Čínská literatura se vyvýjela docela samostatně, je ovlivněna konfucianismem a taoismem.
KONFUCIUS byl čínský filozof, jenž žil v 6. a 5. století př.n.l. Čtrnáct let putoval, shromažďoval a vydával písmené památky a sepisoval kroniku své země. Je uctíván jako učitel mravnosti a etikety a jeho filozofie se podle něj jmenuje konfucianismus. Pracuje s myšlenkou "tao", což je cesta, po které každý člověk kráčí životem. Konfucianismus staví do popředí lidskost, lidský rozum a jednání, slušnost, zdvořilost a rodinný život, je podle něj potřeba činit to, co je správné, a zároveň se podřídit vůli Nebes. Společnost se bude vyvíjet bez komplikací, pokud každá osoba bude konat svou povinnost. Konfuciovy myšlenky se dochovaly v knize Hovory.
Obsah těchto knih vznikal už od 11. století př.n.l., ale sepsal je až Konfucius:
V podobné době jako Konfucius žil v Číně ještě jeden velký filozof - "Starý mistr" zvaný LAO-C', který pracoval jako archivář v dynastii Čou. Položil základy filozofie taoismu, která se v něčem podobá konfucianismu. Také používá pojem "tao" a chápe ho jako cestu, po které by se měl člověk ubírat. Taoismus je ovšem mystičtější - člověk by podle něj neměl zasahovat do přirozeného běhu věcí a měl by žít pro přítomnost, řídit se svými instinkty a být trpělivý - tomuto principu nečinnosti se říká "wu-wej". Když si představíme, že tao je řeka, člověk se musí nejprve odnaučit proudu řeky vzdorovat, protože to způsobuje jen konflikty. Cílem je s touto řekou splynout a tím dosáhnout harmonie.
I Lao-c' své myšlenky uložil do knihy. Hlavní kniha taoismu se jmenuje Tao te ťing, což se dá přeložit jako "Kniha o Tao a Síle" nebo "Kniha o cestě a ctnosti". Obsahuje učení, která se ústně předávala už dlouho před Lao-c', a proto v ní můžeme najít i prvky magie, alchymie a šamanismu. Velká část je psaná jako příručka pro vládce.
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.