Hinduismus je komplexnější pojem než třeba křesťanství nebo buddhismus. Hinduismus totiž zahrnuje všechna původní indická náboženství, která měla sice mnoho společných prvků, ale často různé praktiky a různé postavení bohů. V každém regionu je tedy hinduismus trochu jiný. Indové chápou hinduismus spíše jako způsob života než vyznání.
Základ hinduismu vznikl s příchodem jihoruského kočovného kmene Árjů do Indie, ještě v druhém tisíciletí př.n.l. Dnes hinduismus vyznávají asi tři čtvrtiny Indů a rozšířil se i dále do celého světa. Celosvětově jde počtem věřících o třetí nejrozšířenější náboženství (hned po křesťanství a islámu).
Hinduistické texty
Nejstarším souborem textů jsou čtyři rozsáhlé svazky zvané védy (sepsané v sanskrtu zhruba 1200–900 př.n.l.), které obsahují praktické rady pro vykonávání víry. Komentáře k védám jsou bráhmany. Důležité jsou také spisy pro kněží, tzv. upanišady (sepsané v 6. stol. př.n.l.), které vznikly ve snaze vysvětlit duchovní a filozofickou podstatu hinduismu. Mezi další hinduistické texty patří eposy Mahábhárata a Rámájana (2. stol. př.n.l.), kde jsou hlavní myšlenky a hodnoty hinduismu jednoduše předvedeny a vysvětleny.
Princip brahma
Brahma je nepopsatelný základ a nekonečná realita podstaty všeho neboli všeprostupující vesmírná duše.
BRAHMA A ČLOVĚK
Každý člověk je tvořen třemi částmi – hmotným tělem, mentálním tělem (to zahrnuje mysl, myšlenky, emoce, paměť, zkušenosti, …) a věčnou a nesmrtelnou duší zvanou átman. Právě átman je principem brahma v člověku.
BRAHMA A VESMÍR
Hinduismus nechápe čas lineárně jako většina náboženství. Věří, že vesmír existuje v cyklech – jednou za čas je ten starý zničen a je stvořen nový. Zatím prošel vesmír třemi cykly a teď jsme ve čtvrtém. Aby tento koloběh fungoval, musí fungovat princip brahma.
Dharma a kastovní systém (varny)
Dharma je správná životní cesta, správný způsob života a bytí, věčný řád věcí a také zákon k žití v harmonii se společností a s vesmírem. Správné chování jednotlivce způsobí správné chování společnosti, a to zajistí správné fungování celého vesmíru.
První kosmická lidská bytost Puruša byla podle véd rozčtvrcena na čtyři části – ústa, paže, stehna a chodidla – tedy kasty, které spolu musí spolupracovat a mají být všechny stejně důležité. Z úst vznikla nejváženější kasta bráhmanů, tedy duchovních. Druhou kastou stvořenou z paží jsou kšatrijové, kam patří panovníci, úředníci a vojáci, tedy všichni, kteří udržují stát v chodu. Ze stehen vzešli vaišjové – obchodníci a z chodidel šúdrové – běžný lid. Podle toho, do které se hinduista narodí kasty, je mu určena dharma – cílem bráhmanů je šířit hinduistickou moudrost, cílem kšatrijů je vést a bránit zemi atp. Mezi kastami prakticky nelze přecházet a podle původních textů není správné ani navazovat vztah s příslušníkem jiné kasty. Kastovní systém byl z indické ústavy odebrán až v polovině 20. století a dodnes existuje kastovní diskriminace.
Sansára a reinkarnace
Sansára je věčný koloběh smrti a znovuzrození neboli reinkarnace. Reinkarnuje je se jen átman, který takto postupně prochází řadou různých těl. Nové tělo, které získá átman po reinkarnaci, záleží na principu zvaném „karma“. V karmě se stejným dílem počítá fyzická i mentální stránka všech věcí. Nestačí tedy konat dobro a vyhýbat se zlým činům, je potřeba i dobře přemýšlet a uvažovat. Cílem a snem hinduistů je mókša – vysvobození ze sansáry, ukončení reinkarnačního cyklu. Je to srovnatelné s buddhistickou nirvánou. Nejjednodušším způsobem dosáhnutí mókši je uvědomění si, že átman je brahmou.
Cíle a fáze života
Mezi životní cíle hinduistů tedy patří mókša (osvobození, ukončení nekonečného znovurození), dharma (správný způsob život), artha (dobrá práce, dostatečné bohatství k zaopatření sebe, rodiny a almužny potřebným) a káma (potěšení, které vede hinduisty založit rodinu).
Hinduista projde během svého života několika fázemi:
- studium (zhruba do 25 let) – navštěvování školy nebo učitele, studium véd, vyvarování se arthy a kámy, úcta k rodičům (živitelům) a učitelům
- rodina (do narození prvních vnoučat) – svatba, založení rodiny, sehnání vhodné práce, živení a finanční podpora celé rodiny (až 4 generací) i asketů, právě v této fází je potřeba zabývat se arthou a kámou
- odchod – původně odchod z domácnosti a asketický život plný meditace, dnes jde spíše o předání živitelské povinnosti synům, rozdávání moudrých rad mladším, odpočinek, artha ani káma už nejsou vhodné
- osvobození se – osvobození se od materiálního světa, přemýšlení nad mókšou a snaha dosáhnout ji
Tato přísná pravidla začala být porušována kolem 6. stol. př.n.l., někteří začali považovat za hodnotnější přechod rovnou do poslední asketické a přemýšlecí fáze. Jedním ze zastánců této myšlenky byl Buddha, na základě čehož pak vznikl buddhismus.
Patero morálně správného života
Aby hinduista vedl morálně správný život, musí dodržovat tyto zásady:
- neubližovat
- mluvit pravdu
- nekrást
- zachovat sexuální zdrženlivost (káma, v druhé životní fázi je založení rodiny potřeba)
- nebýt hrabivý (artha, v druhé životní fázi je jisté bohatství potřeba)
Správný morální život je tedy varnašramadharma (varna – záleží na kastě, ášrama – záleží na životním stádiu, dharma – podle toho je třeba dodržovat životní cestu).
chat_bubblePOJEM PÚDŽA
Púdža je domácí náboženský rituál. Spočívá například v obětování jídla nebo květin, každý hinduista může uctívat libovolného boha. Domácí rituály byly všeobecně v hinduismu rozšířenější než rituály v chrámech. Ne každý hinduista měl totiž nějaký chrám poblíž.
Trimúrti a šakti
Trimúrti je souhrnné označení pro nejvyšší trojici základních bohů:
- Brahma je odpovědný za každé stvoření vesmíru (vesmír se přeci stále ničí a znovu obnovuje)
- Višnu má na starosti vesmír od stvoření do zničení, chrání a stráží lidstvo jako správný bojovník (i díky různým předmětům a zbraním – má třeba disk a kyj na zabíjení démonů)
- Šiva je ničitel, který jednou za čas tancem ukončí vesmír (symbol rovnováhy)
Tito bohové mají své ženské protějšky, tzv. šakti:
- Sarasvatí – bohyně umění se šesti rukama, Brahmova dcera
- Lakšví – bohyně štěstí, oddaná a věrná Višnuova manželka
- Parvátí – bohyně války, manželka Šivy
Bohové často mívají čtyři obličeje, aby mohli recitovat všechny védy najednou. Oblíbený je také Ganéša – bůh odstraňování překážek, ochránce studentů a bůh moudrosti s hlavou slona.
Hinduistická architektura
- Akšardham, Nové Dillí
- Angkor Vat, Kambodža (dnes spíše buddhistický)
- Šrí minákší, Indie