Z husitství vyplývá:
- hospodářský úpadek
- království dvojího lidu (kališníci a křesťané)
- arcibiskupem je kališník Jan Rokycana
- poddaní nemusí platit desátky církvi
- města se účastní zemského sněmu, to je základem stavovské monarchie (rozhodují stavy – panovník, šlechta, města)
Doba bezvládí
Roku 1437 umírá Zikmund. 1438 je jeho dcera Alžběta provdána za
Albrechta II. Habsburského, ten umírá o rok později (1439). Znovu jsme
tedy bez vládce. Albrechtovi se ale po své vlastní smrti narodí syn,
kterého pojmenují Ladislav Pohrobek.
Kališníci a katolíci dohodnou
mír listinou zvanou „Mírný list“, vydanou 1440. Na tento mír dohlíží
lanfridy – spolky měst. Vůdcem východočeského lanfridu je kališník
Jiří z Poděbrad. Ten obsadil Prahu a stabilizoval tím poměry v zemi.
Roku 1452 se stal správcem království. V roce 1457 náhle
na leukémii umírá Ladislav Pohrobek. Jiří z Poděbrad je šlechtou
podezírán, že ho otrávil. I přesto ho následujícího roku (1458) šlechta
zvolí českým králem.
Jiří z Poděbrad
Jiří z Poděbrad (vláda: 1458–1471) udržoval mír, dodržoval kompaktáta a
přislíbil papeži, že bude brojit proti kacířům, tedy proti Jednotě bratrské. Za ženu si vzal
Johanu z Rožmitálu.
Papež ale roku 1462 zruší kompaktáta a prohlásí
Jiřího z Poděbrad za kacíře. K papežovi se přidá i katolická šlechta. V roce 1468 je
proti Jiřímu vedena křížová výprava, v čele s uherským králem
Matyášem Korvínem. 1469 je Matyáš Korvín obklíčen u Vilémova, brzy je
však propuštěn. Domluvil se s katolickou šlechtou, která ho pak
zvolila českým králem. Získal Slezsko, Moravu a obě Lužice.
Jiří z Poděbrad
pochopil, že jako král v Čechách končí a tak vyjednává s litevskými Jagellonci o tom, kdo
by po něm měl nastoupit. Pár týdnů po nástupu Matyáše na trůn ho český sněm odmítnul a
nastupuje Vladislav Jagellonský.
Jiří z Poděbrad podává koncepci první
mírové unie mezi evropskými státy, které by se spojily proti Turkům.
Delegace vedená Zdeňkem Lvem z Rožmitálu však v této věci neuspěla. Jiří
z Poděbrad umírá roku 1471.