Prokaryotické organismy (neboli „prvojaderní“) jsou zřejmě nejstaršími organismy vůbec, vznikly před cca 3,5 miliardami let. Oproti eukaryotům jsou podstatně primitivnější a menší (velikost od třetiny mikrometru do 6 mikrometrů). Prokaryotické buňky neobsahují žádné jádro, pouze jednu molekulu DNA bez obalu, kterou nazýváme „nukleoid“ (obsahuje 6 000 až 8 000 genů). Nemají také žádné organely obalené vlastní membránou, jako například mitochondrie. Nejsou schopny spojovat se a tvořit tkáně nebo pletiva. Mezi prokaryota patří bakterie a archea.
Stavba prokaryotické buňky
- buněčná stěna
- cytoplazmatická membrána (polopropustná, uvnitř je „protoplast“)
- cytoplazma
- jaderná hmota (nukleoid)
- ribozomy
Bakterie
VÝŽIVA BAKTERIE
- heterotrofní – přijímá hotové organické látky (jako uhlík)
- autotrofní – vytváří si organické látky z CO2
STAVBA BAKTERIÍ
-
podobná jako u prokaryotické buňky, ale navíc mohou bakteriální buňky obsahovat:
malé kruhové DNA
schopné proniknout do jiných buněk
nosí s sebou informaci o rezistenci
obal (peptidoglykan)
bičík
fimbrie (nepohyblivé, slouží k zachytávání)
glykokalyx (k přichycení)
bakteriochlorofyl
spora (obal bakterie v nepříznivých podmínkách)
- pohlavní rozmnožování
VÝZNAM BAKTERIÍ
- jsou všude – voda, půda, těla organismů
- rozklad organických látek
- čištění odpadních vod
- potraviny
- hlízkové bakterie (na kořenech bobovitých rostlin, vážou dusík ze vzduchu)
- symbiotické bakterie ve střevech (střevní mikrobiom)