Ve středověku se v latině psaly například legendy a kroniky. Legenda je epický žánr, pojednávající o životě a zázracích světců. Kronika je historická próza, která chronologicky popisuje historické události. Nejvýznamnějším kronikářem byl Kosmas.
fast_rewindZPÁTKY
Ještě o něco dříve se u nás psala díla ve staroslověnštině.
Kristiánova legenda
Kristiánova legenda (někdy „Křišťanova legenda“) je jedno z nejvýznamnějších děl této doby. Jde o veršovaný epický útvar, obsahuje například příběh O životě a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily.
Kosmova kronika
První velké kronikářské dílo – Kosmovu kroniku (dříve „Chronica Boëmorum“, tedy „Česká kronika“) – napsal děkan svatovítské kapituly Kosmas. Nejstarší příběhy (doba pohanská) čerpal z mýtů, ty čerstvější z vyprávění pamětníků. Dílo je čtivé, srozumitelné, zábavné, obsahuje charakteristiky postav a různé historky. Straní katolické církvi, ale zároveň je krokem k zesvětštění literatury. Kronika vypráví o Přemyslovcích, ale chybí zde zmínka o slovanské vzdělanosti. Z této literatury čerpal např. Alois Jirásek.
Kosmova kronika je tedy psána latinsky, ale objevuje se tu pronikání češtiny:
- bohemika – české slovo v cizojazyčném textu (zpočátku hlavně vlastní jména)
- bohemismy – jazykový prostředek přejatý z češtiny do jiného jazyka
- glosy – české vpisy, poznámky do latinských textů (především překlady)
fast_forwardVPŘED
Pořádná literatura v češtině na vás čeká v kapitole Vznik české literatury.