ZPÁTKY
Obecné znaky romantismu najdete v kapitole Romantismus obecně.Alexandr Sergejevič PUŠKIN se měl jako šlechtické dítě stát diplomatem, ale pak se začal angažovat do politiky a zapojovat se do pokrokových politických i literárních skupin, které kritizovaly cara a celý autoritativní systém. Za své verše byl vyhnán na jih Ruska a po návratu do Petrohradu byl do konce života pod policejním dozorem. Zemřel v souboji s milencem své manželky.
Evžen Oněgin je známý veršovaný román, odehrávající se v Puškinově současnosti.
DĚJ DÍLA "EVŽEN ONĚGIN"
Hlavní postavou je Evžen Oněgin, lehkomyslný mládenec z Petrohradu, který si připadá nadřazený a výjimečný. Svůj zhýralý život tráví ve společnosti, například na bálech. Pak se přesouvá na venkov, kde poznává Olgu a Taťánu - dcery statkářky Larinovové. S Olgou má vztah Oněginův básnický přítel Lenský, takže pro Evžena zbývá Taťána - ideální žena, ušlechtilá, mravně založená. Evžen je zase pro ni ideálem muže. Taťána tedy Evženovi napíše dopis, ve kterém se mu vyznává ze svých citů a své lásky k němu. Romantické lásky jsou ale většinou nešťastné, a tato není výjimkou - Evžen city neopětuje a začne flirtovat s Olgou. Lenský začne žárlit, a oba sokové se nakonec utkají v souboji, ve kterém Evžen svého přítele Lenského zabije. S Olgou ale nezůstane a odchází do ciziny. Po letech se do Ruska vrátí a zjistí, že se Taťána provdala za nějakého starého generála. Když zjistí, že už ji nemůže mít, najednou se do ní zamiluje. Ona ho ale odmítne. Oněgin tak stráví zbytek svého života v pesimismu a marnosti.Michail Jurjevič LERMONTOV se narodil do rodiny ruského důstojníka, brzy mu zemřela matka, a tak ho začala vychovávat babička, která se ale nepohodla s Michailovým otcem. Studoval na soukromé škole pro šlechtice, ale pro svou bouřlivou povahu nedostudoval. Místo toho dokončil vojenskou akademii. Později byl vykázán do vojenského exilu na okraj Ruska, protože napsal báseň o smrti "velkého básníka Puškina" a o tom, jak za ni může car. Vlivná babička ho z exilu dostala a on se vrátil do Petrohradu. Popral se ale se synem diplomata, takže byl znovu poslán do exilu. Tam zjistil, že ve vojenské službě nemá čas na literaturu, a tak nasimuloval nemoc. Poslali ho do lázní, kde už čas měl. Zemřel v souboji.
Napsal román Hrdina naší doby, kde použil a rozpracoval postavu "zbytečného člověka" (s čímž začal už Puškin, jehož Oněgin také nebyl pro společnost důležitý). Hrdinou naší doby je Grigorij Alexandrovič Pečorin, nadaný a vzdělaný, leč se svým životem nespokojený šlechtic. Smysl života nenalézá ani v přátelství, ani v lásce.
Dalším Lermontovým dílem je Démon - poéma, lyricko-epická skladba, básnická povídka (všechno je to to samé a vypadá to stejně jako byronská povídka, viz Romantismus v Anglii). Popisuje vzpouru a pád andělů a zavrženého démona odsouzeného k věčné samotě. Démon se svůj trest rozhodne prolomit tak, že zmanipuluje gruzínskou princeznu Tamaru, aby se do něj zamilovala. Přestože Tamara uteče do kláštera, démonovi se nakonec podaří donutit ji k lásce k němu. Prvním polibkem ale démon Tamaru zabije.
.PNG)
Alexandr Sergejevič Puškin
souboj Oněgina a jeho přítele Lenského
Tamara a Démon, obraz Konstantina Makovského
Našli jste chybu? Máte dotaz? Nápad? Připomínku? Pochvalu? Napište nám na info@edisco.cz.