Dusík je sedmým prvkem periodické soustavy. Díky své elektronové konfiguraci má 5 valenčních elektronů. Nejjednodušeji se tedy do stabilní konfigurace
dostane přijetím 3 elektronů.
- značka: N
- protonové číslo: 7
- skupina: V.A
- oxidační čísla: -III, II, III, IV, V (-II, -I, I)
- typ: nekov
- skupenství za STP: plynné
- relativní atomová hmotnost: 14,007
- elektronová konfigurace: 1s22s22p3
Výskyt
- volný v atmosféře 78%
- vázaný v organických sloučeninách (biogenní) v aminokyselinách a nukleových kyselinách
- vázaný v anorganických sloučeninách: NaNO3 = chilský ledek, NH3 = amoniak, omezeně N2O, NO a NO2
Vlastnosti
- plyn bez barvy, bez chuti, bez zápachu
- málo rozpustný ve vodě, nepodporuje hoření, nejedovatý
- stálá molekula N2 (ve všech skupenstvích) s trojnou vazbou
- inertní → využití jako ochranná atmosféra
Reaktivita
- s kyslíkem jen při velmi vysokých teplotách
- při spalování pohonných hmot vznikají oxidy dusíku (výfukové plyny)
- s vodíkem za vysokého tlaku v katalyzátoru → amoniak NH3 (viz níže)
- s kovy za vysokých teplot → nitridy
Příprava a získávání
- termickým rozkladem NH4NO2 → N2 + 2 H2O (reakce při 90°C)
- průmyslově frakční destilací zkapalněného vzduchu
- uchovává se v zelených lahvích
- zkapalněný dusík se skladuje v Dewarových nádobách (fungují jako termosky)
Využití
- inertní atmosféry
- při výrobě kovů redukcí zabraňuje oxidaci kyslíkem
- výroba NH3, HNO3
- vyrábí se z něj hnojiva, výbušniny, plasty
- vypalování bradavic v lékařství
Sloučeniny
1. AMONIAK NH3
- štiplavý, páchnoucí plyn, jedovatý
- v těle vzniká při odbourávání bílkovin, ale je toxický pro buňky, takže se přeměňuje na močovinu
- výroba: přímou syntézou N2 + 3 H2 (za tepla, tlaku, a ještě katalyzátoru!) → 2 NH3
- laboratorně: NH4Cl + NaOH → NaCl + NH4OH + H2O (NH4OH je čpavková voda = NH3
+ H2O)
- snadno se zkapalňuje na čpavkovou vodu
- NH3 reaguje jako zásada, NH4+ jako kyselina
- nejdůležitější reakce je oxidace na oxid dusnatý NO
- využití: do hnojiv, jako chladící médium, k výrobě kyseliny dusičné, barviv a léčiv
2. AMONNÉ SOLI
- vznik: reakcí NH3 s kyselinou
- bývají bílé krystalické, dobře rozpustné ve vodě, dobře se rozkládají za vyšších teplot
- salmiak NH4Cl - v obyčejných baterkách, s kalafunou jako tavidlo
- ledek amonný NH4NO3 - hnojivo (viz níže)
- cukrářské droždí (NH4)2CO3
3. OXIDY
- rajský plyn N2O - k narkózám, způsobuje bezvědomí
- oxid dusnatý NO - snadno se oxiduje na NO2 (ten je důležitý k přípravě HNO3, jinak k ničemu)
- oxid dusičitý NO2 - hnědočervený, toxický, v nitrózních plynech (ve výfukových plynech), způsobuje kyselé deště
4. KYSELINA DUSIČNÁ HNO3
- silná (68% = koncentrovaná), bezbarvá
- musí se uchovávat v tmavých lahvích, protože se na světle rozkládá na HNO2 + O2 + H2O
- koncentrovaná oxiduje ušlechtilé kovy Cu + 4 HNO3 (koncentrovaná) → Cu(NO3)2 + 2 NO2 + 2 H2O
- z reakce koncentrovaných kyselin dusíku vzniká oxid v nejvyšším možném oxidačním čísle
- s koncentrovanou HNO3 nereaguje Au a Pt; ty ale reagují s lučavskou královskou (HNO3 a HCl v poměru 3:1)
- s Fe, Al, Cr pasivují - vytvoří se vrstvička, se kterou už kyselina nereaguje (proto se z těchto kovů dělají nádoby pro přepravu kyseliny dusičné)
zředěná má kyselé vlastnosti
- neušlechtilé kovy rozpuští za vzniku vodíku (!): Zn + 2 HNO3 (zředěná) → Zn(NO3)2 + H2 (uniká)
- s ušlechtilými kovy nereaguje
výroba
- výroba amoniaku syntézou N2 + 3 H2 za teploty, tlaku a katalyzátoru
- katalytická oxidace na NO: 4 NH3 + 5 O2 → 4 NO + 6 H2O
- oxidace na NO2
- reakce s vodou na směs kyseliny dusičné a dusité: 2 NO2 + H2O → HNO3
+ HNO2 a pak 3 HNO2 → HNO3 + 2 NO (zpět do výroby!) + H2O
5. LEDKY (DUSIČNANY)
- soli kyseliny dusičné
- dobře rozpustné ve vodě, takže se používají jako hnojiva (hnojiva vždycky musí být rozpustná)
- mají oxidační účinky a přidávají se do střelného prachu
- dále na barvy, léky a výbušniny
- xantoproteinová reakce k důkazu bílkovin = HNO3 + bílkovina
VLASTNOSTI KONKRÉTNÍCH DUSIČNANŮ
- NaNO3 - chilský ledek, nitronatrit (geologický název), E251
- Vlastnosti: Bílý prášek, který je snadno rozpustný ve vodě. Jeho velké naleziště se nachází v poušti Atacama v Chile, od toho Chilský ledek. Je silně hydroskopický (pohlcuje vzdušnou vlhkost). Navlhlý dusičnan silně reaguje s hořčíkem nebo hliníkem.
- Použití: Do 18. století byl chilský ledek jediné známé dusíkaté hnojivo, dnes ho nahradily jiné látky. V potravinářství dusičnan sodný stabilizuje barvu masa a chrání ho proti šíření plísní a bakterií.
- KNO3 - draselný ledek, E252
- Vlastnosti: Bílý prášek, který snadno redukuje, proto se používá jako oxidační činidlo. Při rozpouštění dusičnanu draselného ve vodě dochází k ochlazení roztoku (endotermická reakce).
- Použití: Díky své snadné redukci se přidává (spíše přidával) do výbušných směsí jako je střelný prach nebo dýmovnice. Dnes se používá především jako dusíkaté hnojivo, a jako konzervant v potravinářství, především u malých farmářů. Dusičnan draselný se také může použít k potlačení otrav botulotoxinem.
- NH4NO3 - amonný ledek, amoniumnitrát
- Vlastnosti: Ledek amonný je bílá krystalická látka. Dusičnan amonný je uveden na seznamu látek považovaných za prekurzory výbušnin. Na tomto seznamu jsou uvedeny chemikálie, jejichž prodej musí být sledován.
- Použití: Používá se jako zemědělské hnojivo, dezinfekce vody a díky svým oxidačním vlastnostem také v pyrotechnice. Při prudkém zahřívání exploduje.
- Ca(NO3)2 - norský ledek
- Vlastnosti: Je to bílý prášek. Je hydroskopický, což znamená, že pohlcuje vlhkost ze vzduchu. V přírodě se běžně vyskytuje jako tetrahydrát. Dusičnan vápenatý se také vyskytuje v komplexních solích (dusičnan-amonno-vápenatý).
- Použití: Používá se jako hnojivo, především v kombinaci s dusičnanem amonným. Dále se používá k ošetření vody, ve které zabraňuje tomu, aby se tvořil ve vodě sulfan. Dusičnan totiž zastavuje metabolismus síranů. Dále se také využívá jako přísada do betonu a malty. V maltě jednak díky vápennému iontu zrychluje proces hašení vápna, a také zrychluje tvrdnutí malty. A v železobetonu chrání železné armování před korozí.
- AgNO3 - lapis, Čertův kamínek
- Vlastnosti: Je to šedá krystalická látka. Je toxická, jako protijed můžeme podat něco s velkým množstvím bílkovin, např. mléko nebo vejce.
- Použití: Uplatňuje se ve fotografickém průmyslu. Dále se z něj vyrábí výbušniny a může se použít k výrobě roztoků k pokovování. Dusičnan stříbrný se také užívá k chemickému vypalování bradavic.
6. KYSELINA DUSITÁ HNO2
- nestálá
- výroba barviv
- diazotace - rekace s aromatickými primárními aminy za vzniku diazoniové soli
- soli (dusitany) se používají jako jako konzervanty v uzeném masu
- NaNO2 - dusitan sodný - nažloutlá krystalická látka, hydroskopická, dobře rozpustná ve vodě, velmi toxická a možná i karcinogenní, proto se použití dusičnanu sodného v uzeninách (jako E250) považuje za velmi nevhodné, přitom potravinářství je jeho největší využití (jako konzervant v masných výrobcích, nejčastěji v uzeninách)
Jirka automatické formátování část výpisků poslal Jiří