Paryby jsou třídou nižších obratlovců, spadají pod nadtřídu Čelistnatci. Většinou jde o mořské živočichy, často stojí na vrcholu potravních pyramid (masožravé paryby mají „úklidovou funkci“).
Tělo Paryb
- chrupavčitá vnitřní kostra (chondrichties)
- dorůstající plakoidní šupiny ze skloviny a dřeně (stejně jako zuby, které mimochodem u paryb vznikly právě přeměnou z šupin)
- vřetenovitý tvar těla pro vyšší rychlost
- ústní otvor s čelistmi a zuby
- většinou pět párů žaberních štěrbin po stranách hlavy
- dvě nepárové hřbetní ploutve (přední bývá větší), ocasní ploutev s delším horním lalokem (tzv. „heterocerkní“ ocasní ploutev), řitní ploutev, břišní ploutve (dolů), hrudní ploutve (do stran)
- pohybují se kmitáním ocasní ploutví do stran
- k vyrovnání pohybu pohybují hrudními ploutvemi nahoru a dolů a řitní, břišními i hřbetní do stran
- kloaka (u řitní ploutve) – společný vývod vylučovací (z prvoledvin), trávicí i rozmnožovací soustavy
- velké koncentrace močoviny a dusíku kvůli vyššímu tlaku mořské vody, proto se musí maso paryb před konzumací větrat
- vnitřní oplození
- pterigopody – pomocné pářící (kopulační) orgány na břišních ploutvích samců
- vejcorodost (např. máčka skvrnitá) i živorodost (někteří žraloci)
- velká placatá vejce ve tvaru kosodélníku s úponkay pro přichycení, přímý vývoj (bez stádia larvy)
-
smysly
- čichové laloky (čich je nejdokonalejším smyslem paryb, žraloci cítí krev ve vodě na mnoho kilometrů)
- Lorenziniho ampule – elektroreceptory, které dokáží detekovat změny svalového napětí, což jim pomáhá nacházet kořist
- postranní čára – proudový orgán s bičíky, které zaznamenávají změny tlaku a produ vody
- jsou dalekozrací – špatně vidí na blízko (nedokáží měnit tvar čočky)
- trávicí soustava: proděravělý hltan → 5 párů žaber → jícen → žaludek → střevo (v tlustém střevu je „spirální řasa“) → kloaka
- velká játra plní funkci chybějícího plynového měchýře (regulace množství vzduchu v těle k ovládání vertikálního pohybu)
- cévní soustava: dvoudílné žilné („venózní“) srdce (jedna komora a jedna síň, protéká jím vždy neokysličená krev)
Řád Žraloci
- mají rádi slanější a teplejší vody
- máčka skvrnitá, žralok velký (jako jeden z mála není dravý, ale filtruje plankton), žralok obrovský (neboli velrybí), žralok bílý (neboli lidožravý), žralok kladivoun, žralok šedý (Středozemní moře, Rudé moře)
Řád Rejnoci
- jedna žaberní štěrbina u oka, další čtyři na spodní části plochého těla
- manta obrovská (rozpětí až 4 metry)
- trnucha obecná má nebezpečný jedový osten pod ocasním výběžkem
- rejnok ostnatý se umí maskovat
- parejnok elektrický generuje statické elektrické napětí (až 300 V)
Řád Chiméry
- ve vyšších hloubkách
- výrazné oči, velké hrudní ploutve, samci mají výrůstek na hlavě