Období husitů, to je konec 14. a první polovina 15. století. Ve společnosti dochází ke stále větším rozporům, hlavně kvůli mravnímu úpadku církve. Různí myslitelé a kazatelé se proto snaží o její nápravu (neboli reformu), s čímž souvisí i čím dál tím větší zájem o Bibli, nedávno poprvé přeloženou do češtiny.
Mizí duchovní a rytířská epika i vysoký styl literatury a do popředí se dostávají satira, duchovní písně a modlitby a traktáty (učená pojednání a náboženské úvahy). Přetrvávají kroniky a důležitá jsou kázání – živé slovo je velmi působivé, má informační a agitační funkci. Česká literatura je konečně psaná opravdu česky (vrcholí proces počešťování) a také přístupnější a srozumitelnější formou (demokratizace a laicizace).
fast_rewindZPÁTKY
Předchozí období české literatury jsme nazvali jako dobu Karla IV.
Husovi předchůdci
Mezi kazatele, kteří usilovali o nápravu náboženské situace, patřili ještě před Janem Husem třeba:
- MATĚJ z Janova, jenž psal latinsky.
- Konrád WALDHAUSER, který kritizoval církev.
- Jan MILÍČ z Kroměříže, český kazatel, který se zřekl svého majetku a měl velký vliv na chudinu.
- Tomáš ŠTÍTNÝ ze Štítného – šlechtic a zchudlý zeman, který česky psal o náboženských otázkách. Napsal Knížky šestery o obecných věcech křesťanských, což je srozumitelný a věcný traktát o zásadách křesťanského života, po jazykové stránce velmi kvalitní.
Mistr Jan Hus osobně
Jan HUS se narodil v roce 1371 v Husinci do chudé rodiny. Zajímalo ho náboženství, vystudoval teologickou fakultu Karlovy univerzity a inspiroval se Angličanem Johnem Wycliffem. Roku 1400 se stal knězem, ale kvůli svým kázáním v Betlémské kapli se dostal do sporu s církví – kritizoval totiž její mravní úpadek a zištnost. Byl proto pronásledován, dán do klatby, vykázán z Prahy a nakonec 6.7.1415 upálen.
infoHUSITSTVÍ
Moc stručné? Chtěli byste víc informací o Husovi a husitství? Není problém, dějepisná kapitola je jen jeden klik odtud.
Mistr Jan Hus napsal mnoho děl v latině…
- O církvi (De ecclesia) říká, že hlavou církve není papež, ale sám Kristus.
- Výklad Viery, Desatera a Páteře je výklad tří hlavních modliteb (víry, desatera Božích přikázání a modlitby Otčenáše), hovoří o mravnosti v životě a kritizuje kněží a společnost.
- Knížky o svatokupectví kritizují církevní praktiky jako např. prodej odpustků a dokládají to příběhy ze života kněží.
- Postila (z latinského „post illa verba“, tj. „po oněch slovech“) vykládá jednotlivé odstavce Bible přístupným a srozumitelným jazykem.
- Dcerka se zabývá správnou výchovou žen a dívek.
- O pravopise českém (De orthographia Bohemica) je latinský text o češtině. Hus zde navrhuje odstranit spřežky a zavést diakritická znaménka, tedy čárky a tečky („nabodeníčko dlouhé a krátké“).
- Listy z Kostnice
Písně z dob husitských bojů
Za husitských válek se rozvíjel sborový zpěv – zpívaly se hlavně husitské chorály.
Mnoho bojových písní bylo shromážděno ve zpěvníku zvaném Jistebnický kancionál, našli byste tu i písně Ktož jsú boží bojovníci (jejímž cílem bylo dodat vojákům odvahu, motivovat je k boji a zároveň vyděsit nepřátele) a Povstaň, povstaň, veliké město pražské (vyzývající k boji proti Zikmundovi). Další tři antizikmundovské skladby obsahoval Budyšínský rukopis, jmenují se: Žaloba Koruny české, Porok Koruny české (proti korunovaci Zikmunda) a Hádání Prahy s Kutnou Horou. Ta poslední je alegorickým sporem (polemikou) husitů a jejich nepřátel, Praha zde vystupuje jako kráska a Kutná Hora jako nevzhledná žena.
Dalším důležitým dokumentem z doby husitských válek byl Žižkův vojenský řád – kázeňský řád pro husitské bojovníky s vysokými morálními požadavky a tvrdými tresty.
Petr Chelčický a jednota bratrská
Petr CHELČICKÝ působil v době „polipanské“, to znamená po porážce v bitvě u Lipan, ke které došlo 1434. Byl to zeman (nižší šlechtic) a neměl vystudované žádné školy, učil se sám a odmítal potřebu vyššího vzdělání. Kritizoval společnost a nepodporoval husitské boje, obhajoval pasivitu a pokoru – říkal, že by se nemělo odporovati zlu zlem.
Na základě jeho myšlenek vznikla roku 1457 tzv. jednota bratrská – protestantská evangelická církev, jejíž členové zdůrazňovali víru, lásku a naději. První jednotu bratrskou založil Řehoř Krajčí a později byl členem např. i Jan Amos Komenský. Po roce 1620 byla jejich činnost prakticky nemožná, znovu byla jednota obnovena v 18. století a v Čechách a Moravě začala znovu působit v 19. století.
Chlečický napsal traktát O trojím lidu, kde odsuzoval dělení společnosti na tři stavy (kněžský, vojenský a robotný), kritizoval církev a majetek a toužil po spravedlivé společnosti. Další traktát s názvem O boji duchovním také zastává názor nepřípustnosti jakéhokoliv ozbrojeného boje, respektuje pouze „boj duchovní“.