<< Jestli vás zajímá i něco jiného než bitvy, doporučujeme úvodní kapitolu do husitství.
Střetávají se katolíci s panovníkem Zikmundem a Husité. Kališníci mají mnoho stoupenců - venkovany, měšťany, šlechtu - bojuje spíše chudší vrstva.
Papež na popud Zikmunda vyhlásil křížovou výpravu proti Husitům.
V červenci 1420 dojde k bitvě na Vítkově. Husité pod vedením Jana Žižky bojují proti Zikmundovi, využívají terén a vozové hradby. I přestože měl Zikmund o 20 tisíc vojáků víc, Husitům se podařilo zvítězit. Po této bitvě se Zikmund nechal ve Svatovítské katedrále korunovat na českého krále.
Listopad 1420, bitva o Vyšehrad - Husité opět vítězí díky svému plánu odříznout protivníka od zásobování. Poté bojují ještě o Pražský hrad, křesťané se vzdávají a Praha se tak dostává do područí Husitů.
Koná se Čáslavský sněm - sněm Husitů celé Země Koruny České. Vyhlásili neplatnost korunovace Zikmunda králem a závaznost "Čtyř artiklů pražských" pro všechny Husity. Husité na něm také schválili dočasnou zemskou vládu, to znamená vládu dvaceti direktorů, ve které nebyli zastoupeni jen šlechtici, ale také osm měšťanů. Města tak nabývají na významu, odrážejí jednotlivé Husitské proudy - příklady jsou Tábor, Hradec Králové, Praha, Žatec, Slaný a další severočeská města.
Pražský radikál Jan Želivský je roku 1422 pozván na radnici a popraven, Praha se tak stává spíše umírněným městem.
Husité vítězí roku 1422 v bitvě u Německého Brodu a 1424 u Malešova. Po této bitvě táhne Žižka na katolickou Moravu. Roku 1424 obléhá Přibyslav, ale už dávno slepý zde umírá. Do čela Táboritů se po něm dostává Prokop Holý a do čela Sirotků (tedy Orebitů) Prokop Malý.
Poté Husité vítězí 1426 u Ústí nad Labem i 1427 u Tachova. Zajímavá je podle legend bitva u Domažlic roku 1431. K žádnému střetu v ní totiž údajně nedošlo, Husité zpívali chorál "Kdož sú Boží bojovníci" a když ho Křižáci uslyšeli, dali se na útěk.
Husité podnikají "rejsy", tzv. "spanilé jízdy", tedy vojenské výpravy Husitů do zahraničí s cílem obohacení se, nabytí zásob a šíření Husitství. Dostali se takto až k Baltskému moři.
Basilejský koncil byl sněm církevních hodnostářů, kteří chtěli jednat se zástupci Husitů. Prokop Holý zde chtěl prosadit Čtyři artikuly pražské, neúspěšně.
K bitvě u Lipan dojde roku 1434. Radikální Husité se postaví proti "panské jednotě", za kterou bojuje Oldřich z Rožmberka, umírnění Husité a Pražané. Panská jednota v tomto střetu vítězí.
Rok 1436 - jednání v Jihlavě mezi katolíky a umírněnými Husity. Vznikají "Jihlavská kompaktáta", Husité si v nich prosadili příjímání podobojí, církev přišla o velkou část majetku a tento majetek dostala šlechta a města. Na oplátku museli souhlasit s tím, že Zikmund bude českým králem.
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.