Na úvod objasníme jeden nenápadný, ale o to podstatnější rozdíl: Nizozemsko je evropský stát. Nizozemí je nízko položená oblast, v níž dnes leží státy Belgie, Nizozemsko a Lucembursko (souhrnně označované jako „Benelux“). Když tedy řekneme: „Španělští Habsburkové v 16. století díky sňatkové politice ovládali i Nizozemí“, myslíme tím oblast Nizozemska i Belgie. Tedy zatím…
fast_rewindZPÁTKY
Jak na tom bylo Španělsko, zjistíte v kapitole Bohaté Španělsko.
Kterak Španělsko doplatilo na svou pohodlnost
Nizozemí tedy teď bylo Španělskou provincií a Španělsko za to mohlo být jedině rádo. Americké zlato totiž Španěly dost rozmazlilo, takže se přestali soustředit na průmysl a hospodářství, hlavně co se dlouhodobých plánů týče. Také se ve velkém přesouvali do měst za pohodlím a prázdná políčka měnili po vzoru Angličanů na pastviny.
Obzvlášť jižní Španělsko bylo stále plné nově konvertovaných křesťanů – moriskové (konvertovaní muslimové) obchodovali s hedvábím a marani (původně židé) obchodovali se vším ostatním. Přestože obě skupiny přijaly křesťanství, prostí španělští katolíci i inkvizice na ně stále koukali přes prsty, udávali je a pronásledovali. Čím dál tím víc morisků a maranů se proto rozhodlo emigrovat, načež se zhroutilo hedvábnictví i obchod a španělský král Filip II. nakonec musel vyhlásit státní bankrot.
Z čeho bohatlo Nizozemí
Nizozemí tím sice také bylo dotčené, ale přesto prosperovalo. Skládalo se ze 17 provincií a v každé z nich byl jeden místodržitel. Dohromady tvořili radu, v jejímž čele stál „generální místodržitel“ a tím byla na začátku 16. století Filipova teta Markéta Habsburská.
Nejbohatší bylo jižní Nizozemí (tedy zhruba dnešní Belgie), které těžilo ze soukenictví ve Flandrách, z přístavu v Antverpách a z krajek z Bruselu.
Na severu Nizozemí (v dnešním Nizozemsku) bylo víc zemědělců a tamní ekonomika žila z rybolovu, výroby dehtu, stavění lodí a obchodu s květinami (ten přežívá dodnes) a námořnickým zbožím – pod tím si můžete představit třeba slanečky a rum. To byla vesměs nová řemesla, zatím nesvázaná cechovními pravidly a daněmi. Proto bylo severní Nizozemí obecně svobodnější a méně závislé na španělské nadvládě.
chat_bubblePOJEM HOLANDSKO
Aby to nebylo tak jednoduché, používá se občas ještě výraz „Holandsko“. Holland byl původně hrabstvím a pak jednou z nejdůležitějších severonizozemských provincií (spolu se Zeelandem a Utrechtem). Dnes se slovem Holandsko označují dvě provincie na západě Nizozemska, kde se nachází největší města a přístavy.
Nejprve vzpoury kalvinistů…
Filip II. si uvědomil, že je Nizozemí zdrojem bohatství, a tak omezil provinciím práva a zvýšil daně. Kromě toho byly reorganizovány nizozemské diecéze, dosazeni noví španělští biskupové a zesíleny kroky proti oblíbenému kalvinismu. To si Nizozemci nenechali líbit a vybudovali stavovskou opozici, kterou vedl kalvinista a brabantský místodržitel Vilém Oranžský. Zapojili se ale i někteří katolíci, třeba generál Egmont a admirál Hoorn. Byla to příprava na očekávaný konflikt se Španělskem.
hubKONTEXT
Počátky kalvinismu a dalších protestantských církví se skrávají pod tímto odkazem: Reformace.
Filip II. zareagoval dosazením další příbuzné na post generálního místodržitele – od roku 1559 to byla jeho sestra Markéta Parmská. Když se její hlavní rádce, kardinál de Granvelle, také připojil k opozici, okamžitě o svou pozici přišel. Pak se začala bouřit i města a roku 1566 došlo k tzv. „obrazoboreckému povstání“, kdy kalvinisté ničili obrazy a sochy svatých, které neuznávali.
…pak Alba vs. gézové…
Filip II. už neměl v Nizozemí nikoho, komu by mohl důvěřovat, a tak tam roku 1567 poslal vévodu z Alby, který nastolil hrůzovládu. Upaloval a popravoval jak kalvinisty, tak domnělé odpůrce (včetně Egmonta a Hoorna) a zavedl trojitou daň zvanou „alcalala“. Nizozemci měli odevzdávat 1% ze svého majetku, 5% z prodejů nemovitostí a 10% ze všech tržních převodů. Ve srovnání třeba s dnešní DPH to nevypadá tak děsivě, ale pro tehdejší řemeslníky a obchodníky to byla krutá rána, která způsobila ekonomickou zkázu. Spousta Nizozemců emigrovala do Německa, takže se Beneluxem šířila nezaměstnanost a hladomor.
Nizozemský odboj nasadil „lesní gézy“, kteří organizovaně přepadávali Španěly v lesích. Habsburkové nechali jejich lesy vypálit, ale Nizozemí mělo záložní plán: gézové na moři! Anglie chvíli gézy podporovala a dovolila jim přistávat na svých březích, ale pod španělskou hrozbou útoku z této dohody vycouvala.
…a nakonec dlouhá válka
Gézům se podařilo získat přístav Breda, Vilém Oranžský vybral od šlechty nějaké peníze na nájem německých luteránských vojáků, a i běžní občané se začali trénovat do války. Španělům naopak začaly docházet peníze na výplatu vojsku, a tak se v roce 1576 rozhodli vyrabovat bohaté přístavní město Antverpy – tisíce obyvatel pobili a jejich domy vypálili. Centrum nizozemského obchodu se tím přesunulo do Amsterdamu.
Důležitý je rok 1579, kdy se Nizozemí definitivně roztrhlo vejpůl. Jih přijal španělskou nadvládu a uzavřel mír, zatímco 7 severních provincií vyhlásilo „Utrechtskou unii“. Do nové funkce dědičného místodržitele se dostal Vilém Oranžský a s vládou mu pomáhal parlament, v němž byly zastoupeny všechny daněné vrstvy. Bitvy tím ale zdaleka neskončily, protože Španělsko Utrechtskou unii neuznalo a bojovalo o ni až do Vestfálského míru, tedy do roku 1648. Občas se tomuhle konfliktu říká „osmdesátiletá válka“.
Nejen námořní úspěchy
Utrechtská unie, které už s přimhouřeným okem můžeme říkat Nizozemsko, začala opět čile hospodařit a bohatnout a ještě celé století byla evropskou námořní mocností. Založila „Východoindickou společnost“, která se zmocnila původně portugalského obchodu s Asií, tedy hlavně s indickým kořením. Nizozemci také kolonizovali Cejlon (dnešní Srí Lanku) a Indonésii a přistáli i v Severní Americe, kde založili Nový Amsterdam – dnešní New York.
fast_forwardVPŘED
Podrobnosti o nejen nizozemských výpravách a objevech hledejte tu: Zámořské objevné výpravy.