Výpisky z biologie

Ryby jsou nejpočetnější třídou obratlovců. Původně byly sladkovodní, dnes je však většina mořská. Některé druhy ryb migrují, a to buďto anadromně (třou se a rodí se ve sladké vodě, dospívají ve slané a pak se vrací zpět do sladké, např. lososi a jeseter velký) nebo katadromně (naopak). Existují tři podtřídy ryb - Dvojdyšní, Lalokoploutví a Paprskoploutví.

Tělo Ryb

většinou mají kostěnou vápenitou kostru s vysokým podílem minerálních složek (CaCO₃ a Ca₃(PO₄)₂), takže se kosti v kyselém prostředí rozpouští
výjimečně je kostra chrupavčitá jako u paryb (např. jeseteři)
lebka
základy ploutví jsou kostěné tvrdé paprsky nebo chrupavčité měkké paprsky
kůže

podkožní vazivo
škára - odtud vyrůstají kostěné šupiny, které slouží k obraně před predátory, neustále rostou (tvoří přírůstkové linie, podle kterých lze určit stáří ryby) a chybí na břiše a na hlavě, existují šupiny:
- cykloidní (přírůstkové linie do kruhu, např. kapr)
- ktenoidní (přírůstkové linie do kruhu, pod nimi zoubky, např. okoun)
pokožka (epidermis)
- slizotvorné buňky vytváří sliz proti parazitům, rybám se pak lépe plave a nevyschnou
- pigmentové buňky produkující melanin

trávicí soustava: ústní dutina → hltan → jícen → žaludek → střevo → řitní otvor
trávicí žlázy: játra produkují žluč (na rozkládání tukových částic) a slinivka břišní produkuje trávicí enzymy
dýchací soustava: žaberní lupínky na žaberních obloucích, kryty skřelemi
dvoudílné srdce s neokysličenou krví
vylučování: ledviny ve hřbetní části mají vývod společný s pohlavní soustavou (ale ne s trávicí, takže to není kloaka!)
smysly: čich, chuť, hmat, mizerný zrak, proudový orgán (pod proděravělými šupinami), vnitřní ucho (pouze pro rovnováhu a vnímání vibrací)
většinou vnější oplození, ale existují živorodé výjimky
většinou přímý vývin, ale existují zástupci s larvami (např. úhoři)
rybkám do jednoho roku se říká potěr nebo plůdek; potěr je spojen se žloutkovým váčkem, odkud čerpá živiny pro vývin, ryby nepečují o své potomstvo
tři typy úst:
- horní ústa (pro získávání potravy z hladiny, např. perlín)
- koncová ústa (dravé ryby, např. candát)
- dolní ústa (pro sbírání potravy ze dna, např. ostroretka)

Podtřída Dvojdyšní

dýchají dvěma způsoby: žábrami (ve vodě) a plicními vaky (pokud se vyskytnou na suchu)
v tropických savanách
méně ploutví než jiné ryby
řád Jednoplicní (jeden plicní vak): vyvinuté párové ploutve, např. bahník australský
řád Dvouplicní: redukované párové ploutve, např. bahník americký a bahník africký

Podtřída Lalokoploutví

předci obojživelníků
bývali sladkovodní i mořští
dnes vymřelí, existuje už jen jediný druh: latimérie podivná
- na Madagaskaru
- chráněná
- difycerkní (úplně souměrná) ploutev

Podtřída Paprskoploutví

NADŘÁD NÁSADCOPLOUTVÍ

sladkovodní
difycerkní ocasní ploutev
bichir

NADŘÁD CHRUPAVČITÍ

sladkovodní i mořští
heterocerkní ocasní ploutev
protažená lebka (rostrum) a dolní ústa
anadromní migrace
řád Jeseterovití: vyza velká, jeseter malý (na Moravě), z jiker se dělá kaviár

NADŘÁD MNOHOKOSTNATÍ

ze severní Ameriky
řád Kostlíni: kostlín americký
řád Kaprouni: kaproun obecný (mimikry - černá skvrna na ocase pro zmatení predátora)

NADŘÁD KOSTNATÍ

nejpočetnější nadřád Paprskoploutvých
kostní páteř
řád Bezostní
- měkké ploutevní paprsky
- např. lososi s tukovou ploutvičkou: losos obecný neboli atlantský, losos tichomořský (po vytření umírá)
- sleď
- sardinka
- sardel
- šprot
- pstruh obecný (původní v ČR, má různé formy, např. pstruh potoční)
- pstruh duhový (ze severní Ameriky)
- siven americký (ze severní Ameriky)
- tygrovitá ryba (neplodný kříženec pstruha obecného se sivenem)
- hlavatka podunajská (velikost až 180 cm)
- síh peleď
- síh severní maréna (polské jezero Miedwie)
- štika obecná
- lipan podhorní
řád Máloostní
- většinou sladkovodní
- málo ploutevních paprsků
- čeleď Kaprovití
  - kapr obecný (až 120 cm, až 30 kg, tření od května do října, všežravec)
  - další kapři: kapr šupinatý, kapr lysec řádkový, kapr hladký
  - lín obecný
  - tolstolobik bílý
  - karas obecný (přežije i ve znečištěné vodě bez kyslíku)
  - amur bílý (býložravý)
  - plotice obecná ("bělice")
  - střevle potoční
  - hrouzek obecný
  - bolen dravý
  - parma obecná
  - cejn velký
  - jelec tloušť
- čeleď Sekavcovití
  - mřenka mramorovaná
  - piskoř páskovaný
  - sekavec písečný
- čeleď Sumečkovití
  - sumeček americký
- čeleď Sumcovití
  - sumec velký (vrcholový predátor, v dospělosti nemá krom člověka žádného přirozeného nepřítele, až 300 cm, až 100 kg, tření od června do července, noční dravec)
- čeleď Trnobřiší
  - neónka
  - tetra
- čeleď Piraňovití
  - 6 druhů
  - v hejnu útočné s ostrými zuby, nebezpečná i pro člověka
  - sladkovodní, v Jižní Americe (Amazonka, Orinoko, Guyana)
  - piraňa dravá
- čeleď Paúhořovití
  - paúhoř elektrický
řád Ropušnice: perutýn (jedové žlázy v trnech)
řád Ďasové: ďas mořský
řád Hrdloploutví
- břišní ploutve před prsními
- většinou mořští
- mník jednovousý (sladkovodní)
- treska obecná (mořská)
řád Holobřiší
- katadromní migrace
- úhoř říční (rozmnožují se v Sargasovém moři, měří cca 150 cm, do 50. let 20. stol. i v Labi)
- muréna (mořská, v korálových útesech)
řád Halančíkovci
- halančík (akvarijní)
- mečovka zelená (akvarijní)
- paví oko (akvarijní, samci jsou barevnější)
- gambusie komáří (vysazuje se, protože likviduje larvy nebezpečného komára Anopheles)
řád Lalůčkožábří
- jehla mořská (až 40 cm)
- koníček mořský
řád Ostnoploutví
- často dvoudílná hřbetní ploutev
- tvrdé ploutevní paprsky
- čeleď Okounovití
- čeleď Makrelovití
řád Platýsi
- extrémně zploštělí
- vývin přes larvu
- zahrabáni na dně moří
- oko se přesouvá, dospělec je asymetrický
- platýs velký
- kambala
řád Čtverzubci : čtverzubec
řád Cípalové : soltýn americký ("barakuda") (až 2,5 metru, mořský dravec, široká tlama se silnými zuby, v období rozmnožování jsou maso i vnitřnosti jedovaté)
řád Hadohlavci : hadohlavec skvrnitý (cca 80 cm, až 7 kg, dravec, povodní řeky Amur)
řád Volnoostní : koljuška tříostná (sladkovodní)
řád Jehlotvární : letoun měkkoploutvý (mořský)
řád Ostnojazyční : arapaima velká (největší sladkovodní ryba, až 5 metrů, až 1 tuna)

Jirka

RYBY ﻿