Logo Edisco
keyboard_double_arrow_left

Teorie osobnosti

keyboard_double_arrow_right
  • názory, které se pokoušejí vysvětlit podstatu osobnosti, její charakteristické vlastnosti a individuální odlišnost u lidí

Introgenní (vnitřní) teorie osobnosti

  • osobnost se skládá z vrstev
  • osobnost je vybudována od jakéhosi jádra (nejvnitřnější vrstvy, která je současně i zdrojem její energie a podstatou)
  • patří sem psychoanalýza S. Freuda, G. K. Junga

SIGMUND FREUD – PSYCHOANALÝZA

  • zabýval se povědomím
  • zdůraznil a popsal význam potlačovaných traumat
  • narodil se roku 1856 v Příboru na Moravě, židovského původu, vystudoval medicínu, působil ve Vídni
  • zabýval se psychopatologickými osobnostmi, psychoanalýzou
  • osobnost člověka rozdělil na 3 části:

    • vědomí = to, co si plně uvědomujeme

    • podvědomí (předvědomí) = to, co zapomeneme, potlačíme, zapomenuté myšlenky a zážitky

    • nevědomí = vše mimo oblast uvědomování

    • nevědomí = „žumpa duše“ (patří sem i vytěsněné věci z vědomí, např. ostuda, komplex, vina, které nezmizí z života, ale zůstávají v nevědomí a ovlivňují naše chování)

    • vyplouvá na povrch to, co je vytěsněno z vědomí, ale nepřestává to působit, často nebezpečnější

Struktura osobnosti podle S. Freuda

  1. ID = ONO
    • jádro osobnosti, středem nevědomí
    • skládá se z pudů a instinktů, které se chtějí uskutečnit
    • touha po naplnění, uspokojení pudů
    • nepřístupná část osobnosti = nevědomí
    • je iracionální, pudové, řídí se principem slasti (cíl: uspokojení)
  2. EGO = JÁ
    • centrum vědomí
    • psychická vědomá zkušenost
    • každodenní já
    • prostředník mezi SUPEREGEM a ID
    • řídí se principem reality, praktičnosti
    • pomáhá pudům buď to se prosadit anebo potlačit
    • nerealizované pudy zůstávají v podvědomí, pokouší se prosadit, pokud je ego potlačí mohou vznikat neurózy, komplexy apod.
    • infantilismus = chová se jako malé dítě
  3. SUPEREGO = NAD-JÁ
    • svědomí
    • souhrn společenských norem a pravidel platných ve společnosti v níž se osoba nachází, představuje morálku, autoritu, zákony
    • moralizující síla v osobnosti
    • řídí se principem dokonalosti
    • vědomí část (znám zákon) i nevědomá část (svědomí)
    • malé superego = antisociální chování, chybí pocit viny
    • velké superego = perfekcionalismus, mravní úzkost

PUDY

  • sály, které vznikají potřebami ID
  • jsou vrozené (psychický projev tělesného napětí)

Dva hlavní pudy

  • pud života = pud sexuální (eros)
    • nejmocnější, jde o zachování života lidského rodu a o libido (slast)
    • řídí se principem slasti, slouží k oplození
  • pud smrti = pud agresivní (thanatos)
    • destruktivita, zlost, agrese, pud smrti
    • vybíjení může vést až ke smrti, sebezničující, sebepoškozující, „trestající“, vědomí konečného stavu člověka

OBRANNÉ MECHANISMY NAŠÍ PSYCHIKY

  • převažuje nevědomě
  • pomáhají člověku překonat nepříjemné situace, negativní emoce
  • vytěsnění = vytlačení bolestivých podnětů a vzpomínek do nevědomí (např. zapomeneme na ostudu)
  • popření = nechce uznat / vnímat nějakou frustrující skutečnost (např. popření závažné nemoci)
  • znehodnocení = z dobrého uděláme zlé (např. po rozchodu začneme vztah znehodnocovat)
  • přemístění = nepříjemné emoce přesunuty k náhradnímu objektu (např. naštval nás šéf, doma seřvu děti za maličkosti)
  • racionalizace = rozumové zdůvodnění a ospravedlnění určitého chování (např. vyhození ze školy, nepřipustí si svou lenost, hloupost, ale vysvětluje to jinak př. nemohl jsem, jiné starosti)
  • projekce = připisování vlastních nepřijatelných vlastností nebo emocí druhým lidem (např. dělám vše na poslední chvíli, ale vysvětlím to, že mě šéf nemá rád)
  • kompenzace = snaha vyvážit neúspěch úspěchem v jiné, realizace náhradního cíle (např. sport)
  • regrese = sestup na nižší vývojovou úroveň, chování nepřiměřené věku
  • somatizace = přenesení psychického napětí do tělesné oblasti (tzv. útěk do nemoci)
  • sublimace = dobrý obranný mechanismus
    • nevytěsňuje, neznehodnocuje…
    • neúspěch přetavím v tvůrčí činnost (př. napíšu referát, čtu…)
  • superkonformita = reakce na selhání
    • člověk začne plnit úkoly na 200 %, aby se vyhnul dalšímu selhání
  • člověk, který má přehnané obranné mechanismy si upravuje realitu ve svůj prospěch (např. nikdo mě nemá rád)
  • obranné mechanismy mají poskytnout čas na racionální řešení!

TEORIE VÝVOJE OSOBNOSTI PODLE FREUDA

5 stádií libida (nemusíme projít všemi stádii, můžeme ustrnout)

  1. orální stádium (0–1,5 roku) – spojeno s ústy
    • libido se vybíjí sáním a kousáním
    • slast spojená s příjmem potravy
  2. anální stádium (2–3 roky) – spojeno s konečníkem
    • uspokojování z vyprazdňování a zadržování
  3. falické stádium (4–5 let) – spojeno s genitáliemi
    • libido se vybíjí masturbací
    • v tomto období vznik komplexů
    • končí procesem identifikace s rodičem
  4. stádium latence (6–11 let)
    • přechodné stádium, období stability
  5. genitální stádium (11–12 let)
    • od puberty do smrti, jedinec začíná prožívat sexuální život
    • navazuje na falické období, hl. genitálie
    • končí proces identifikace s rodičem
    • podle Freuda je člověk biologicky a psychosociálně zralou osobností

CARL GUSTAV JUNG – ANALYTICKÁ PSYCHOLOGIE (ARCHETYPOVÁ TEORIE OSOBNOSTI)

  • švýcarský psycholog a psychiatr
  • navazuje na Freuda, ale říká, že nevědomí je tvořivá součást člověka
  • jeho teorie říká, že kromě osobního podvědomí existuje ještě hlubší vrstva podvědomí
    • nazývá ji kolektivní nevědomí (archaické jádro osobnosti)
    • je to pradávná zkušenost lidstva, neuvědomovaná paměť lidstva

Struktura osobnosti

  1. kolektivní nevědomí – nevychází z osobní zkušenosti = soubor psychických zkušeností celého lidstva za celou dobu jeho trvání (např. pohádky, mýty, sny, …)
  2. osobní nevědomí – zahrnuje obsahy, které jsou pro ego přístupné (ve snech…)
  3. ego – vědomé já = vědomí
  4. bytostné já (das Selbst) – vědomá mysl, spojuje vědomí s nevědomím

Obsahem kolektivního nevědomí jsou tzv. archetypy (základní lidské zkušenosti):

  • stín, vina, dluh – úspěšné setkání se stínem tvoří celostní osobnost, přijme své nedostatky, viny a nepromítáme své chyby do ostatních – lidé nevyrovnaní se stínem nejsou schopni říct, za to mohu já

  • animus / anima – přijmout v sobě opačné pohlaví

  • rozměr ženský u mužů, u žen mužský

  • animus = muž v nevědomí ženy

  • anima = žena v nevědomí muže

  • potkat a přijmout toho druhého v sobě

  • stařec – muž by měl zduchovnit, do materiálního života přijmout životní moudrost

  • žena – přijmout mateřství a zároveň si zachovat odstup, ženskost, svou osobnost, vnitřní bohatství

    • femme fatal = osudová žena

  • persona – uchování vlastní identity za tzv. maskou, se kterou přistupujeme k sociálním interakcím

    • vyvoláme nějaký dojem u druhých, ale pod maskou si zachováváme osobní nezávislost
    • souvisí s principem společenského přijetí a osobní nezávislosti

Exogenní (vnější) teorie osobnosti

  • dominantní vliv na utváření osobnosti má okolní prostředí, učení se, výchova
  • patří sem behaviorismus, neobehaviorismus

BEHAVIORISMUS

  • B. F. Skinner, USA
  • tvrdí, že osoba je de facto pouhým souhrnem reakcí na vnější podněty
  • popírá existenci vědomí, které řídí naše reakce a stimuly
  • přeceňuje význam výchovy a podceňuje význam vnějších vlastností
  • osobnost je chápána jako souhrn reakcí na vnější podnět
  • osobnost je ztotožňována s chováním člověka, osobnost je tvořena učením…

SOCIOLOGIZUJÍCÍ TEORIE OSOBNOSTI

  • vliv vnějšího faktoru při formování osobnosti
  • osobnost definují jako soubor sociálních rolí

Rozhodující význam mají především vnější podněty:

  • sociální prostředí
  • učení

Existují 2 vrstvy osobnosti:

  • individuální já – vrstva osobnosti, která je člověku vrozená
  • socializované já – to, co osobnost získala výchovou, sebevzděláním, prostředím