Sociální skupiny

Sociální skupiny jsou útvary lidí (vymezené vztahy mezi nimi), v nichž lidé kolektivně organizují své institucionální činnosti.

skupina má vlastní systém hodnot, kontroly a sankcí
organizované jednání – po vzniku industrializace a průmyslového kapitalismu
sociální organizace – lidské činnosti jako je obrana, výroba, výchova, léčení
- typy organizací: např. rodina, armáda, církev, politická strana
- součástí je institucionalizované jednání (např. když se jedinec chová jako voják, politik, učitel, tak jedná institucionalizovaně – podle scénářů, jež jsou součástí společnosti)
trvalost skupiny, členové skupiny se vyznačují stejným jednáním

Znaky sociální skupiny

relativní stabilita
společná činnost, skupinové cíle, zájmy a potřeby
společné místo existence, obdobné životní zkušenosti, hierarchie (skupinový žebříček)
dělba práce, rozdělení pravomocí, určení autorit, vzájemné působení členů (interakce)
existence řádů a norem odrážející hodnoty skupiny
skupinové vědomí a sounáležitosti
kontrolní systém sankcí

existencí vztahů se sociální skupina liší od jiných typů sociálních uskupení:
- sociální agregát – množiny osob sdílejících pouze v jednom čase stejný prostor (např. fronta před obchodem, lidé čekající na zelenou na přechodu)
- sociální kategorie – soubor osob vykazujících určitou shodnou sociální charakteristiku (např. zaměstnání)

in-group (vlastní, členské)
- skupina, ke které cítí jedinec příslušnost a se kterou se identifikuje
- členové jsou spojeni silným pocitem sounáležitosti a vymezují se vůči jiným skupinám
out-group (cizí, vnější, nečlenské)
- skupiny, od které se příslušníci distancují
- může být považována za negativní referenční skupinu

(hranice 30–40 členů, nepřímá komunikace)

malé skupiny
do cca 30–40 členů
zabývá se jimi mikrosociologie
„face to face“ = členové se stýkají tváří v tvář, osobně se znají a dochází k bezprostřední interakci
velké skupiny
- nad cca 30–40 členů
- zabývá se jimi makrosociologie
- členové se vzájemně neznají, interakce nepřímá (např. národ, firmy, podniky, politické strany)
- v jejich struktuře existují podskupiny, převládá neosobní forma kontaktů
- vliv a míra dominance jedinců (podskupin) je různá, pyramidový charakter

primární skupina (Cooley)
- skupina, jejíž členové jsou vůči sobě v častých úzkých osobních vztazích, mají podobné postoje, převažují intimní vztahy, rozvoj osobnosti člověka
- rodina, přátelé
sekundární skupina (Burgesse)
- členové jsou v relativně neosobních vztazích; organizované
- např. širší rodina, třída, spolupracovníci, spolky, přátelé

formální skupina – formálně založena, členství, ustanoveny hodnoty a normy, formální řád (např. třída, pracovní kolektiv)
neformální skupina – vznikají neformálně, organizují se spontánně, bezprostřední kontakty mezi jedinci, aktivní přínos jednotlivců (např. parta kamarádů)

vlastní skupina („my“) – identifikuji se s konkrétní skupinou
cizí skupina („oni“) – nejsem členem, ale vůči ní jsem vyčleněn jako něco cizího, nežádoucího

nabízí jednotlivcům hodnotovou orientaci, kterou mohou přijmout za vlastní a orientovat podle ní své myšlení, postoje a chování
k této skupině vzhlížíme a porovnáváme se s ní, mohu i nemusím být členem referenční skupiny, ale vnitřně se s ní ztotožňuji (identifikuji)

skupina dětí nebo mládeže přibližně stejného věku
probíhá zde dál socializace, zbavování se závislosti na rodině
je významným místem pro trávení volného času, sdílení životního stylu a hodnot, vytváření subkultur a hledání sexuálních partnerů

hierarchický model – pyramidová struktura, síť vztahů podřízenosti a nadřízenosti
synergický model – spontánní snaha lidí uvádět své jednání do souladu s jednáním druhých, a umocňovat tak schopnost celé skupiny

soubor označuje skupinu jevů, které mají stejné vlastnosti
dány společným znakem, ale bez vědomých vazeb, nemají silnou strukturu a jsou značně amorfní (bez vnitřní struktury)
tzv. sociální kategorie (demografická skupina) je skupina osob, která je charakteristická jedním nebo více stejnými znaky (pohlaví, věk, povolání, vzdělání, náboženství)

v přechodné skupině jsou osoby spojené pouze dočasnou prostorovou, fyzickou blízkostí
agregáty náhodné – prostorová blízkost, náhodné vytvoření (např. cestující ve vlaku)
agregáty aktivní (davy neboli masy) – shromáždění většího počtu lidí v prostoru (např. náměstí), jedince spojuje společný zájem, hodnoty, ideologie či osoba (tzv. davové chování)

sociální útvary, jejichž příslušníci jsou spojeni určitou spřízněností (např. příbuzenskými vazbami, prostorovými hranicemi, sdílenou identitou, životním stylem)
dělení komunit: profesní, zájmové, lokální (rezidenční)