Mladší doba kamenná má také svůj odborný název: neolit (tentokrát z řečkých slov néo – nový a lithos – kámen). Toto období se vymezuje přibližně mezi roky 5000 a 4000 let př.n.l.
Pro neolit jsou typické počátky zemědělství – pěstování plodin a chov dobytka. Zemědělství se samozřejmě stalo hlavním zdrojem obživy, protože nebylo nutné stále se přesouvat, hledat nové zdroje plodin a opakovaně stavět obydlí. Když mluvíme o obydlích – v neolitu si lidé stavěli domky ze dřeva a hlíny a vznikaly první vesnice. Uměli si také vyrobit keramické nádoby nebo broušené a vrtané nástroje, začali nosit oděvy a došlo i k prvním výměnným obchodům.
fast_rewindZPÁTKY
Mladší době kamenné předchází střední doba kamenná.
Vznik zemědělství
V oblasti tzv. „úrodného půlměsíce“ (to je dnešní Blízký východ – Turecko, Írák a okolí) objevili zemědělství už 8000 let př.n.l., v Evropě až o 3000 let později. Pěstovala se pšenice, ječmen, hrách, čočka, len, konopí, zelí, česnek nebo třeba cibule. Úroda se sklidila za pomoci srpu, obilí se umlelo primitivním mlýnkem a pak se skladovalo v jednoduchých silech. Len a konopí se zpracovávalo na jednoduchém tkalcovském stavu.
chat_bubblePOJMY ŽĎÁŘENÍ A KLUČENÍ
Půda pro zemědělské účely se získávala dvěma způsoby: Ždáření spočívá ve vypalování zarostlé plochy a klučení znamená vytrhání křoví a drnů ze země.
chat_bubblePOJEM DOMESTIKACE
Domestikace znamená přetvoření divoké zvěře v chovnou. Už v mezolitu byl domestikován pes. V neolitu se domestikovaly ovce, skot, prasata, kozy, ale i gazely a antilopy.
Neolitické domy
Stavěly se tzv. „dlouhé domy“, které měly na šířku třeba 6 metrů, na délku pak až 45 metrů. Většinou byly rozděleny na tři části: obytnou část, skladiště a stáj pro dobytek. V jedné vesnici (těm se také říká „rodové občiny“) stálo až 10 domů. Kromě těch tu samozřejmě měli také pole a ohrady, ohniště a pece.
U nás byly neolitické osady nalezeny v Bylanech u Kutné Hory a ve Vedrovicích u Moravského Krumlova.
Společnost a duchovní život
chat_bubblePOJEM MATRIARCHÁT
Vysoké postavení měly ženy jako dárkyně života. Byly uctvívány jako bohyně a rody se počítaly podle ženské linie. Této formě společnosti říkáme „matriarchát“, z latinského „mater“, tedy „matka“.
V neolitické společnosti neexistovaly majetkové rozdíly, vše bylo společné a patřilo celé vesnici. Objevila se první společenská dělba práce – žena zůstává v domácnosti, muž pracuje.
Vznikaly svatyně pro náboženské rituály, nalezeny byly třeba v lokalitě Hluboké Mašůvky u Znojma. Typem svatyní byl i rondel – kruhová palisáda, uvnitř které se konaly náboženské obřady. Pohřbívalo se buďto do žárových hrobů, nebo se z mrtvých těl udělali „skrčenci“ (mrtvola leží ve skrčené poloze). Ženám a stařešině se do hrobů dávaly milodary.
fast_forwardVPŘED
Po mladší době kamenné následuje ještě pozdní doba kamenná.