Preromantismus byl poměrně široký proud evropské literatury, který vznikl ve druhé polovině 18. století jako reakce na klasicismus, protože ten autory dost svazoval. Preromantismus tedy opustil přísná pravidla, normy a strohost klasicismu, a místo nich zdůrazňoval tvůrčí svobodu. Inspirace antikou ale stále trvala, navíc se teď obdivovala příroda a prostý život dobrých venkovanů. Preromantickou literaturu psali hlavně měšťané a byla dost lidová – oblíbené byly lidové pověsti a středověké hororové příběhy, autoři také často sbírali lidovou slovesnost. Od rozumu se vrátili zpátky k citům, a tak občas místo „preromantismus“ uslyšíte „sentimentalismus“, to je prakticky totéž. No a v 19. století se z preromantismu stal romantismus.
fast_rewindZPÁTKY
Preromantismus byl reakcí na klasicismus a osvícenství.
Romány o nešťastné lásce v děsivé noční přírodě
Oblíbené byly romány (mj. romány v dopisech), pověsti, balady a písně. Básníci se stylizovali do národních mluvčích, bardů, lidových pěvců, věštců nebo proroků. A boj za národní a občanské umění probíhal i v divadlech.
A o čem se teda psalo? Příběhy byly hodně o citech a hlavně o nešťastných láskách, které většinou skončí tragédií. Často se to odehrávalo na hřbitovech, v ruinách hradů, u jezer, v lesích nebo prostě někde, kde byste se v noci měli bát. Čím víc tajemna, záhad a fantastična, tím víc preromantismu.
Preromantismus ve světě
Důležitou roli teď hrála také rozvíjející se národní hnutí, například Sturm und Drang v Německu.
- Preromantismus ve Francii (Rousseau, Chateaubriand, Prévost)
-
Preromantismus v Německu (Sturm und Drang,
Herder, výmarská klasika, Schiller)
- speciální kapitolu si zaslouží německý básník a spisovatel Johann Wolfgang von Goethe
fast_forwardVPŘED
Všechna zbarvená hesla jsou odkazy na kapitoly o nich. A jelikož preromantismus znamená „před romantismem“, můžete pokračovat taky tam.