Pro náčelnické kmeny, které se v Evropě usadily koncem stěhování národů, byla největším bohatstvím a kořistí půda.
fast_rewindZPÁTKY
Odkud, jak a kam? Stěhování evropských kmenů pochopíte v kapitole Stěhování národů.
Rozvrstvení společnosti
Kmenový náčelník (později král) se ale pochopitelně nezvládal o veškerou svou půdu starat sám, a tak si vybral jen tu nejlepší. Zbytek propůjčil svým „vazalům“, tedy vojákům a původním místním obyvatelům. Obě dvě tyto skupiny pak platily náčelníkovi z půjčené půdy daně, ale vždycky jim zbylo něco, co si mohly nechat. Někteří na tom zbohatli natolik, že se z vojáků stala šlechta, která si pak mohla dovolit propůjčovat části své půdy ještě chudším, kteří pak platili daně této šlechtě. A tak se všichni rozčlenili do vrstev podle toho, kolikrát propůjčovaná byla jejich půda. Tomu procesu rozvrstvování společnosti se říká „feudalizace“ a vzniklému systému „feudalismus“.
chat_bubblePOJMY FEUDUM A LÉNO
Jde o dva různé výrazy pro půdu nebo pozemek, respektive jeho vlastnění. Slovo feudalismus samozřejmě vzniklo odtud.
Půda, kterou si král nebo šlechtic nechával pro sebe, se označuje jako „dominikál“, zatímco ta propůjčovaná se nazývá „rustikál“.
Trojí berně
Berně jsou daně (finančnímu úřadu se taky říká „berní“), takže ti původní obyvatelé a vojenská šlechta platili vlastníkovi půdy, na které pracovali, daně ve třech podobách:
- naturální daně, to znamená část vypěstované úrody
- daně v úkonech, takže třeba pomoc se stavbou nějaké společné budovy nebo propůjčení nástrojů
- peněžní daně
Nájemci náčelníkovi také skládali „lenní přísahu“, v rámci níž slibovali, že budou poslušně pomáhat ve válce. Ta bohatší, vojenská část nájemců (rytíři a šlechtici) později ani neplatila daně, stačilo, že občas někde někoho porazila v bitvě.