Nejprve je potřeba definovat si pojem kupní síla související s tímto tématem. Kupní síla peněz nám udává, kolik statků a služeb (tedy zboží) si mohu koupit za určité množství peněz.
Inflace
Inflace je „zdražování“. Znamená to růst cen, a tím pádem snižování kupní síly peněz. V praxi to znamená to, že za stejnou cenu si letos můžu koupit o trochu méně zboží než vloni. Inflace je projevem ekonomické nerovnováhy a je měřena tzv. CPI (index spotřebitelských cen). Roční inflace v Česku se v roce 2021 pohybovala kolem 3 % – zboží je tedy průměrně o 3 % dražší než vloni.
DRUHY INFLACE
Inflaci dělíme podle její aktuální výše na:
- mírná inflace (do 10 %)
- pádivá inflace (desítky procent) – lidé se snaží držet si co nejméně peněz, jsou nutná protiinflační opatření
- hyperinflaci (100 % a větší) – ceny stoupají do extrémních čísel, peníze přestávají mít cenu, ekonomika krachuje a začíná fungovat barterový obchod (vyměňování zboží za zboží)
Podle toho, zda inflace roste nebo klesá, používáme pojmy:
- desinflace – inflace klesá, tempo růstu cen zpomaluje
- akcelerovaná inflace – inflace stoupá, tempo růstu cen zrychluje
Deflace
Deflace je opak inflace, méně častý jev. Při něm se naopak zvyšuje kupní síla peněz a zboží zlevňuje.
Nezaměstnanost
Nezaměstnanost je stav, kdy daný člověk nemá práci. Dělíme ji na:
- dobrovolnou – nechci pracovat, proto nepracuji, nebo nemusím pracovat
- nedobrovolnou – chci pracovat, nemám však práci
DRUHY NEZAMĚSTNANOSTI
- frikční – lidé střídají práce a pozice, přestěhovávají se, je vlastně dobrovolná, lidé opouštějí dobrovolně zaměstnání, a to kvůli stěhování, nebo třeba vidině vyššího platu
- strukturální – nastává, když se jedno odvětví národního hospodářství dostane do útlumu, např. snížení těžební činnosti
- cyklická – při celkovém úpadku hospodářství, dotýká se všech odvětví, oproti strukturální
DOPADY NEZAMĚSTNANOSTI
Krátkodobá je pozitivní a neškodí, oproti dlouhodobé. Ta je spjata již s určitými problémy – např. exekuce, lichva.
VÝPOČET MÍRY NEZAMĚSTNANOSTI
Nezaměstnanost vypočítáme dle vzorce: $\text{míra nezaměstnanosti} = \frac{\text{nezaměstnaní, co hledají práci}}{\text{ekonomicky aktivní obyvatelstvo}} \cdot 100 \%$