Na úvod rychlokurz o Karlu IV.: syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, český král (1346 – 1378), císař Svaté říše římské a panovník mnoha dalších zemí, velmi vzdělaný, schopný diplomat, ovládal pět jazyků, snažil se o rozkvět českého státu po všech stránkách, dal postavit mnoho důležitých staveb (Karlův most, Karlova univerzita, Karlův štejn, …), podporoval umění a samozřejmě i literaturu, psal si třeba s italskými umělci a sám napsal několik děl v latině, např. vlastní životopis Vita Caroli.
fast_rewindZPÁTKY
Počátky české literatury najedete tu.
infoKAREL IV.
Nestačil vám rychlokurz a zajímalo by vás víc o Karlu IV. a jeho době? Jak je libo, tady je odkaz přímo pro vás.
Legendy
Legendy byly v té době velmi oblíbené, tvoření legend se říká „legendistika“. Existovaly legendy dvojího typu:
- nižší – srozumitelný, obyčejný styl (o sv. Prokopovi, o sv. Vojtěchu)
- vyšší – náročná, vybroušená forma, vyšší styl, spousta symboliky (o sv. Kateřině)
Veršovaná Legenda o sv. Prokopovi vypráví o osudech sv. Prokopa od narození do smrti, třeba o tom, jak založil Sázavský klášter a stal se prvním opatem benediktinů. Prokop je v legendě líčen jako poustevník, lidumil a ochránce Čechů před rozpínavostí cizinců. Jazykově i tematicky je tato legenda bližší lidovým vrstvám, proto patří do kategorie nižšího stylu.
Legenda o sv. Kateřině vypráví o lásce krásné a učené dívky Kateřiny z Alexandrie ke Kristovi. Kateřina obhajovala křesťanství a stala se patronkou Karlovy univerzity. Tato legenda je také veršovaná, ale psaná vysokým stylem. Vyžívá se v líčení hrůz, dominuje fantastika.
menu_bookDĚJ DÍLA „LEGENDA O SV. KATEŘINĚ“
Kateřininým mužem se chtěl stát pohanský císař Maxencius, ale Kateřina ho odmítla. Před 50 pohanskými učenci obhájila křesťanskou víru a tito učenci byli zaživa upáleni, protože nedokázali odpovědět. Kateřina obrátila na svou víru i císařovu manželku, ale pak byla pro svou víru mučena a nakonec sťata.
Společenská satira
Sociální (společenská) satira zesměšňuje jevy ve společnosti a ostře kritizuje sociální a hospodářské poměry, třeba lidskou nepoctivost. Často byla veršovaná.
ŽÁKOVSKÁ (VAGANTSKÁ) POEZIE
Tento žánr je spojený s typickým prostředím univerzit. Jde o poezii plnou rozmaru, erotiky a výsměchu různým vrstvám společnosti. Jazyk charakterizuje postavy – některé mluví spisovně až knižně, jiné naopak hovorově až vulgárně. Mezi příklady žákovské poezie patří Podkoní a žák, Píseň veselé chudiny a Svár vody s vínem.
Námětem satiry Podkoní a žák je ironický spor mezi panským služebníkem (podkoní) a vysokoškolským studentem (žák). Setkávají se náhodně v krčmě a jeden před druhým vychvaluje své postavení, přičemž vychází najevo bída obou. Celé dohadování končí rvačkou, aniž by byl spor rozsouzen. Dílo má formu dialogu a je psáno jednoduchým přístupným jazykem.
Píseň veselé chudiny s nadhledem, vtipem, ironií a ve verších popisuje bídu.
V Hradeckém rukopisu od neznámého autora se poprvé kritizují nejen nedostatky světského, ale i církevního života a také měšťanstva, nechybí ani kritika knížat a vyšších vrstev. Mezi nejznámější z jedenácti skladeb patří Desatero kázanie Božie (útok na hříšníky) a Satiry o řemeslnících a konšelích (kritika chování řemeslníků).
chat_bubblePOJEM MAKARONISMUS
Makaronismus, makaronština, nebo také „makarónské verše“ znamená kombinování dvou jazyků v jednom díle, často jde konkrétně třeba o střídání českých a latinských veršů. Poprvé se objevil v této době, ale používal jej i Karel Havlíček Borovský.
SATIRICKÉ DRAMA
Dramata se u nás objevila až ve 14. století a navíc to nebylo drama v pravém slova smyslu – původní vážné téma hry se změnilo v nezávazný humor a text byl čten lidovým jazykem. V kostelech se také hrály výjevy z Bible – narození Ježíše Krista, zmrtvýchvstání apod. – a studenti hráli velikonoční hry, které se ale pro svou nepatřičnost přesunuly z kostelů pryč.
Dochoval se zlomek jedné takové velikonoční hry – Mastičkář. Tato hra kritizuje šarlatánství lékařů a prodavačů, původně vážné téma se mění na komedii a náboženské téma se mění na světské. Má latinský motiv a obsahuje kontrast spisovné mluvy s hovorovým jazykem a vulgarismy.
menu_bookDĚJ DÍLA „MASTIČKÁŘ“
Tři Marie jdou pro vonné masti, protože chtějí balzamovat Kristovo tělo. Je zde popsáno středověké tržiště a šarlatánský prodavač mastí. Mastičkář Postrpalk je vzdělaný, ale zištný, má rád peníze. Jeho pomocník Rubín je výřečná lidová postava, která nabízí a vychvaluje Postrpalkovy masti.
Bajky
Mezi známé bajky z doby Karlovy patří Bajka o lišce a džbánu a Nová rada od Smila FLAŠKY z Pardubic. Ve druhém zmiňovaném díle zvířata radí králi – lvovi – jak má vládnout jako ideální panovník.
Překlady zábavné prózy
Zábavná próza do Čech dorazila ze západní Evropy. Tristram a Izalda je nejdelší staročeská veršovaná skladba. Jde o zpracování francouzského rytířského eposu Tristan a Isolda, což je téma, které převzaly mnohé evropské literatury. Trojánská kronika je překlad latinského románu a obsahuje velmi čtivé příběhy o dobytí Tróje a postavách, které s tím měly co do činění.
Dvorská lyrika
Milostné světské písně, které se blížily dvorské lyrice – dominuje v nich kult ženy a láska je chápána jako služba vyvolené dámě. Příkladem je Závišova píseň – milostná píseň žáka, který se zamiloval do labutě.
Odborná próza
Co se odborné prózy týče, vznikaly například kroniky, slovníky a právnické spisy.
Mistr KLARET (vlastním jménem Bartoloměj z Chlumce) byl autorem veršovaných slovníků češtiny, které vytvářel pro své žáky. Byly přeloženy z latiny a obsahovaly kolem 10 000 staročeských slov.
Z právnických spisů zmiňme ONDŘEJE z Dubé – to byl velký znalec zemského práva, jehož výklady byly poměrně pokrokové.
fast_forwardVPŘED
Pokračovat můžete do doby husitů.