústroji
- trhnutka – tvoří porosty v těsné blízkosti vody nebo plave na hladině, běžné v akváriích
Třída Hlevíky
- lupenitá stélka se zanořenými pohlavními ústroji
- sporofyt a gametofyt v rovnováze
- asi nejpůvodnější třída
- hlevík tečkovaný
Třída Mechy
- stélka vždy tvoří lodyžkou s lístky
- dobře vyvinutý prvoklíček (většinou vláknitý)
- rostou v polštářích, trsech, povlacích, visící mechy atd.
- mechy tvoří základ nejnižšího patra rostlinných společenstev
- schopnost zadržovat vodu výrazně ovlivňuje vodní režim lesních ekosystémů
- spolu s lišejníky se mohou snadno uchytit na skalách, a tím přispívají k jejich postupné erozi
- příliš hojný výskyt na loukách svědčí o vlhké, nedostatečně provzdušňované a kyselé půdě
- rašeliník – vytváří rozsáhlá rašeliniště
- ploník – jehlicovité lístky, náš největší mech
- dvouhrotec
- bělomech – vytváří pevné, šedozelené polštáře v lesích, indikátor nekvalitní kyselé půdy
- měřík – ploché lístky tvořené jedinou vrstvou buněk
- trávník Schreberův