Logo Edisco
keyboard_double_arrow_left

Oběhová soustava

keyboard_double_arrow_right

Tělní tekutiny

Mimobuněčná tekutina

  • tkáňový mok

    • mezibuněčná tekutina
    • vznik z krevní plazmy
    • výživa buněk tkání, odvod zplodin
    • podobné složení jako krevní plazma
  • míza (lymfa)

    • proudí v lymfatických cévách
    • vznik z tkáňového moku
    • imunita (v míze jsou bílé krvinky), odvádí přebytky moku a tuky

Mimobuněčná tekutina

  • součást buněk

Krev

  • červená neprůhledná kapalina

  • muži 5–6 l, ženy 4,5–5 l

  • koluje v cévách, uzavřený krevní oběh

  • ztráta 550 ml organismus snese, 1,5 l a více ohrožení života

  • funkce:

    • transportní (přenášení dýchacích plynů, rozvod živin a odvádění zplodin, přenášení hormonů a vitamínů)
    • obranná (imunita)
    • termoregulační (rozvod tepla po těle)

  • složení:

    • krevní plazma
    • krevní buňky
      • červené krvinky (erytrocyty)
      • bílé krvinky (leukocyty)
      • krevní destičky (trombocyty)
  • krevní obraz – soubor laboratorních vyšetření zahrnující stanovaní množství hemoglobinu a počet erytrocytů, leukocytů a trombocytů v krvi

Krevní plazma

  • tekutá složka krve, nažloutlá

  • 55 % objemu, 91 % vody, 9 % rozpustné látky (hormony, vitamíny, …)

  • krev bez krevních buněk

  • rozpustné látky:

    • plazmatické bílkoviny
      • albumin – udržuje stálý osmotický tlak plazmy, přenos vápníku, mastných kyselin apod.
      • globuliny – imunitní reakce, transport lipidů
      • fibrinogen, protrombin – srážení krve
  • glukóza

    • glykemie (= hladina glukózy v plazmě) je 0,1 % (3,6 – 6,3 nmol/l))
  • ionty anorganických solí

    • sodné, draselné, chloridové
    • regulace pH plazmy (7,4)
  • hormony

Červené krvinky (erytrocyty)

  • muži 5,5 milionů v mm3, ženy 4,5 milionů v mm3, životnost 120 dní
  • savci bezjaderné, kruhovité
  • s vyšší nadmořskou výškou a u sportovců se počet zvyšuje, krev lépe zásobuje tkáně kyslíkem, vyšší výkon
  • tvorba (erytropoéza)
    • probíhá v kostní dřeni
    • je potřeba dostatek železa, vitaminu B12 a hormonu erytropoetinu
  • protein hemoglobin
    • červené krevní barvivo
    • bílkovinná část globin a nebílkovinná část hem (obsahuje centrální atom železa Fe2+)
    • váže kyslík
    • oxyhemoglobin: hemoglobin + O2
    • karbaminohemoglobin: hemoglobin + CO2
    • karboxyhemoglobin: hemoglobin + CO
      • mnohem pevnější vazba, vyřazena výměna plynů – vede k dušení
  • anemie (chudokrevnost) = nedostatek červených krvinek a hemoglobinu; příčina např. nedostatek železa (maso, vejce, zelenina, obilniny) nebo radioaktivní záření
  • hemolýza
    • rozpad červených krvinek, příčina zestárnutí buněk
    • vliv hypotonického roztoku, ultrazvuku, třepení krve, změn teplot, vliv kyselin a zásad, hadího jedu
    • hemoglobin se přeměňuje na žlučová barviva (žloutenka)
  • hematokmit – udává objemový podíl erytrocytů v krvi
  • sedimentace – sedlivost červených krvinek, rychlost sedimentace se zvyšuje při infekcích, zánětech, infarktu, menstruaci, nádorech a těhotenství

Bílé krvinky (leukocyty)

  • mají jádro
  • bezbarvé, kulovité, ale mohou měnit tvar
  • imunita organismu
  • 4000–10000/mm3 – kolísá, stoupá při infekcích, zánětech, životnost různá (hodina až měsíce)
  • tvorba (leukopoéza) probíhá v kostní dřeni
  • schopnost procházet kapilárami/vlásečnicemi (diapedéza)
  • schopnost pohlcování cizorodých částic (fagocytóza)

Granulocyty

  • v cytoplazmě mají dobře barvitelná zrna
  • neutrofilní
    • fagocytóza bakterií
    • chemotaxe (putují do místa zánětu, diapedéza), mění tvar, např. mikrofágy
  • eozinofilní
    • množství stoupá při alergiích a parazitních onemocněních (tasemnice, roupy)
  • bazofilní
    • ne při fagocytóze
    • produkují látky, které rozšiřují cévy (histamin) nebo mají protisrážlivé účinky (heparin)

Agranulocyty

  • neobsahují větší barvitelná zrna
  • B-lymfocyty
    • látková (hormonální) imunita
    • vytvářejí protilátky (imunoglobulin)
    • molekuly se vážou na povrchové struktury virů nebo bakterií – přispívají k likvidaci
  • T-lymfocyty
    • dozrávají v brzlíku (thymus)
    • buněčná imunita
    • likvidace buněk napadených viry, z části likvidace nádorových buněk (někdy i buněk transplantovaných tkání)
  • monocyty
    • největší leukocyty
    • v krvi jako nezralé buňky v tkáních se proměňují na makrofágy – fagocytují a rozpoznávají cizorodé struktury

Krevní destičky (trombocyty)

  • nejsou to buňky, ale úlomky buněk – odškrcení cytoplazmy z megakaryocytů (obrovské buňky)
  • schopnost adheze (přilnavost) a agregace (shlukování)
  • 150–300 tisíc/mm3, životnost 9–12 dní, nepravidelný tvar
  • tvorba (trombopoéza): v kostní dřeni
  • zánik: slezina, játra, kostní dřeň
  • působí při zástavě krvácení (hemostáza) – umožňují srážení
  • trombus = sražená krev v cévě
  • dočasný trombus – primární hemostáza
  • definitivní trombus – sekundární hemostáza
  • tromóza – chorobné srážení krve v cévách
  • embolie – trombus ucpe cévu, která zásobuje určitý orgán

Krevní skupiny

  • AB0 systém (Jan Janský, 1907) a Rh faktor
  • krevní skupiny jsou založeny na existenci antigenu a protilátek
  • antigeny (aglutinogeny) – molekuly na povrchu červených krvinek
  • protilátky (aglutininy) – v krevní plazmě, způsobují shlukování (anti-A, anti-B)

AB0 systém

  • podle přítomnosti antigenů se určuje krevní skupina:

    • A – pouze antigen A
    • B – pouze antigen B
    • AB – antigen A i B
    • 0 – žádný antigen
  • o typu protilátek rozhoduje krevní skupina:

    • A – protilátka anti-B
    • B – protilátka anti-A
    • AB – žádná protilátka
    • 0 – protilátka anti-A i anti-B
  • univerzální přijemci – AB, nemají žádné protilátky

  • univerzální dárci – 0, nemají žádné antigeny

  • pokud by například příjemce B dostal krev A, potká se antigen A s protilátkou anti-A, dojde ke shlukování červených krvinek a tvorbě sraženin, které mohou ucpat cévy

Rh-faktor

  • poprvé objeven u opice makak rhesus v roce 1940
  • pouze jediný aglutinogen = Rh-faktor
  • nejdůležitější je antigen D, podle něj rozlišujeme 2 skupiny:
    • Rh+ – antigen D je přítomen
    • Rh− – antigen D chybí
  • Rh- nesmí dostat Rh+, univerzální dárce 0-
  • mezi Evropany cca 85% Rh+, jinde téměř 100%
  • matka Rh-, otec Rh+ → dítě Rh+
  • fetální erytroblastóza – těžká forma novorozenecké žloutenky, hemolytická nemoc novorozence

Onemocnění krve

  • leukémie

    • rakovinné onemocnění
    • zvýšené množství nezralých bílých krvinek, snížená obranyschopnost
  • hemofilie

    • chorobná krvácivost, dědičná
  • anémie

    • chudokrevnost
    • v krvi je snížen počet červených krvinek a hemoglobinu

Oběhový systém

Krevní cévy

Tepny (artérie)

  • cévy vedoucí krev směrem ze srdce (do těla), okysličená krev
  • stěny jsou pružné a pevné
  • větví se na tepénky (arterioly)
  • stavba:
    • vazivový obal s kolagenními vlákny
    • vrstva z elastických vláken a hladkého svalstva
    • endotel – vnitřní epitel (výstelka) a lumen (dutina)

Žíly (vény)

  • cévy vedoucí krev směrem do srdce
  • dolní končetiny: kapsovité chlopně – umožňují průtok krve směrem k srdci, zadržují krev, aby se nevracela směrem dolů
  • větví se na žilky (venuly)
  • stěny tvořeny stejnými vrstvami jako u tepen (slabá svalovina)

Vlásečnice (kapiláry)

  • stěny tvoří pouze vrstva endotelových buněk – výstelkové buňky
  • prostupují tkáně
  • jejich tenkou stěnou prostupuje kyslík a živné látky z krve do tkání
  • z tkání do krve pak oxid uhličitý a odpadní látky metabolismu

Srdce

  • kuželovitý tvar, cca 300 g
  • za hrudní kostí mezi pravou a levou plící v dutině hrudní
  • dutý sval uložený v osrdečníku (perikard) – pouzdro z vazivové tkáně
  • stavba:
    • epikard = vazivo na povrchu
    • myokard = srdeční svalovina
    • endokard = nitroblána srdeční – vnitřní vazivová výstelka srdce
  • rozděleno na 4 části: pravá a levá síň a komora
  • komory jsou větší, krev nejprve vtéká do síně
  • mezi síní a komorou jsou srdeční chlopně cípaté (síňokomorové) – brání zpětnému toku krve z komor do síní
    • dvojcípá – mezi levou předsíní a levou komorou
    • trojcípá – mezi pravou předsíní a pravou komorou
  • mezi komorami a tepnami (na počátku aorty a plicní tepny) jsou poloměsíčité chlopně (pulmonální)
    • uzavírají srdce, zabraňují toku krve do srdce
    • při uzavírání chlopní slyšíme srdeční ozvy (slyšitelné fonendoskopem/stetoskopem)
    • při vadách chlopní nejsou ozvy ostře ohraničené, slyšíme šelesty
    • nedomykavost chlopní je příčinou srdečních vad
  • do pravé síně vstupuje horní a dolní dutá žíla, které přivádí neokysličenou krev z těla
  • z pravé komory vystupuje plicní tepna do plic
  • do levé síně vedou plicní žíly okysličenou krev z plic
  • z levé komory vystupuje aorta (srdečnice), která rozvádí okysličenou krev do těla

Výživa srdce

  • přívod okysličené krve zajišťují věnčité (koronární) tepny – vycházejí z aorty
  • zúžení nebo uzavření věnčitých cév vede k nedostatečnému zásobení srdce krví – srdeční ischemie (nedokrvenost tkání)
  • infarkt myokardu – ucpání koronární tepny, zástava toku krve
  • angina pectoris –předchůdce infarktu, nedostatek kyslíku do srdce

Činnost srdce

  • rytmická, impulzy vznikají v srdci – vlastní automacie (převodní systém srdeční)

  • střídavé smršťování (systola) a ochabování (diastola)

  • srdeční cyklus – od naplnění síní a komor krví až po vypuzení krve ze srdce:

    1. systola síní a diastola komor
    • síně vypuzují krev do komor, komory jsou ochablé (nasávají krev)
    1. diastola síní a systola komor
    • síně začnou ochabovat a nasávají krev ze žil, komory se naopak začnou stahovat a vytlačují krev do tepen (uzavřou se cípaté chlopně – v hrudníku je slyšet zřetelný úder známý jako první srdeční ozva)
    1. diastola síní a diastola komor
    • síně zůstávají ochablé (nadále nasávají krev ze žil), komory ukončí stah, začnou opět ochabovat (uzavřou se poloměsíčité chlopně – je slyšet slabší úder známý jako druhá srdeční ozva)
  • tento proces se opakuje 70–80krát za minutu (70–80 tepů za minutu)

  • tep = puls – sledujeme na předloktí na palcové straně, tlaková vlna, která probíhá arteriální částí, vzniká vypuzením krve do aorty

  • krevní tlak – hypertenze, hypotenze, systolický a diastolický, normální tlak 120/80 mm rtuťového sloupce

  • akční srdeční potenciál – lze snímat elektrodami, EKG = elektrokardiogram

Řízení srdeční činnosti

  • převodní systém srdeční

    • buňky, které mají schopnost autonomně vytvářet vzruchy a následně je rozvádět po celém srdci
    • jednotlivé srdeční stahy tak vznikají v samotném srdci nezávisle na nervové soustavě
    • systém je automatický, autonomní a rytmický
    • impulz vzniká v sinusovém (síňovém) uzlíku – v pravé síni při ústí horní duté žíly
    • impulz se šíří do síňokomorového uzlíku v pravé síni – převádí vzruchy dále do komor
    • z tohoto uzlíku vychází síňokomorový svazek = Hisův svazek – rozděluje se na 2 raménka, která končí jako Purkyňova vlákna v obou komorách
  • vegetativní – autonomní nervstvo může zrychlovat (sympatikus) nebo zpomalovat (parasympatikus) činnost srdce

  • hormony – adrenalin

Malý plicní oběh

  • začíná v pravé komoře kmenem plicním (plicnice) – dělíme na pravou a levou plicní tepnu, vstupují do plic
  • obohacení krve kyslíkem (vlásečnice obklopují plicní sklípky – výměna kyslíku a oxidu uhličitého)
  • 4 plicní žíly (vedou okysličenou krev) do levé síně

Velký tělní oběh

  • začíná v levé komoře, odkud vede tepna aorta (srdečníce)

    • vzestupná – odstupují 2 věnčité tepny
    • oblouk aorty – má 3 části:
      • kmen hlavopažní
      • levá krkavice (zásobuje hlavu)
      • levá tepna podklíčková (zásobuje horní končetiny)
    • sestupná
      • aorta hrudní
      • aorta břišní (rozvětvení na pravou a levou tepnu kyčelní)
  • tepny se v orgánech větví na hustou síť kapilár – v nich se uskutečňuje předávání plynů a látek a přebírání zplodin látkové přeměny z tkání

  • horní dutá žíla – sbírá krev z dolních končetin, z břišních a pohlavních orgánů, z ledvin a jater a vede do pravé síně

  • ve VTO rozlišujeme několik obvodů:

    • vrátnicový
      • v dutině břišní
      • vlásečnice z žaludku, stěny střeva, slinivky břišní a sleziny odvádějí krev do vrátnicové žíly a do jater
      • v játrech jsou odevzdány vstřebané látky a z nich vede krev jaterní žilou do dolní duté žíly
    • ledvinný
    • horní a dolní systémový
    • srdeční

Onemocnění krevního oběhu

  • křečové žíly – dolní končetiny, dlouhodobé stání
  • ichs (ischemie) – cévy zanesené tukem
  • ateroskleróza (kostnatění tepen) – ukládání cholesterolu a vápenaté soli ve velkých cévách
  • angina pectoris – nedostatečné okysličení srdce
  • infarkt
  • hypertenze – vysoký krevní tlak (norma 120/80)
  • hypotenze – nízký krevní tlak
  • kardiostimulátor – léčba poruch srdečního rytmu
  • bypass – přemostění zúženého nebo uzavřeného úseku tepny

schedulenaposledy upraveno: 18. 8. 2024

editautor: Tereza