Obratlovci jsou podkmenem strunatců.
Dělení
- bezblanní (anamnia, "nižší obratlovci") - vyvíjí zárodek ve vodě
- bezčelistnatci: štítnatci, kruhoústí
- čelistnatci: pancířnatci, trnoploutví, paryby, ryby, obojživelníci
- blanatí (amniota, "vyšší obratlovci") - vyvíjí zárodek na souši, mají tři zárodečné obaly (amnion s plodovou vodou, odpadní allantois a chorion)
- čelistnatci: plazi, ptáci, savci
Tělo Obratlovců
- mají obratle (vyvinuté z obalu struny hřbetní)
- kruhoústí, paryby a některé ryby mají chrupavčitou kostru, ostatní obratlovci kostěnou
- všichni mají trojvrstvou kůži, vrstvy od povrchu: pokožka (epidermis, na vrchu jsou odumřelé buňky), škára (z ní vyrůstají deriváty), podkožní vazivo
- kožní deriváty jsou např. šupiny (paryby, ryby, plazi), chlupy a srst (to jsou přeměněné šupiny od plazů)
Třída Štítnatci
- vymřelí, vodní
- kostěný kožní pancíř
Třída Kruhoústí
- sladkovodní i mořští
- hadovité tělo bez párových končetin
- lysá kůže se žlaznatými buňkami a slizkou vrstvou pro ochranu
- vnitřní chrupavčitá kostra
- struna hřbení po celý život
- dva boční svaly (jako kopinatec)
- venózní (žilní) srdce s 1 komorou a 1 síní - prochází jím pouze neokysličená krev
- vylučování: prvoledviny ("opistonefros")
- trávení: ústní otvor → dutina ústní → hltan → jícen → žaludek → střevo → řitní otvor
- nervová soustava: 5dílný mozek a mícha
- smysly
- proudový orgán (orienace v prostoru)
- pár komorových očí
- hmatové vousy kolem ústního otvoru
- nepárový čichový orgán
- rozmnožování
- vnější oplození
- dospělci nepřijímají potravu a po tření umírají
- u některých druhů migrace za třením (anadromní migrace)
- nepřímý vývin - larva se jmenuje minoha
- mihule potoční (sladkovodní, 15 cm)
- mihule říční (sladkovodní i mořská, cizopasí na rybách, kterým saje krev)
- mihule mořská (sladkovodní i mořská, délka až 1 metr)
- sliznatka cizopasná (mořská, cizopasí na rybách)
>> Ostatní třídy obratlovců patří do nadtřídy zvané Čelistnatci a jsou popsány ve zvláštních kapitolách.
Jirka
