Franz KAFKA (1883–1924) byl nejslavnějším autorem pražské německé literatury. Narodil se na Starém Městě pražském do židovské rodiny. Jeho otec Hermann byl obchodníkem s galanterií a chtěl, aby se jeho syn také vydal praktickou cestou. Moc si ale nerozuměli, nebyli si příliš blízcí, a to vedlo u Franze ke ztrátě sebevědomí. Studoval práva, pracoval v pojišťovně a stěhoval se mezi Čechami, Německem a Rakouskem. Nepil alkohol, nekouřil a většinu života byl vegetariánem. Zemřel na tuberkulózu v rakouském léčebném ústavu.
V jeho životě se vystřídalo několik žen, s některými se i zasnoubil, ale nakonec se nikdy neoženil. Osudovou ženou byla jeho velká přítelkyně Milena Jesenská, se kterou se viděl jen párkrát, ale vyměnili si stovky dopisů. Blízkým Kafkovým přítelem byl také Max Brod. Kafka po něm ve své závěti chtěl, aby všechna jeho díla zničil, ale Brod jeho přání nesplnil a po Kafkově smrti nechal vydat všechny tři jeho romány: Zámek, Amerika (nebo také Nezvěstný) i Proces. Kafka se tak slávy nedožil, jeho díla začala být světově známá až v 60. letech a u nás byla komunistickým režimem potlačována i později.
Kafka ve svých dílech popisuje fantaskní a absurdní svět, který nepodléhá zákonům logiky. Do nejnepatrnějších podrobností líčí odcizování člověka, hrůzy byrokracie a různé bezvýchodné situace. Texty jsou pesimistické, ale přitom spíš groteskní než tragické. Mnoho hlavních postav nemá příjmení, což přidává na pocitech anonymity a izolovanosti. Kafkovy příběhy čtenáře zneklidňují, provokují nebo šokují a probouzí v nich otázky, na které je těžké najít odpovědi.
Proces je nedokončený román o deseti kapitolách. Hlavní postavou je Josef K., který je obžalován, aniž by věděl za co. Ze začátku nebere svůj soudní proces vůbec vážně, ale pak mu začíná přerůstat přes hlavu. Po roce je odsouzen a popraven, bez jakéhokoliv rozsudku nebo vysvětlení. Provinil se v podstatě tím, že připustil zmechanizování svého života, že nevzdoroval a že se vzdal toho, co dělá člověka člověkem.
V povídce Proměna se obchodník Řehoř Samsa jednoho dne probudí přeměněný v brouka. Příběh popisuje, jak se vyvíjí vztah mezi Řehořem a jeho rodinou – od šoku přes deprese k brutalitě. Paradoxní je, že Řehoř nenese těžce proměnu, ale svou nepřítomnost v zaměstnání, které sice nenávidí, ale kterému propadl a stal se živitelem rodiny. Po proměně v brouka se však ukáže, že jeho role nebyla tak důležitá a že je vlastně snadno nahraditelný. Podobně jako pro většinu Kafkových děl se i zde nabízí mnoho různých interpretací.
chat_bubblePOJEM KAFKOVSKÝ
Podle světa popisovaného v Kafkových dílech vzniklo přídavné jméno „kafkovský“, které se dostalo i do jiných jazyků (např. v angličtině se říká „Kafkaeqsue“). „Kafkovské“ je to, co vyvolává pocity bezradnosti, izolovanosti a neznámého číhajícího nebezpečí, nebo to, co je nepochopitelně komplikované. Třeba chaos a bezradnost na úřadech se dá nazvat „kafkovskou byrokracií“.