SÍRA 

Síra je šestnáctým prvkem periodické soustavy. Jelikož se nachází v VI.A skupině, patří mezi tzv. "chalkogeny" (česky "rudotvorné") a má 6 valenčních elektronů. Ke stabilizaci je tak nejjednodušší dva elektrony přijmout - buďto vznikem iontu S^2- nebo vytvořením kovalentní vazby.

Výskyt

• volná síra v dolech, v blízkosti sopek, např. v Polsku nebo na Sicílii
• vázaná síra
  • v kovových rudách (ZnS = sfalerit, FeS₂ = pyrit, PbS = galenit, Ag₂S = argentit, CuFeS₂ = chalkopyrit, HgS = rumělka)
  • v minerálech (CaSo₄ . 2 H₂O = sádrovec)
  • v sopečných plynech (H₂S, SO₂)
  • jako biogenní prvek (v bílkovinách)
• těžba: do ložiska se vžene pára, síra se roztaví a pak se čerpá
• dá se získat i pražením sulfidů

Vlastnosti

• žlutá křehká látka
• nerozpustná ve vodě, dobře rozpustná v nepolárních rozpouštědlech
• má několik struktur, většinou se vyskytuje jako S₈ (v reakcích se ale většinou píše jen jako jednoatomová S)
• když se zahřeje a páry se pak ochladí, vzniknou malé krystalky sirného květu
• náhlé ochlazení zahřáté síry vytvoří plastickou síru
• alotropie = 2 krystalové soustavy (normálně kosočtverečná, nad 95°C jednoklonná soustava)

Reaktivita

• za zvýšené teploty reaguje skoro se vším
• má vlastnosti jak oxidační ( Fe + S → FeS ), tak redukční ( 4 HNO₃ + 2 S → 2 H₂SO₄ + 4 NO, vzniká NO nebo NO₂ podle koncentrace kyseliny )

Použití

• výroba kyseliny sírové H₂SO₄, sirouhlíku (sulfidu uhličitého) CS₂, sičičitanů a sulfidů
• gumárenský průmysl: síra se přidává pro lepší vulkanizaci kaučuku
• střelný prach, zápalky
• sirné masti

Sloučeniny

SULFAN (SIROVODÍK) H₂S

• prudce jedovatý, zápach zkaženého vejce
• vzniká při rozkladu bílkovin, lze ho připravit reakcí H₂ + S → H₂S nebo v Kippově přístroji FeS + 2 HCl → FeCl₂ + H₂S
• rozpustný ve vodě na kyselinu sirovodíkovou (sulfanová voda)
• na vzduchu hoří modře: 2 H₂S + 3 O₂ → 2 SO₂ + 2 H₂O
• silné redukční účinky

SULFIDY A HYDROGENSULFIDY

• rozpustné ve vodě jsou jen sulfidy alkalických kovů, jiné jsou nerozpustné
• nerozpustné a barevné sulfidy se používají jako pigmenty = barviva (žlutý CdS, černý Ag₂S, pleťový MnS, červená rumělka HgS)
• využívá se v analytické chemii
• hydrogensulfidy jsou ve vodě rozpustné

SIROUHLÍK CS₂

• jedovatá kapalina
• výborné nepolární rozpouštědlo

OXID SIŘIČITÝ SO₂

• bezbarvý, jedovatý, štiplavý plyn
• dráždí dýchací cesty
• nepodporuje hoření
• k síření vinných sudů a bělení řepného cukru
• když se dostane do ovzduší, způsobuje kyselé deště
• k výrobě kyseliny sírové: hoření síry na vzduchu → SO₂ → pak reakce s kyslíkem a katalyzátorem → SO₃ → pak reakce s vodou na kyselinu sírovou ve formě mlhy
• SO₂ vzniká i pražením pyritu: 4 FeS₂ + 11 O₂ → 2 Fe₂O₃ + 8 SO₂
• oxidační i redukční účinky

OXID SÍROVÝ SO₃

• dvě molekuly = bílý dým, tři molekuly = pevná látka
• příprava: viz výroba kyseliny sírové výše

KYSELINA SIŘIČITÁ H₂SO₃

• vzniká zavedením SO₂ do vody
• siřičitany jsou redukční činidla

KYSELINA SÍROVÁ H₂SO₄

• silná, viskózní, s vodou neomezeně mísitelná
• max. koncentrace: 98%
• koncentrovaná má oxidační vlastnosti, dehydratační účinky, je hygroskopická (suší), s některými kovy nereaguje (např. s Fe, Al, Pb, Au; proto se převáží v železných cisternách)
• zředěná není oxidačním činidlem
• výroba ve třech krocích:
  1. výroba SO₂
  2. katalytická oxidace SO₂ na SO₃
  3. rozpuštění SO₃ v H₂SO₄
  4. vznikne H₂S₂O₇ (= oleum, přesycený roztok), který se pak dál ředí
• velmi důležitá chemická látka na výrobu hnojiv, léčiv, plastů, výbušnin, barev, používaná v papírenství,...
• elektrolyt v autobaterkách

SOLI

• nejdůležitější jsou soli kyseliny sírové - sírany
• většina síranů je dobře rozpustná ve vodě, kromě BaSO₄ a PbSO₄
• Glauberova sůl Na₂SO₄ . 10H₂O je detoxikační

hydrogensírany jsou dobře rozpustné ve vodě, tvoří se jen od prvků I.A skupiny

---

Jirka automatické formátování část výpisků poslal Jiří