Slovní zásobu můžeme rozdělit na spisovnou a nespisovnou. Zdá se to sice samozřejmé a jednoduché, ale třeba na hovorovou a obecnou češtinu je potřeba dávat pozor.
Spisovná slovní zásoba
Kromě úplně obyčejných slovníkových slov patří do spisovné češtiny i:
- odborné termíny ("strukturní vzorec těkavého aromatického uhlovodíku")
- knižní výrazy - často zároveň archaismy, viz níže ("švarný rek i jeho oř počali stonati")
- poetismy - básnické výrazy a novotvary ("skor slední dnové baboletní")
- některé již zavedené neologismy, tedy novotvary ("mítink ajťáků bez počítačů")
- pokud nepíšeme, ale mluvíme, tak také hovorové výrazy ("smažák za všecky prachy")
CITOVĚ ZABARVENÉ VÝRAZY
Stejně tak ve Slovníku spisovné češtiny najdete i některá citově zabarvená slova nebo výrazy:
- eufemismy - mírnější výrazy pro negativní věci ("navždy nás opustil" místo "zemřel", "prostorově výrazný" místo "tlustý")
- dysfemismy - hrubší výrazy ("že tě huba nebolí!" místo "že se opovažuješ takhle mluvit!")
- zdrobněliny ("maličký koloušek odhopkal k lesíku")
STARŠÍ VÝRAZY
A většinou jsou spisovné i výrazy, které už byste dnes běžně nepoužili:
- archaismy - zastralá slova, která byla nahrazena novými, často zároveň knižní výrazy ("na bicyklu do apatyky", dnes bychom řekli "na kole do lékárny")
- historismy - slova označující zaniklé věci ("kolik rýnských dal panoš za škorně a halapartnu?" nelze přeložit do dnešní češtiny, protože nové výrazy pro tato slova neexistují)
Nespisovná slovní zásoba
Naopak jednoznačně nespisovné jsou:
- obecná čeština ("dyž von nemoh těma jabkama plejtvat")
- dialekty neboli nářečí ("vepadáš jak krmené šendel")
- slang - výrazy konkrétní skupiny, třeba studentů ("u matury dostal kouli z bižule")
- argot - mluva vězňů, zlodějů, narkomanů apod., která vzniká, aby se před ostatními utajil význam ("vybílit káču a šlohnout to štěně")
- vulgarismy
Jirka část výpisků poslala Hanka
