Oběhová soustava

Tělní tekutiny

Mimobuněčná tekutina

• tkáňový mok

  • mezibuněčná tekutina
  • vznik z krevní plazmy
  • výživa buněk tkání, odvod zplodin
  • podobné složení jako krevní plazma

• míza (lymfa)

  • proudí v lymfatických cévách
  • vznik z tkáňového moku
  • imunita (v míze jsou bílé krvinky), odvádí přebytky moku a tuky

Mimobuněčná tekutina

• součást buněk

Krev

• červená neprůhledná kapalina

• muži 5–6 l, ženy 4,5–5 l

• koluje v cévách, uzavřený krevní oběh

• ztráta 550 ml organismus snese, 1,5 l a více ohrožení života

• funkce:

  • transportní (přenášení dýchacích plynů, rozvod živin a odvádění zplodin, přenášení hormonů a vitamínů)
  • obranná (imunita)
  • termoregulační (rozvod tepla po těle)

• složení:

  • krevní plazma
  • krevní buňky
    • červené krvinky (erytrocyty)
    • bílé krvinky (leukocyty)
    • krevní destičky (trombocyty)

• krevní obraz – soubor laboratorních vyšetření zahrnující stanovaní množství hemoglobinu a počet erytrocytů, leukocytů a trombocytů v krvi

Krevní plazma

• tekutá složka krve, nažloutlá

• 55 % objemu, 91 % vody, 9 % rozpustné látky (hormony, vitamíny, …)

• krev bez krevních buněk

• rozpustné látky:

  • plazmatické bílkoviny
    • albumin – udržuje stálý osmotický tlak plazmy, přenos vápníku, mastných kyselin apod.
    • globuliny – imunitní reakce, transport lipidů
    • fibrinogen, protrombin – srážení krve

• glukóza

  • glykemie (= hladina glukózy v plazmě) je 0,1 % (3,6 – 6,3 nmol/l))

• ionty anorganických solí

  • sodné, draselné, chloridové
  • regulace pH plazmy (7,4)

• hormony

Červené krvinky (erytrocyty)

• muži 5,5 milionů v mm³, ženy 4,5 milionů v mm³, životnost 120 dní
• savci bezjaderné, kruhovité
• s vyšší nadmořskou výškou a u sportovců se počet zvyšuje, krev lépe zásobuje tkáně kyslíkem, vyšší výkon
• tvorba (erytropoéza)
  • probíhá v kostní dřeni
  • je potřeba dostatek železa, vitaminu B12 a hormonu erytropoetinu
• protein hemoglobin
  • červené krevní barvivo
  • bílkovinná část globin a nebílkovinná část hem (obsahuje centrální atom železa Fe²⁺)
  • váže kyslík
  • oxyhemoglobin: hemoglobin + O²
  • karbaminohemoglobin: hemoglobin + CO²
  • karboxyhemoglobin: hemoglobin + CO
    • mnohem pevnější vazba, vyřazena výměna plynů – vede k dušení
• anemie (chudokrevnost) = nedostatek červených krvinek a hemoglobinu; příčina např. nedostatek železa (maso, vejce, zelenina, obilniny) nebo radioaktivní záření
• hemolýza
  • rozpad červených krvinek, příčina zestárnutí buněk
  • vliv hypotonického roztoku, ultrazvuku, třepení krve, změn teplot, vliv kyselin a zásad, hadího jedu
  • hemoglobin se přeměňuje na žlučová barviva (žloutenka)
• hematokmit – udává objemový podíl erytrocytů v krvi
• sedimentace – sedlivost červených krvinek, rychlost sedimentace se zvyšuje při infekcích, zánětech, infarktu, menstruaci, nádorech a těhotenství

Bílé krvinky (leukocyty)

• mají jádro
• bezbarvé, kulovité, ale mohou měnit tvar
• imunita organismu
• 4000–10000/mm³ – kolísá, stoupá při infekcích, zánětech, životnost různá (hodina až měsíce)
• tvorba (leukopoéza) probíhá v kostní dřeni
• schopnost procházet kapilárami/vlásečnicemi (diapedéza)
• schopnost pohlcování cizorodých částic (fagocytóza)

Granulocyty

• v cytoplazmě mají dobře barvitelná zrna
• neutrofilní
  • fagocytóza bakterií
  • chemotaxe (putují do místa zánětu, diapedéza), mění tvar, např. mikrofágy
• eozinofilní
  • množství stoupá při alergiích a parazitních onemocněních (tasemnice, roupy)
• bazofilní
  • ne při fagocytóze
  • produkují látky, které rozšiřují cévy (histamin) nebo mají protisrážlivé účinky (heparin)

Agranulocyty

• neobsahují větší barvitelná zrna
• B-lymfocyty
  • látková (hormonální) imunita
  • vytvářejí protilátky (imunoglobulin)
  • molekuly se vážou na povrchové struktury virů nebo bakterií – přispívají k likvidaci
• T-lymfocyty
  • dozrávají v brzlíku (thymus)
  • buněčná imunita
  • likvidace buněk napadených viry, z části likvidace nádorových buněk (někdy i buněk transplantovaných tkání)
• monocyty
  • největší leukocyty
  • v krvi jako nezralé buňky v tkáních se proměňují na makrofágy – fagocytují a rozpoznávají cizorodé struktury

Krevní destičky (trombocyty)

• nejsou to buňky, ale úlomky buněk – odškrcení cytoplazmy z megakaryocytů (obrovské buňky)
• schopnost adheze (přilnavost) a agregace (shlukování)
• 150–300 tisíc/mm³, životnost 9–12 dní, nepravidelný tvar
• tvorba (trombopoéza): v kostní dřeni
• zánik: slezina, játra, kostní dřeň
• působí při zástavě krvácení (hemostáza) – umožňují srážení
• trombus = sražená krev v cévě
• dočasný trombus – primární hemostáza
• definitivní trombus – sekundární hemostáza
• tromóza – chorobné srážení krve v cévách
• embolie – trombus ucpe cévu, která zásobuje určitý orgán

Krevní skupiny

• AB0 systém (Jan Janský, 1907) a Rh faktor
• krevní skupiny jsou založeny na existenci antigenu a protilátek
• antigeny (aglutinogeny) – molekuly na povrchu červených krvinek
• protilátky (aglutininy) – v krevní plazmě, způsobují shlukování (anti-A, anti-B)

AB0 systém

• podle přítomnosti antigenů se určuje krevní skupina:

  • A – pouze antigen A
  • B – pouze antigen B
  • AB – antigen A i B
  • 0 – žádný antigen

• o typu protilátek rozhoduje krevní skupina:

  • A – protilátka anti-B
  • B – protilátka anti-A
  • AB – žádná protilátka
  • 0 – protilátka anti-A i anti-B

• univerzální přijemci – AB, nemají žádné protilátky

• univerzální dárci – 0, nemají žádné antigeny

• pokud by například příjemce B dostal krev A, potká se antigen A s protilátkou anti-A, dojde ke shlukování červených krvinek a tvorbě sraženin, které mohou ucpat cévy

Rh-faktor

• poprvé objeven u opice makak rhesus v roce 1940
• pouze jediný aglutinogen = Rh-faktor
• nejdůležitější je antigen D, podle něj rozlišujeme 2 skupiny:
  • Rh+ – antigen D je přítomen
  • Rh− – antigen D chybí
• Rh- nesmí dostat Rh+, univerzální dárce 0-
• mezi Evropany cca 85% Rh+, jinde téměř 100%
• matka Rh-, otec Rh+ → dítě Rh+
• fetální erytroblastóza – těžká forma novorozenecké žloutenky, hemolytická nemoc novorozence

Onemocnění krve

• leukémie

  • rakovinné onemocnění
  • zvýšené množství nezralých bílých krvinek, snížená obranyschopnost

• hemofilie

  • chorobná krvácivost, dědičná

• anémie

  • chudokrevnost
  • v krvi je snížen počet červených krvinek a hemoglobinu

Oběhový systém

Krevní cévy

Tepny (artérie)

• cévy vedoucí krev směrem ze srdce (do těla), okysličená krev
• stěny jsou pružné a pevné
• větví se na tepénky (arterioly)
• stavba:
  • vazivový obal s kolagenními vlákny
  • vrstva z elastických vláken a hladkého svalstva
  • endotel – vnitřní epitel (výstelka) a lumen (dutina)

Žíly (vény)

• cévy vedoucí krev směrem do srdce
• dolní končetiny: kapsovité chlopně – umožňují průtok krve směrem k srdci, zadržují krev, aby se nevracela směrem dolů
• větví se na žilky (venuly)
• stěny tvořeny stejnými vrstvami jako u tepen (slabá svalovina)

Vlásečnice (kapiláry)

• stěny tvoří pouze vrstva endotelových buněk – výstelkové buňky
• prostupují tkáně
• jejich tenkou stěnou prostupuje kyslík a živné látky z krve do tkání
• z tkání do krve pak oxid uhličitý a odpadní látky metabolismu

Srdce

• kuželovitý tvar, cca 300 g
• za hrudní kostí mezi pravou a levou plící v dutině hrudní
• dutý sval uložený v osrdečníku (perikard) – pouzdro z vazivové tkáně
• stavba:
  • epikard = vazivo na povrchu
  • myokard = srdeční svalovina
  • endokard = nitroblána srdeční – vnitřní vazivová výstelka srdce
• rozděleno na 4 části: pravá a levá síň a komora
• komory jsou větší, krev nejprve vtéká do síně
• mezi síní a komorou jsou srdeční chlopně cípaté (síňokomorové) – brání zpětnému toku krve z komor do síní
  • dvojcípá – mezi levou předsíní a levou komorou
  • trojcípá – mezi pravou předsíní a pravou komorou
• mezi komorami a tepnami (na počátku aorty a plicní tepny) jsou poloměsíčité chlopně (pulmonální)
  • uzavírají srdce, zabraňují toku krve do srdce
  • při uzavírání chlopní slyšíme srdeční ozvy (slyšitelné fonendoskopem/stetoskopem)
  • při vadách chlopní nejsou ozvy ostře ohraničené, slyšíme šelesty
  • nedomykavost chlopní je příčinou srdečních vad
• do pravé síně vstupuje horní a dolní dutá žíla, které přivádí neokysličenou krev z těla
• z pravé komory vystupuje plicní tepna do plic
• do levé síně vedou plicní žíly okysličenou krev z plic
• z levé komory vystupuje aorta (srdečnice), která rozvádí okysličenou krev do těla

Výživa srdce

• přívod okysličené krve zajišťují věnčité (koronární) tepny – vycházejí z aorty
• zúžení nebo uzavření věnčitých cév vede k nedostatečnému zásobení srdce krví – srdeční ischemie (nedokrvenost tkání)
• infarkt myokardu – ucpání koronární tepny, zástava toku krve
• angina pectoris –předchůdce infarktu, nedostatek kyslíku do srdce

Činnost srdce

• rytmická, impulzy vznikají v srdci – vlastní automacie (převodní systém srdeční)

• střídavé smršťování (systola) a ochabování (diastola)

• srdeční cyklus – od naplnění síní a komor krví až po vypuzení krve ze srdce:

  1. systola síní a diastola komor
  • síně vypuzují krev do komor, komory jsou ochablé (nasávají krev)
  2. diastola síní a systola komor
  • síně začnou ochabovat a nasávají krev ze žil, komory se naopak začnou stahovat a vytlačují krev do tepen (uzavřou se cípaté chlopně – v hrudníku je slyšet zřetelný úder známý jako první srdeční ozva)
  3. diastola síní a diastola komor
  • síně zůstávají ochablé (nadále nasávají krev ze žil), komory ukončí stah, začnou opět ochabovat (uzavřou se poloměsíčité chlopně – je slyšet slabší úder známý jako druhá srdeční ozva)

• tento proces se opakuje 70–80krát za minutu (70–80 tepů za minutu)

• tep = puls – sledujeme na předloktí na palcové straně, tlaková vlna, která probíhá arteriální částí, vzniká vypuzením krve do aorty

• krevní tlak – hypertenze, hypotenze, systolický a diastolický, normální tlak 120/80 mm rtuťového sloupce

• akční srdeční potenciál – lze snímat elektrodami, EKG = elektrokardiogram

Řízení srdeční činnosti

• převodní systém srdeční

  • buňky, které mají schopnost autonomně vytvářet vzruchy a následně je rozvádět po celém srdci
  • jednotlivé srdeční stahy tak vznikají v samotném srdci nezávisle na nervové soustavě
  • systém je automatický, autonomní a rytmický
  • impulz vzniká v sinusovém (síňovém) uzlíku – v pravé síni při ústí horní duté žíly
  • impulz se šíří do síňokomorového uzlíku v pravé síni – převádí vzruchy dále do komor
  • z tohoto uzlíku vychází síňokomorový svazek = Hisův svazek – rozděluje se na 2 raménka, která končí jako Purkyňova vlákna v obou komorách

• vegetativní – autonomní nervstvo může zrychlovat (sympatikus) nebo zpomalovat (parasympatikus) činnost srdce

• hormony – adrenalin

Malý plicní oběh

• začíná v pravé komoře kmenem plicním (plicnice) – dělíme na pravou a levou plicní tepnu, vstupují do plic
• obohacení krve kyslíkem (vlásečnice obklopují plicní sklípky – výměna kyslíku a oxidu uhličitého)
• 4 plicní žíly (vedou okysličenou krev) do levé síně

Velký tělní oběh

• začíná v levé komoře, odkud vede tepna aorta (srdečníce)

  • vzestupná – odstupují 2 věnčité tepny
  • oblouk aorty – má 3 části:
    • kmen hlavopažní
    • levá krkavice (zásobuje hlavu)
    • levá tepna podklíčková (zásobuje horní končetiny)
  • sestupná
    • aorta hrudní
    • aorta břišní (rozvětvení na pravou a levou tepnu kyčelní)

• tepny se v orgánech větví na hustou síť kapilár – v nich se uskutečňuje předávání plynů a látek a přebírání zplodin látkové přeměny z tkání

• horní dutá žíla – sbírá krev z dolních končetin, z břišních a pohlavních orgánů, z ledvin a jater a vede do pravé síně

• ve VTO rozlišujeme několik obvodů:

  • vrátnicový
    • v dutině břišní
    • vlásečnice z žaludku, stěny střeva, slinivky břišní a sleziny odvádějí krev do vrátnicové žíly a do jater
    • v játrech jsou odevzdány vstřebané látky a z nich vede krev jaterní žilou do dolní duté žíly
  • ledvinný
  • horní a dolní systémový
  • srdeční

Onemocnění krevního oběhu

• křečové žíly – dolní končetiny, dlouhodobé stání
• ichs (ischemie) – cévy zanesené tukem
• ateroskleróza (kostnatění tepen) – ukládání cholesterolu a vápenaté soli ve velkých cévách
• angina pectoris – nedostatečné okysličení srdce
• infarkt
• hypertenze – vysoký krevní tlak (norma 120/80)
• hypotenze – nízký krevní tlak
• kardiostimulátor – léčba poruch srdečního rytmu
• bypass – přemostění zúženého nebo uzavřeného úseku tepny