Komplexní sloučeninu poznáte tak, že se v jejím vzorci vyskytují hranaté závorky. Příkladem budiž následující vzorec: $$K_4\big[Fe(CN)_6\big]$$ Pokud na nějakou takovou sloučeninu narazíte, je nutno si nejprve uvědomit, jakou funkci mají jednotlivé skupiny prvků, ze kterých se skládá.
Nejjednoduší formou komplexní sloučeniny je komplexní molekula, tedy molekula sestávající pouze z komplexní části. Tu si můžeme dále zjednodušit tak, že jí dáme nulový náboj.
Vezměme si následující vzorec:
$$\big[Cu^{II}Cl^{-I}_2\big]^0$$
V každé komplexní molekule je prvek, který se nachází ihned za hranatou závorkou, označován jako centrální atom. Všechny skupiny, které jej následují, jsou ligandy. Ligand může být jeden a může jich být i několik různých.
Ačkoli se jedná o komplexní molekulu, vzorec nám může připomínat jednoduchou dvouprvkovou sloučeninu chlorid měďnatý, a ve své podstatě tomu tak skutečně je. Jelikož se však jedná o komplex, bude název trošku jiný, totiž komplex dichloridoměďnatý. Komplexní molekuly s neutrálním nábojem nesou vždy podstatné jméno komplex. Přídavné jméno sestává ze všech ligandů a končí centrálním atomem, k jehož jménu přidáme příponu podle jeho oxidačního čísla, což je v tomto případě II.
Jak již bylo řečeno, komplexní molekula se skládá z centrálního atomu a několika ligandů. Správně by se ligandy měly psát v abecedním pořadí podle značek prvků. Co je však důležitější, pořadí ligandů ve vzorci musí odpovídat pořadí ligandů v názvu.
Nyní se můžeme podívat na složitější komplexní molekulu s vícero ligandy, například
$$\big[Co^{III}Cl^{-I}_3(H_2O)^0(NH_3)^0_3\big]^0$$
Pokusíme se sestavit vzorec. Prvním ligandem je chlorid, který se v molekule vyskytuje třikrát. Odtud dostáváme začátek názvu, trichlorido.
Za chlorem ve vzorci stojí jedna molekula vody. Tu připojíme pomocí spojovníku, název bude tedy znít trichlorido-aqua.
Nakonec nám zbývají tři molekuly amoniaku, tedy trichlorido-aqua-triammin.
Tím máme za sebou ligandy, zbývá centrální atom. Tím je kobalt v oxidačním čísle III, který připojíme hned za ligandy. Nakonec jen před přídavné jméno přidáme podstatné jméno komplex. Výsledný název zní komplex trichlorido-aqua-triamminkobaltitý.
|
|
|
Ještě nás může potkat jedno úskalí, a to neočekáváné oxidační číslo centrálního atomu. Kromě kladných oxidačních čísel, kterým jsou přiřazeny standardní přípony, může být centrální atom bez náboje, popřípadně se může vyskytovat v oxidačním čísle -I. V prvním případě se používá název prvku v 1. nebo 2. pádu, ve druhém případě příbírá koncovku -id.
$\big[Co^0_2(CO)^0_8\big]^0$ = komplex oktakarbonyldikobaltu
Doteď jsme pracovali jen se sloučeninami, kde měla celá komplexní molekula nulový náboj. Pokud nějaký náboj mít bude, změní se název podobně, jako tomu je u iontů jiných molekul. Náboj se navíc vyskytuje i v názvu, kde stojí za komplexní molekulou v závorce, a to ve formě arabské číslice následované znaménkem.
$\big[Ag^I(NH_3)^0_2\big]^+$ = kation diamminstříbrný (1+)
$\big[Cu^{II}(NH_3)^0_4\big]^{2+}$ = kation tetraamminměďnatý (2+)
$\big[Fe^{III}(CN)^{-I}_6\big]^{3-}$ = anion hexakyanidoželezitanový (3-)
$\big[Pt^{II}Cl^{-I}_4\big]^{2-}$ = anion tetrachloridoplatnatanový (2-)
$\big[Cr^{-I}(NO)^0_2\big]^-$ = anion dinitrosylchromidový (1-)
Nyní už umíme téměř vše. Posledním krokem je navázání komplexní molekuly k nějakému jinému prvku, stejně jako např. u solí. Poté bude mít i název stejnou formu, jako tomu je u solí. To znamená, že bude zastávat pozici přídavného jména v případě, že bude mít kladné oxidační číslo a bude stát na levé straně sloučeniny, nebo bude ve formě podstatného jména, pokud se bude nacházet v záporném oxidačním čísle a ve vzorci jej najdete na pravé straně - zde obdobně jako u solí připojujeme koncovku -an. V obou případech nesmíme zapomenout za komplexní část vzorce napsat náboj.
$Na^I_2\big[Si^{IV}F^{-I}_6\big]^{-II}$ = hexafluoridokřemičitan (2-) disodný
$K^I_4\big[Fe^{II}(CN)^{-I}_6\big]^{-IV}$ = hexakyanidoželeznatan (4-) tetradraselný
$\big[Ag^I(NH_3)^0_2\big]^ICl^{-I}$ = chlorid diamminstříbrný (1+)
$\big[Fe^{II}(H_2O)^0_6\big]^{II}SO_4^{-II}$ = síran hexaaquaželeznatý (2+)
To je skutečně vše. Snad jenom pár pouček na závěr:
$Li^I\big[Al^{III}H^{-I}_4\big]^{-I}$ = tetrahydridohlinitan (1-) lithný
$\big[Co^{II}Cl^{-I}(NH_3)^0_5\big]^ICl^{-I}$ = chlorid chlorido-pentaamminkobaltnatý (1+)
$Ca^{II}_2\big[Ni^{II}(CN)^{-I}_6\big]^{-IV}$ = hexakyanidonikelnatan (4-) divápenatý
$\big[Pt^{II}Cl^{-I}_2(NH_3)^0_2\big]^0$ = komplex dichlorido-diamminplatnatý
$Na^I\big[Co^{-I}(CO)^0_4\big]^{-I}$ = tetrakarbonylkobaltid (1-) sodný
$\big[Al^{III}(H_2O)^0_5(OH)^{-I}\big]^{2+}$ = kation pentaaqua-hydroxidohlinitý (2+)
$\big[Co^{III}Cl^{-I}_2(H_2O)^0(NH_3)^0_3\big]^ICl^{-1}$ = chlorid dichlorid-aqua-triamminkobaltitý (1+)
$\big[Fe^{III}(H_2O)^0(NH_3)^0_6\big]^{III}Cl^{-I}_3$ = trichlorid aqua-hexaamminželezitý (3+)
$K^I_3\big[Mn^{IV}(CN)^{-I}_5I^{-I}_2\big]^{-III}$ = pentakyanido-dijodidomanganičitan (3-) tridraselný
$NH_4^I\big[Cu^0(NO)^0H^{-I}\big]^{-I}$ = nitrosyl-hydridoměďan (1-) amonný
$\big[W^{-I}(SO_4)^{-II}\big]^{3-}$ = anion sulfatowolframidový (3-)
$\big[Zr^{IV}(NH_3)^0_4\big]^{IV}\big[Al^{III}(CN)^{-I}_7\big]^{-IV}$ heptakyanidohlinitan (4-) tetraamminzirkoničitý (4+)
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.