Rozmnožování zabezpečuje vznik potomstva. Rozlišujeme rozmnožování nepohlavní a pohlavní.
Nepohlavní (asexuální) rozmnožování
Nepohlavní rozmnožování znamená, že z části jednoho rodičovského organismu vzniká nový, geneticky identický jedinec - vlastně klon.
Je to častý způsob reprodukce u organismů, které mají:
- velké množství potomků (aby dokázaly vyrovnat velké ztráty)
- krátké vegetativní období (málo času na rozmnožení se)
- potomky s relativně méně vyvinutou stavbou těla
MOŽNOSTI NEPOHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ
- dělení - u buněk
- pučení - u jednobuněčných (např. kvasinky) i mnohobuněčných (např. nezmar) organismů
- rozpad (schizogonie) - nejprve se jádro násobně rozdělí na plasmodium (mnohojaderný jednobuněčný útvar), pak hostitelská buňka praskne
a z každého jádra vznikne nová buňka; funguje to u jednoděložných, příkladem je zimnička napadající červené krvinky a způsobující malárii
- rozpad (fisiparie) - mateřský jedinec se rozdělí na segmenty (ne na jednotlivé buňky) a původní jedinec tím někdy zanikne (třeba u tasemnice);
u medúzovců se tomu říká "strobilace"
- fragmentace - od rodičovského organismu se postupně oddělují části; rozmnožuje se tak např. paolo a řasa Byopsis
- vegetativní rozmnožování - pomocí vegetativních orgánů (oddenků, hlíz, cibulí, šlahounů,...); např. cibule, lilek, jahodník
- tvorba spor (výtrusů) - ve výtrusnicích (sporangiích) vznikají haploidní výtrusy (s poloviční genetickou informací);
děje se to u hub, řas a výtrusovců (to jsou prvoci, např. kokcidie jaterní); spory mohou být různé - viz "typy sporů" níže
TYPY SPORŮ
- všechny spory tvarově a funkčně stejné = izospory
- různé spory (např. v různách ročních obdobích) = anizospory
- hýbají se pomocí bičíků = zoospory
- nemají bičíky, jsou třeba unášeny = aplanospory
- vznikají meiózou (redukčním dělením - z diploidní buňky se stane haploidní) = meiospory
- vznikají mitózou (nepřímým dělením - genetická infomace se nedělí) = mitospory
- vznikají uvnitř výtrusnice = endospory
- vznikají zvenku na povrchu výtrusnic = exospory
Pohlavní (sexuální) rozmnožování
Na vzniku nového organismu se při pohlavním rozmnožování podílejí dva rodičovské organismy. Potomek je pak geneticky odlišný.
Typické je to pro organismy:
- s malým mmnožstvím potomků (rodiče dokážou zajistit příznivější podmínky)
- s dlouhým obdobím říje (třeba ve více sezónách)
- které mají potomky s relativně složitě vyvinutou stavbou těla
Oba rodičovské organismy mají pohlavní orgán (gametangium), který tvoří pohlavní buňky (gamety).
Dvě gamety pak splynou v diploidní "zygotu" (tomu se říká "oplození").
MOŽNOSTI POHLAVNÍHO ROZMNOŽOVÁNÍ
- izogamie - samčí a samičí gameta vypadají stejně (velikostně i tvarově); u prvoků se z celého jednobuněčného tvora (gamonta) stane
pohlavní buňka (to je proces "gamogonie")
- anizogamie - samčí a samičí gameta se trochu liší velikostí, jedna mívá bičík a druhá ne; speciálním typem anizogamie je:
- oogamie - typ anizogamie, kdy samičí gameta je značně větší než samčí gameta, vzniká gameta haploidní
- gametogametangiogamie - splynutí jedné pohlavní buňky s pohlavním orgánem; jen u hub
- gametangiogamie - splynutí svou pohlavních orgánů
- somatogamie - splynutí dvou tělních buněk (které nejsou z pohlavních orgánů); u hub
Metageneze
Metageneze (rodozměna) je střídání dvou rozmnožovacích fází. Některé organismy totiž prochází během svého života pohlavními a nepohlavními fázemi.
Když jsou nejlepší podmínky pro reprodukci, přejde organismus do pohlavní fáze a rozmnožuje se pohlavně. Když očekává nepříznivé období,
přejde do nepohlavní fáze a rozmnožuje se nepohlavně.
Jirka
