Růst a vývoj rostlin

Růst

zárodečná (embryonální) – v meristémech (prvotní dělivá pletiva) – zmnožení počtu buněk
prodlužovací (elongační) – zvětšování objemu buněk
rozlišovací (diferenciální) – buňky se tvarově odlišují a specializují podle funkce → vznik trvalých pletiv – krycí, vodivá, …

vnější faktory
- světlo – nutné pro tvorbu asimilátů při fotosyntéze (rostliny bez světla – etiolizace)
- teplo – lze rozlišit teplotní minimum, optimum a maximum
- voda
vnitřní faktory
růst ovlivňují rostlinné hormony = fytohormony
- stimulátory – podporují růst
- zakořeňování rostlin
- klíčení semen
- stimulace tvorby plodů
- inhibitory – zpomalují růst
  - selektivní herbicidy (herbicidy = látka, která hubí rostliny; jeden z pesticidů)

auxiny
- tvoří se ve vrcholech stonku
- brzdí růst postranních pupenů
- využíváme při řezu dřevin
- (při odříznutí pupenů se rozdvojí)
cytokininy
- v kořenech
- urychlení dělení buněk
- regenerace, zpomaluje stárnutí
gibereliny
- v listech, kořenech
- zvyšují dělení buněk
- klíčení semen, zpomaluje stárnutí

kyselina abscisová
- navozuje období klidu
- opad listů
- urychluje stárnutí

rostlina = celek
části se mohou vzájemně ovlivňovat = korelace (vzájemná souvislost/závislost) – pomocí fytohormonů
využití: řez ovocných stromů, řízkování

životní cyklus = doba života rostliny od vzniku do uhynutí
životní cyklus vyšších rostlin dělíme na:
- fáze vegetativní – rostou kořeny, stonky, listy
- fáze rozmnožovací – vytvářejí se reprodukční orgány

monokarpické rostliny – kvetou tvoří plody jen jednou za život
- jednoleté – životní cyklus proběhne během jednoho vegetačního období (např. rajče, slunečnice)
- dvouleté – vyklíčí na jaře, vytvoří vegetativní orgány, přezimují a druhý rok vykvetou, vytvoří semena a uhynou (např. zelí, mrkev)
- víceleté – žijí několik let ve vegetativním stavu, potom vykvetou, vytvoří semena a uhynou (např. agáve)
polykarpické rostliny – kvetou tvoří plody vícekrát za život
- trvalky – přečkávají zimu podzemními zásobními orgány (oddenky, cibulemi, hlízami)
- a dále keře a stromy

rostlina přechází z fáze vegetativní do fáze rozmnožovací
jarovizace – snížení teploty za účelem kvetení
fotoperiodismus – přizpůsobování rostliny rozdílné délce dne a noci (fotoperioda = délka denního osvětlení)
- krátkodenní rostliny – potřebují krátkou fotoperiodu (např. konopí, tabák, bavlník)
- dlouhodenní rostliny – potřebují dlouhou fotoperiodu (např. obilniny, brambory)
- neutrální rostliny – kvetou v dlouhém i krátkém dni, mohou kvést po celý rok (např. smetanka, pelargonie)