Sociální psychologie

• oblast zabývající se otázkami lidských interakcí

Sociální poznávání

SOCIÁLNÍ PERCEPCE

• způsob, jakým si jedinec vytváří dojmy o charakteristikách druhých lidí, jak hodnotí jejich emoce a chování, jak posuzuje interakci mezi lidmi a sociální objekty
• během sociální percepce se často vyskytují zkreslení a chyby:
  • haló efekt – hodnocení člověka podle výrazného znaku jeho osobnosti
  • efekt primárnosti – na formování dojmu mají větší vliv rysy zaznamenané jako první
  • efekt novosti – na formování dojmu má vliv nejnovější informace
  • efekt shovívavosti – tendence k lepšímu hodnocení lidí, ke kterým máme dobrý vztah
  • chyba centrální tendence – vyhýbání se extrémnímu hodnocení druhých
  • chyba blízkosti – časová nebo prostorová blízkost vede k obdobnému posuzování
  • předsudky – jedinci jsou připisovány vlastnosti na základě jeho příslušnosti k určité sociální skupině
  • projekce – pozorovatel má tendenci promítat do pozorované osoby svoje vlastnosti a prožitky
  • očekávání – pozitivní a negativní (pozitivní – více si všímám kladných vlastností; negativní – naopak)

Sociální komunikace

• komunikace = spojení mezi lidmi, při níž dochází k předávání a přijímání významů
• rozlišujeme verbální a neverbální komunikaci

VERBÁLNÍ KOMUNIKACE

• základní způsob, kterým lidé přijímají a předávají významy
• předpokladem verbální komunikace – znalost jazyka
• řeč – schopnost dorozumívat se jazykem
• psycholingvistika – obor zabývající se formální rovinou řeči

Komunikace probíhá ve dvou liniích:

• obsahové – to, co si lidé mezi sebou sdělují
• výkladové – to, jaký smysl lidé přikládají probíranému tématu

Rozlišujeme formu:

• psanou
• mluvenou
  • obsahová – to, co chce jedinec sdělit
  • formální – např. barva hlasu, rychlost projevu apod.

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

• mimika – komunikace prostřednictvím výrazů obličeje
• proxemika – vzdálenost mezi komunikujícími jedinci
• haptika – dotek (např. podání rukou, poplácání po zádech apod.)
• posturologie – postoj a držení těla
• kinezika – pohyb těla při komunikaci
• gestika – pohyby těla zastupující verbální komunikaci
• paralingvistika – např. smích, pláč

Mezilidské vztahy

• osobní vztahy – vztahy k nejbližším osobám
• předpokladem pro navázání užších mezilidských vztahů jsou:

  • fyzická blízkost

  • atraktivita

  • fyzická – přitažlivost daná postavou, rysy obličeje apod.

  • osobní – přitažlivost daná názory, osobními postoji, hodnotami apod.

AFILIACE

• lidská potřeba navazovat a udržovat vztahy s druhými
• samota – vnímána pozitivně, pokud potřebujeme např. přemýšlet o svém životě
• osamění:
  • sociální izolace – např. jedinec se odstěhoval do jiného státu, je bez rodiny a přátel
  • emocionální izolace – jedinec postrádá důvěrný vztah

LÁSKA

• silná citová vazba
• R. F. Sternberg – autor trojúhelníkové teorie lásky:
  • intimita – blízkost, intimní komunikace, emocionální podpora (na počátku vztahu postupně roste, pak postupně klesá)
  • vášeň – psychická aktivace vyvolána fyzickou atraktivitou a sexuální touhou (roste rychle, pozvolna klesá)
  • rozhodnutí / závazek (postupně narůstá a při úspěšném vztahu se drží na relativně vysoké úrovni)
    • rozhodnutí – krátkodobé (jeden člověk miluje druhého)
    • závazek – snaha lásku udržet

AGRESE

• chování, jehož cílem je záměrné ubližování druhým lidem
• 2 základní typy podle povahy:
  • afektivní – vyznačuje se impulzivitou (např. při hádce)
  • instrumentální – chladná agrese, není konána pod vlivem zlosti (např. ve sportu)
• vliv na agresi:
  • biologické faktory – dědičnost, hladina hormonů, požití návykových látek
  • sociální prostředí – chování lidí v bezprostředním okolí, násilí v médiích

Sociální konflikty

• situace, ve kterých působí dvě síly s protichůdnými účinky

Druhy sociálních konfliktů

• intrapersonální – probíhají uvnitř osoby
• sociální – probíhá mezi dvěma či více osobami
  • interpersonální – konflikty mezi dvěma či více osobami
  • skupinové – konflikty v sociálních skupinách
  • meziskupinové – konflikty mezi malými i velkými sociálními skupinami

Tři způsoby řešení konfliktů

1. autoritativní řešení – založené na moci nebo síle (např. řešení soudní cestou)
2. alternativní řešení – rozhodnutí, zda chceme konflikt vyřešit a jakým způsobem
   • vyhýbání – ignorování či potlačování problémů
   • kompromis – řešení přijatelné pro zúčastněné konfliktu
3. intervence třetích stran – v případě, kdy se konflikty přemění na dlouhodobé nebo náročné