PŘÍRODNÍ ZDROJE UHLOVODÍKŮ 

Přírodní zdroje uhlovodíků mohou být:

• fosilní (neobnovitelné, např. ropa, zemní plyn, uhlí)
• recentní (obnovitelné, např. dřevo, plody, tuky)

Uhlovodíky se vyrábí zpracováním ropy, zemního plynu a černouhelného dehtu (což je složka vznikající při zpracování ropy).

Ropa

• hnědá až černá kapalina
• různé složení podle místa čerpání
• směs kapalných, pevných i plynných uhlovodíků (cca 85% C, 12% H, dále O, S, N)
• dělení
  • parafinická (alkanická) - nejrozšířenější, vysoký podíl dlouhých alkanů
  • naftenická - vysoký podíl naftalenu
  • aromatická - vysoký podíl aromatických látek
  • asfaltická - vysoký podíl asfaltotvorných uhlovodíků

TĚŽBA ROPY

• Saúdská Arábie, Rusko, Írán, USA
• u nás: Hodonínsko, Břeclavsko
• OPEC - Organizace zemí vyvážející ropu, ovládá 75% ropných zásob, sídlo ve Vídni
• vrt z podzemního ložiska nebo mořského dna
  • při mořské těžbě hrozí únik ropy z tankerů (ekologická katastrofa - ropa je lehčí než voda, izoluje moře od potřebného kyslíku) nebo výbuch ropné plošiny
• vedou k nám ropovody Ingolstadt a Družba

VÝROBA A ZPRACOVÁNÍ (PETROCHEMIE) V RAFINERIÍCH

1. očištění od síry, vody, minerálních solí, písku, hlíny,...
2. předehřátí čisté ropy na 200°C
3. frakční destilace v rektifikačních kolonách
   • rektifikace nahrazuje opakovanou destilaci pro oddělení slože s různými teplotami varu
   • nejprve vstřikování do retifikační kolony
   • první destilace je atmosférická (za běžného tlaku, levnější, ale nedokonalá)
     1. plynné uhlovodíky neboli topné plyny (řetězce 1 až 4 uhlíků, do 30°C) → LPG, propanbutan
     2. lehký benzín (5 až 8 uhlíků, do 90°C) → benzín (pohonná hmota, v lékařství, k odmašťování a ředění nátěrů,...)
     3. těžký benzín (8 a 11 uhlíků, 80 - 200°C) → benzín (pohonná hmota, v lékařství, k odmašťování a ředění nátěrů,...)
     4. petrolej (10 až 18 uhlíků, 180 - 270°C) → pohonné hmoty pro letadla, petrolej
        • krakováním (štěpením dlouhých řetězců na kratší) se z petroleje vyrábí benzín, kterého potřebujeme mnohem víc
     5. plynový olej neboli nafta (15 až 24 uhlíků, 250 - 400°C) → motorová nafta (smíšená s petrolejem)
     6. olejové destiláty (nad 300°C) → průmyslové mazací oleje a tuky
        • krakováním můžeme opět vytvořit nižší frakce, které potřebujeme
     7. na dně i po zahřátí zbyde kapalný destilační zbytek "mazut" (23 až 40 uhlíků, 250 - 360°C) → pohonné hmoty pro lodě, palivo pro teplárny
   • část mazutu se pak destiluje vakuově (snížený tlak, stačí nižší teplota pro var)
     1. vakuový plynový olej
     2. směs olejů
     3. asfalt (zbytek) → vozovky, dříve izolace proti vlhkosti

Z ropy tedy máme: pohonné hmoty, léky, deodoranty, lepidla, barvy, laky, umělá vlákna, umělé hmoty, pneumatiky, výbšniny, zápalky, hračky,...

Uhlí

• obsahuje převážně uhlík, ale také vodík, dusíky, kyslík, síru

Uhlí podle kvality (procentuelního zastoupení uhlíku):

• antacit (nejkvalitnější, 90 - 95% uhlíku)
• černé uhlí (75 - 90% uhlíku, těží se např. na Ostravsku) → chemické zpracování vysokoteplotní karbonizací (snaha o zvýšení složky uhlíku, 1000°C, bez přístupu kyslíku, jinak by to shořelo) → produkty:
  • koks → palivo, např. při výrobě železa, acethylenu, vodního plynu, při recklaci kovů
  • surový koksárenský plyn → čistí se → palivo
  • černouhelný dehet - obsahuje areny → frakční destilací se z něj vyrábí:
    • lehký olej (do 150°C) - obsahuje benzen, toluen, xyleny
    • karbolový olej (do 180°C) - obsahuje fenoly, kresoly, pyridin
    • střední (naftalenový) olej (do 220°C) - obsahuje naftalen, naftoly
    • těžký (prací) olej (do 270°C) - obsahuje vyšší homology naftalenu, fenoly → vypírání benzenu z koksárenského plynu, výroba impregnačních olejů
    • antracenový olej (do 360°C) - obsahuje antracen
    • zbytek je dehtová smůla a asfalt (nad 370°C) → smůla na izolační materiály a pojivo při výrobě briket
• hnědé uhlí (60 - 75% uhlíku, obsahuje síru, těží se povrchně např. na Mostecku) → palivo, ze zbytků energosádrovec (CaSO₄) na YTONG a sádrokartony

Zemní plyn

Zemní plyn doprovází ložiska uhlí a ropy, ale vyskytuje s ei samostatně. Převážně se skládá z metanu (60 - 97%), dále obsahuje uhlovodíky, sulfan, oxid uhličitý, dusík, hélium a další. Tyto příměsi se odstraňují. Zemní plyn se využívá jako palivo a surovina k výrobě organických látek.

Rozlišujeme:

• suchý zemní plyn (vysoký podíl CH₄)
• mokrý zemní plyn (poměrně vysoký podíl uhlovodíů se 3 - 4 uhlíky)

---

Jirka