Vladislav II. Jagellonský (vláda: 1471-1516) byl na trůn dosazen po vyjednávání s Jiřím z Poděbrad.
Spory mezi Matyášem Korvínem a novým jagellonským panovníkem mají vyřešit Olomoucké dohody, uzavřené 1479. Domluvili se, že vládnout bude ten, kdo déle přežije. Přeživší vyplatí dědice zemřelého a království bude jeho.
Roku 1485 se katolíci, husité a židé bouří. Je ustanoven smír a kompaktáta jsou prohlášena zemský zákonem.
Vladislav ještě přenese sídlo do Budína a Matyáš Korvín roku 1490 umírá. Králem se tak jednoznačně stává Vladislav.
Šlechta se nemůže dohodnout s městy o jejich účasti na zemském sněmu a také o podnikání šlechty. Vladislav to vyřeší "Vladislavským zřízením", jež vydá roku 1500 - města hlas na zemském sněmu ztratila.
Vladislav umírá roku 1516 a nastupuje jeho syn Ludvík.
Za vlády Ludvíka Jagellonského (vláda: 1516-1526) pozice šlechty sílí. Byl otevřen nový stříbrný důl v Jáchymově a raženy nové mince - tolary.
Roku 1517 podepisuje Ludvík Svatováclavskou smlouvu - města získají zpět hlas na zemském sněmu a šlechta dostane právo podnikat.
Ludvík zemře roku 1526 v bitvě u Moháče, kde se při útěku utopí v bažinách.
Šlechtici podníkají třeba v rybníkářství, v tom vynikají především páni z Pernštejna a Rožmberka. Rybníkářství pro ně bylo výhodné kvůli nízké konkurenci a také protože se ryby mohli jíst i o půstu. Štěpánek Netolický vybuduje umělý kanál na zavlažování rybníků, tzv. Zlatou stoku a Jakub Krčín z Jelčan pěstuje ryby v rybnících Rožmberk a Svět.
Druhým oblíbeným odvětvím je pak pivovarnictví.
Převládá pozdní gotika.
Doba Jagellonců započíná období stavovské monarchie, to znamená, že se panovník dělí o moc se stavy - šlechtou a městy.
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.