- 40 % celkové hmotnosti, přes 600 svalů
- základní vlastnost: smrštitelnost
Svalová tkáň
-
hladká svalovina
- zejména ve vnitřních orgánech, např. v trávicí trubici, děloze či ve stěnách cév
- není ovladatelná vůlí, skládá se z vřetenovitých 1jaderných buněk
-
srdeční svalovina
- tvoří srdeční sval
- není ovladatelná vůlí a je neunavitelná
- skládá se z navzájem spojených 1–2jaderných buněk
-
příčně pruhovaná svalovina (kosterní)
- je ovladatelná vůlí
- skládá se z mnohojaderných svalových vláken
- fascie (povázka) – vazivový obal na povrchu
- vazivové šlachy – připojení ke kosti na obou koncích svalu, začátek a úpon svalu
- hlava svalu – masitá část, navazuje na začátek svalu
- svalové bříško – nejširší úsek svalu
Svalové vlákno
- základní stavební jednotka svalu
- myocyt – svalová buňka, 10–100 mikrometrů
- splynutí myocytů do vícejadarného soubuní (syncytium)
- na povrchu sarkolema – buněčná membrána
- sdružuje se do snopečků
-
v cytoplazmě svalového vlákna nacházíme jemná vlákénka = myofilamenta – 2 typy:
- silná filamenta – tvořena bílkovinou myosin
- slabá filamenta – tvořena bílkovinou aktin
-
myofilamenta vytvářejí válcovité svazky = myofibryly
- stažitelná vlákna
- dělíme na úseky = sarkomery – umožňují smršťování
Práce svalů
-
statická – změna napětí svalů
-
kinetická – zkracování svalu a zvýšení jeho napětí – pohyb
3 fáze:
- klidový stav
- sval má určité klidové napětí (tonus)
- většina iontů vápníku je v sarkoplazmatickém retikulu, v něm vysoká koncentrace ATP
- kontrakce
- ionty vápníku se uvolní ze sarkoplazmy svalového vlákna
- vznikne vazba tzv. aktin-myosinový komplex
- štěpení ATP, vtahování aktinových vláken mezi myozinová vlákna
- relaxace
- odsun iontů zpět do SR, snížení koncentrace ATP
- návrat aktinu do původní polohy, sval se prodlužuje
Energetika svalové činnosti
- nutnost energie
- přeměna energie chemické na mechanickou
-
zdroj energie:
- ATP – ve svalech, malá rezerva
- glukóza – přiváděna do svalů krví
- glykogen – ve svalech, štěpením vzniká glukóza
infoATP (ADENOSINTRIFOSFÁT)
ATP je molekula, která slouží jako základní zdroj energie pro buňky. Vzniká při buněčném dýchání z ADP (adenosindifosfátu) za spotřeby glukózy a kyslíku (cukru), a tím se do něj ukládá energie ve formě chemické vazby. Při činnosti buněk (například kontrakci svalů) se tato energie spotřebovává a ATP se mění zpět na ADP.
Ovládání svalů
- motorické nervy – mozkomíšní
- nervosvalová ploténka – zakončení nervu na svalovém vlákně
- motorická jednotka – soubor svalových vláken inervovaných jedním nervem
Chemické složení svalů
- voda: 75 %
- anorganické látky: 1 % (k, na, mg, ca)
- organické látky: 24 % (bílkoviny, myoglobin, aktin, myosin, glykogen)
Dělení svalů
- funkce – ohybač, natahovač/přitahovač, odtahovač/svěrač, rozvěrač
- směru sval. snopců – přímé/šikmé/příčné
- krajiny, kde leží – prsní
- obrysy – kruhový
- počtu hlav – čtyřhlavý sval
- tvaru – krátký/plochý
Podle vzájemné činnosti
- synergické – vzájemně spolupracují, určitý pohyb pojištěn více svaly
-
antagonistické
- proti sobě
- ohybač – např. dvojhlavý sval pažní (biceps)
- natahovač – např. trojhlavý sval pažní (triceps)
Podle polohy
- svaly hlavy
- svaly krku
- svaly trupu (hrudník, břicho, záda)
- svaly končetin
Svaly hlavy
Mimické
- čelní
- týlní
- kruhový sval oční
- kruhový sval ústní
- sval tvářový
- velký sval lícní
Žvýkací
- zevní sval žvýkací
- spánkový
Svaly krku
- podkožní sval
- zdvihač hlavy
Svaly hrudníku
- velký sval prsní
- přední pilovitý sval
Dýchací
- mezižeberní svaly
- bránice
Svaly břicha
- přímý sval břišní
- zevní šikmý sval břišní
Svaly zad
- trapézový
- šikmý sval zádový
Svaly horní končetiny
- deltový sval
- svaly předloktí: sval vřetenní
- svaly ruky
- dvojhlavý sval pažní (biceps)
- trojhlavý sval pažní (triceps)
Svaly dolní končetiny
- čtyřhlavý sval stehenní
- krejčovský sval
- velký sval hýžďový
- dvojhlavý sval stehenní
- svaly bérce: trojhlavý sval lýtkový
- svaly nohy