Sociální struktura je souhrn sociálních pozic a s nimi spojených sociálních rolí ve společnosti. Je stabilní jen relativně – neustále se mění pod vlivem vnějších a vnitřních faktorů, působí ve vzájemných interakcích lidí, v každodennosti. Je důsledkem makrosociálních pohybů (aktuální politické, ekonomické dění), významné historické události atd. Stav aktuální sociální struktury je v podstatě důsledkem minulých dějů, ale současně i východiskem a faktorem pro budoucí děje.
Základem sociální struktury jsou:
- sociální pozice (status) – vymezena vztahem k odlišným sociálním pozicím
- sociální role – váže se na sociální pozici
- sociální stratifikace – systém společenského rozvrstvení
Pojmy týkající se sociální struktury
- vrstva – skupina obyvatel, jejíž příslušníci vykazují určité společné znaky a odlišují se jimi od jiných skupin v hierarchicky členěné sociální struktuře (odlišují se od sebe chováním, postoji, sociálním postavením a životním stylem)
- třída – skupina jedinců, jež mají obdobné sociální pozice a status (životní styl, prestiž, autoritu, právo, majetek, příjmy, vzdělání), vyznačují se značnou vnitřní diferenciací a sociální mobilitou, často jsou třídy vnímány jako společenské vrstvy, které jsou spolu v konfliktu (třídní boj)
- elita – souhrn jedinců, kteří zastávají ve společnosti vedoucí pozice, vysoké postavení mají díky příslušnosti k určité vrstvě (šlechta) nebo na základě vlastnictví kapitálu nebo díky svému výkonu v určité oblasti činnosti
- masa (dav) – velké, relativně nestrukturalizované shromáždění
Sociální pozice (status)
Sociální pozice je postavení, které jedinec zaujímá v sociální skupině (má vzhledem k jiným postavením určitou hodnotu a je svázáno s výkonem určité role).
Rozlišujeme statuty:
- vrozené – status biologicky přidělený (např. rodina, pohlaví, barva pleti)
- připsané (askriptivní) – člověk získá bez zásluhy (např. šlechtic, cizinec, bohatství)
- získané – jsou výsledkem vlastního úsilí člověka (např. docent, lékař)
- syntetické – uměle vytvořený z několika propojených ukazatelů získaného statusu (např. profese, prestiž profese, nejvyšší dosažené vzdělání, podíl na moci, …)
Sociální role
Sociální role je soubor práv, povinností a očekávaného chování, které vyplývá ze sociální pozice.
- role vyjadřuje očekávání sociálního okolí, že se subjekt bude chovat způsobem odpovídajícím určitému umístění
- člověk zastává několik rolí zároveň a v průběhu života se mění
- míra identifikace s rolí záleží na tom, do jaké míry je role žádoucí, chtěná a do jaké míry odpovídá schopnostem a hodnotovému systému rolí, které nám předepisují jiní (jsme „hráči rolí“)
- negativní sankce – použijí druzí vůči jedinci, pokud se jedinec chová nežádoucím způsobem
- pozitivní sankce – použijí druzí vůči jedinci, aby byl jedinec ujištěn, že jeho chování vyhovuje společenským očekáváním
DRUHY A TYPY ROLÍ
- rolová dispozice – předpoklady, osobní sklony ke zvládnutí role
- konvergentní role – jedinci role vyhovuje, identifikuje se s ní
- divergentní role – jedinci role nevyhovuje, buď ji přijme, nebo nepřijme, vnitřně se od ní distancuje, adaptace na ni je jen vnějšková
- dvojznačnost role – člověk může si prosadit své pojetí role, pozměnit ji (např. politik)
- rolová ambivalence – protichůdná očekávání vůči jednomu nositeli role (např. kreativita a samostatnost zaměstnance vs. loajalita vůči zaměstnavateli)
- křížení rolí – vznik nové role (např. voják vychovává děti vojenským stylem, duchovní terapeutem)
- konflikt rolí – člověk zastává několik rolí najednou, které jsou si v rozporu (např. žena-matka-manželka-učitelka-praxe), člověk musí volit jednu, či druhou roli na úkor jiné
- rolový tlak – silné očekávání vycházející ze strany partnera či skupiny, které nemůže nositel naplnit
- rolová distance – odstup od určité role
chat_bubblePOJEM „SELF“
Pojem „self“ označuje to, jak definujeme, kým jsme (např. jsem mladá dívka, Češka). Self je představa, kterou máme o svých vlastnostech, schopnostech, chování – mínění o nás samých.
chat_bubblePOJEM „OTHER“
„Významný druhý“ („other“) je osoba, skrze kterou si během socializace vytváříme představu o nás samých, je to partner, který je pro nás důležitý, významný (např. rodiče, sourozenci, učitelé, vrstevníci).
Sociální zrcadlo
- hodnotíme sami sebe skrze druhé, schopnost si představit, jak nás vnímají druzí
- americký sociolog Cooley
-
tři fáze sociálního zrcadla:
- představujeme si, jak se zdáme druhým
- uvažujeme, jak nás posuzují
- na základě toho prožíváme emoce