Logo Edisco
keyboard_double_arrow_left

Obojživelníci

keyboard_double_arrow_right

Obojživelníci jsou třídou obratlovců.

Tělo Obojživelníků

  • schopni žít na souši a dýchat vzdušný kyslík, ale rozmnožováním jsou vázáni na vodu
  • larvy podobné rybám (tělesná stavba i způsob života)
  • žijí všude kromě arktických a antarktických oblastí
  • velikost několik cm – 1,5 m
  • 3 typy tvaru těla:
    • čolkovitý – dlouhý ocas, 4 končetiny
    • žabí – u dospělců ocas mizí
    • červorovitý – končetiny vymizely
  • kůže stejná jako u ryb, nahá pokožka s četnými žlázovými buňkami, případně i jedovými žlázami, je neustále vlhká, protože zajišťuje dýchání (plíce jsou nedokonalé)
    • chromatofory – tělíska schopná měnit barvu
  • trávicí soustava: malé zuby, dlouhý a svalnatý jazyk → hltan → jícen → žaludek → tenké střevo + játra (produkují žluč) a slinivka břišní (trávicí enzymy) → tlusté střevo → kloaka
  • dýchací soustava:
    • larvy dýchají žábrami: buď vnější žábry na povrchu těla za hlavou nebo vnitřní žábry
    • dospělci dýchají plícemi a kůží
  • nervová soustava: nejvyspělejší je koncový mozek → obojživelníci jsou trochu inteligentnější než ryby
  • smysly
    • nejlepší smysl je zrak – komorové nepohyblivé oko, schopnost akomodace, 3 víčka (horní, dolní a vnitřní, tzv. „mžurka“)
    • larvy mají postranní čáru, dospělci už ne
    • vnější ucho chybí, ale střední a vnitřní mají
  • cévní soustava: trojdílné srdce (2 síně a 1 komora), 2 oběhy krve (malý plicní – levá síň a velký tělní – pravá síň), v komoře se krev mísí půl na půl

Podtřída Bezocasí

ČELEĎ SKOKANOVITÍ

ČELEĎ ROPUCHOVITÍ

ČELEĎ ROSNIČOVITÍ

ČELEĎ KUŇKY

ČELEĎ BLATNICOVITÍ

  • ropucha – podélná oční panenka
  • blatnice – svislá oční panenka, pulci

ČELEĎ LÉTAVKOVITÍ

  • létavka šironohá – Borneo, kluzavý pasivní let

ČELEĎ PIPOVITÍ

  • drápatka vodní – laboratorní zvíře z Afriky, samičky jsou větší
  • pipa americká – vajíčka ve zduřelé kůži na zádech

ČELEĎ ROHATKOVITÍ

  • rohatka ozdobná – až 30 cm, výběžky (růžky) za očnicemi
  • rohatka brazilská – méně výrazná

ČELEĎ PRALESNIČKOVITÍ

  • jed batrachotoxin (neexistuje protilátka), Indiáni ze západní Kolumbie z ní vyrábí šipky do foukaček
  • pralesnička strašná

Podtřída Ocasatí

  • 4 prsty na předních končetinách