Ploštěnci a Hlísti

Ploštěnci a Hlísti (a ještě pár podobných kmenů popsaných v této kapitole) patří mezi Triblastika (česky Trojlistí), což jsou živočichové vývojově pokročilejší oproti Diblastikám. Jejich těla se vyvinula ze tří zárodečných listů – ektodermu, mezodermu a entodermu – narozdíl od Diblastik, kteří se vyvinuli jen ze dvou.

Kmen Ploštěnci

• nesprávné označení „zploštělí červi“ – zploštělé tělo, souměrné dvoustranně
• nemají kostru, proto jsou jejich těla měkká
• výskyt: voda, paraziticky, vlhká půda
• stavba těla
  • na povrchu pokožka
  • řasinkový epitel
  • žlaznaté buňky produkují sliz, který usnadňuje pohyb
  • kožně svalový vak způsobuje kmitání řasinek, a díky tomu se ploštěnci pohybují
  • u vnitřních parazitů produkuje pokožka ochranný obal – kutitulu
  • vylučovací soustava: plaménkové buňky, které odvádí odpadní látky do společného sběracího kanálku (protonefridie)
  • trávicí soustava: ústní otvor, vychlipitelný hltan, slepá trávicí dutina s rozvětvenými střevy, mimobuněčné trávení
  • cévní ani dýchací soustava nejsou, dýchají celým povrchem těla
  • nervová soustava: provazcovitá, 2 ganglia

TŘÍDA PLOŠTĚNKY

• řád Bezstřevné – mořské, nemají střevo, jen shluk trávicích buněk za hltanem
• řád Rovnostřevné – např. středoústka
• řád Velkoústky
• řád Mnohovětevné – mořské, střevo složitě rozvětvené
• řád Trojvětevné
  • sladkovodní nebo suchozemské, i v ČR, střevo se dělí do tří větví, vypadají jako minisépie s očičkama
  • charakteristická ploštěnka mléčná
  • schopnost regenerace
  • pohlavní soustava: hlavně hermafrodité, ale existují výjimky, přímý vývin
    • pohlavní rozmnožování: vnitřní oplození a vajíčka
    • nepohlavní rozmnožování: příčné dělení
  • bez pigmentu, bílá, trávicí soustava může prosvítat
  • stojaté a mírně tekoucí vody

TŘÍDA JEDNORODÍ

• vnější nebo vnitřní parazité na žábrách, v močových měchýřích apod.
• žábrohlíst ouškovaný parazituje na žábrách kapra
• žábrohlíst žabí parazituje na močovém měchýři žab

TŘÍDA MOTOLICE

• vnitřní, výjimečně vnější parazité
• v přední části těla 2 přísavky – menší u ústního tvoru, větší na břiše
• larvy parazitují na několika mezihostitelích, dospělé stádium parazituje na „konečném hostiteli“ – motolice jaterní parazituje ná tkáni jater, kterou se živí
  • vývojový cyklus: skot → vajíčko → se žlučí se dostane do stolice → z vajíčka se líhnou larvy miracidia, které vyhledávají plže bahnatku malou → parazitování na této bahnatce (1. hostitel) → druhé larvy rédie → další larvy cerkárie → opouští bahnatku a zapourdří se na trávě → skot (2. hostitel) → dospělec motolice se živí krví → dostane se k játrům, kde se pohlavně rozmnožuje a tvoří vajíčka → cyklus se opakuje
  • 2. hostitelem se může stát i člověk
• motolice kopinatá – mezihostitelem je plž zebrina a mravenec, toho pak stráví kráva
• krevnička močová
  • gonochorista
  • samička vleze do žlábku v samečkovi
  • zánět močového měchýře (bilharzióza) – krev v moči

TŘÍDA TASEMNICE

• řád Kruhovky
  • vnitřní parazité střev obratlovců
  • hlavička, krček a tělní články (proglotidy)
  • tasemnice bezbranná – až 10 metrů
  • tasemnice dlouhočlenná – pěti přísavkami se přichycuje ke stěnám tenkého střeva šelem, mezihostitelem je prase, může se přesunout i na člověka
  • tasemnice psí – mezihostitelem je blecha
  • tasemnice liščí (měchožil bublinatý) – přenáší lišky na borůvky, napadá hlodavce i lidi (může být smrtelná)
  • měchožil zhoubný

Kmen Pásnice

• draví vodní živočichové příbuzní ploštěnkám
• zploštělé nečlánkované tělo s viditelnou hlavovou části
• trávicí trubice celým tělem (ústní a řitní otvor)
• uzavřená cévní soustava
• dýchání povrchem
• vylučování protonefridiemi (plaménkové buňky)
• mořské jsou gonochoristi, sladkovodní hermafroditi
• larva pilidium
• 30-metrová pásmovka veliká
• ve Vltavě pásemnička sladkovodní

Kmen Vířníci

• v zooplanktonu
• viditelná hlavová část (s točícími se brvovými věnci), vakovité tělo a noha
• krunýřenka obecná, hrotenka dvourohá

Kmen Hlísti

TŘÍDA HLÍSTICE

• parazité rostlin i živočichů, nebo volně žijící
• gonochoristé (samečci bývají větší)
• spikuly – pomocné rozmnožovací orgány
• ústí otvor se 3 pysky, kutikulární zuby, sací hltan
• řád Háďátka
  • parazité rostlin, škůdci zahrádkářů
  • háďátko řepné, háďátko bramborové
• řád Háďata
  • měchovec lidský
    • ve vlhkých tropických oblastech, vajíčka se mohou provrtat bosou nohou do cévní soustavy a do tenkého střeva
  • hádě střevní je méně nebezpečné
• řád Škrkavice
  • škrkavka dětská způsobuje u dětí askaridózu – v tenkém střevě ochuzuje o živiny (narozdíl od tasemnice je jich v těle víc), mohou se provrtat do plic, sameček má na konci háček a je menší než samička
  • roup dětský způsobuje oxyuriózu
• řád Spiruridi
  • vlasovec mízní se přenáší komárem a způsobuje elefantiázu (sloní nemoc, ucpání mízních cév a ohromné natečení orgánů)
  • vlasovec oční, přenášený mouchou Chrysops, způsobuje záněty očí a nádory v kůži
  • vlasovec medinský – ve vodě vykukuje skrz kůži a musí se vytáhnout namotáváním na dřívko; znakem lékařství je Aeskulapova hůl, na které je namotán původně vlasovec medinský, později přeměněn na hada
  • Onchocerca volvulus způsobuje „říční slepotu“ – oslepnutí
• řad Nitkovci
  • svalovec stočený má za mezihostitele potkany a prasata, konečným hostitelem jsou střeva obratlovců, způsobuje nemoc trichinelózu končící smrtí

Kmen Břichobrvky

• na břišní straně mají brvy
• vidlenka velká

Kmen Strunovci

• ve stojatých čistých vodách
• člověku neškodní

Kmen Rypečky

• drobní článkovaní
• „rypáčkem“ vrtají

Kmen Hlavatci

• mořští se zatažitelným chobotem
• hlavatec žaludovitý

Kmen Vrtějši

• zatažitelný chobot s háčky
• vrtějš kachní

Kmen Mechovnatci

• v koloniích