Obratlovci

Obratlovci jsou podkmenem strunatců.

Dělení

bezblanní (anamnia, „nižší obratlovci“) – vyvíjí zárodek ve vodě
- bezčelistnatci: štítnatci, kruhoústí
- čelistnatci: pancířnatci, trnoploutví, paryby, ryby, obojživelníci
blanatí (amniota, „vyšší obratlovci“) – vyvíjí zárodek na souši, mají tři zárodečné obaly (amnion s plodovou vodou, odpadní allantois a chorion)
- čelistnatci: plazi, ptáci, savci

mají obratle (vyvinuté z obalu struny hřbetní)
kruhoústí, paryby a některé ryby mají chrupavčitou kostru, ostatní obratlovci kostěnou
všichni mají trojvrstvou kůži, vrstvy od povrchu: pokožka (epidermis, na vrchu jsou odumřelé buňky), škára (z ní vyrůstají deriváty), podkožní vazivo
kožní deriváty jsou např. šupiny (paryby, ryby, plazi), chlupy a srst (to jsou přeměněné šupiny od plazů)

sladkovodní i mořští
hadovité tělo bez párových končetin
lysá kůže se žlaznatými buňkami a slizkou vrstvou pro ochranu
vnitřní chrupavčitá kostra
struna hřbení po celý život
dva boční svaly (jako kopinatec)
venózní (žilní) srdce s 1 komorou a 1 síní – prochází jím pouze neokysličená krev
vylučování: prvoledviny („opistonefros“)
trávení: ústní otvor → dutina ústní → hltan → jícen → žaludek → střevo → řitní otvor
nervová soustava: 5dílný mozek a mícha
smysly
- proudový orgán (orienace v prostoru)
- pár komorových očí
- hmatové vousy kolem ústního otvoru
- nepárový čichový orgán
rozmnožování
- vnější oplození
- dospělci nepřijímají potravu a po tření umírají
- u některých druhů migrace za třením (anadromní migrace)
- nepřímý vývin – larva se jmenuje minoha
mihule potoční (sladkovodní, 15 cm)
mihule říční (sladkovodní i mořská, cizopasí na rybách, kterým saje krev)
mihule mořská (sladkovodní i mořská, délka až 1 metr)
sliznatka cizopasná (mořská, cizopasí na rybách)

add_circleDALŠÍ TŘÍDY

Ostatní třídy obratlovců patří do nadtřídy zvané Čelistnatci a jsou popsány ve zvláštních kapitolách.