V průběhu věků se myšlenky a názory houpaly ze strany na stranu a umělecké směry jsou krásným příkladem: Románský sloh byl celkem prostý, pak přišla depresivnější, zbožnější a zdobnější gotika, tu vystřídala renesance, čili vzpomínka na antiku, rozum a světskost a následující baroko bylo zase o dynamice, o víře a o emocích. Po baroku (a rokoku, které k němu tak trochu patří) přišel na řadu klasicismus. Filozofové obdivovali osvícenství, architekti opět začali přejímat antické prvky, lidé místo Boha zase trochu víc věřili rozumu a poznání. A jak se to tedy lišilo od renesance? Zatímco renesance se inspirovala starověkým Římem, vzorem klasicismu bylo klasické Řecko.
fast_rewindZPÁTKY
Před klasicismem bylo v módě baroko.
Antické sloupy a trojúhelníkové štíty
Klasicistní architektura znamená větší řád a pravidelnost. Hlavní obrysy, půdorysy i nárysy jsou hranatější než v baroku, většinou prostě obdélníkové, ale ozdoby a detaily bývají naopak zaoblené, kulaté nebo obloukovité. Klasicistní divadla občas vypadají jako antické chrámy, a to se vším všudy: před hlavním vchodem je „portikus“ – několik řeckých sloupů, na nich leží architráv a štít ve tvaru placatého trojúhelníku (tzv. „tympanon“). Okna kombinují hranaté a kulaté tvary a dost možná nad nimi také najdete trojúhelníkový nebo zaoblený štít. Nechybí ani hromada říms, vlysů, antických soch a zlatých dekorací. Pěkným příkladem je třeba Stavovské divadlo v Praze.
Ve stylu klasicismu se stavěly i paláce a zámky – klasicistní jsou zámek Kačina, pevnosti Terezín a Josefov i Bílý dům ve Washingtonu. Ve městech se místo paláců naopak začaly stavět činžovní domy (třeba v Karlíně) a vítězné oblouky podobné těm starořímským.
infoEMPÍR
Empír [ámpír] je takový šlechtický podsloh klasicismu. Jeho název vychází od slova „císař“, protože jde o umění z doby císařství Napoleona Bonaparta. Empírové budovy vesměs odpovídají tomu, co jsme právě popsali, ale kromě toho u nich lze najít i egyptskou inspiraci – třeba empírové paláce mívaly anglické zahrady se sfingami. Ženy nosily splývavé šaty a čím dál tím kratší sukně – zpočátku odhalovaly jen boty, ale později dokonce i kotníky! I módu ovlivnily egyptské materiály a vzory.
infoBIEDERMEIER
S klasicismem souvisí i životní styl zvaný „biedermeier“ [býdrmajer]. Ponapoleonská absolutistická Evropa se svojí cenzurou a tvrdými tresty vyvolala mezi občany větší strach. Lidé se proto nechtěli angažovat ve veřejných a politických věcech a místo toho se věnovali svým bytům, zařizovali je do teplých barev, kupovali módní dřevěný nábytek, porcelánové nádobí, novou módu a podobné užitečné osobní věcičky. Preferovali klid. Nejvýrazněji se to projevilo v německých městech – můžeme říct, že empír byl „klasicismem šlechty“ a biedermeier „klasicismem měšťanů“. Mohli bychom ho také přibližně časově vymezit Vídeňským kongresem (1815) a revolučním rokem 1848.
Romantické obrazy, antické sochy, tragédie a opery
Malíři (zprvu ještě pod vlivem rokoka) malovali dívky na houpačkách, pohledy do krajiny, údolí, skály, zříceniny, hrady a podobné romantické motivy. Několik českých hradů namaloval třeba Antonín Mánes, pod dalšími krajinkami je podepsán Josef Navrátil. Později se malíři zaměřili na náměty z antiky nebo z tehdejších revolucí. Sochaři sochali z bílého mramoru buďto postavy ze starověkého Řecka anebo současné osobnosti tak, aby vypadaly jako antičtí hrdinové. Za zmínku stojí rodina Prachnerů, zejména Václav Prachner a jeho Terezka nad kašnou na Mariánském náměstí. Co se literatury týče, začal se opět oceňovat tzv. „vyšší styl“, tzn. ódy, elegie a tragédie. Vzorem klasicistní hudby byly opery, symfonie a sonáty Antonia Salieriho, Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena a Josepha Haydna.
hubKONTEXT
S klasicismem souvisel i rozvoj vědy. Galvani, Ampér a Benjamin Franklin experimentovali s elektřinou a v Anglii vrcholila průmyslová revoluce.