Vývojová psychologie

Periodizace vývojových období

období nitroděložního vývoje dítěte, které začíná oplozením a končí porodem
trvá přibližně 9 měsíců (40 týdnů)
na průběh tohoto období má velký vliv životní styl matky
období lze rozdělit na 3 časové úseky:
- preembryonální období = první 2 týdny po oplození
- embryonální období = 3.–9. týden, vytváří se první orgány
- fetální období – od 9. týdne do porodu, plod začne vnímat své okolí a pohybovat se
již od 3. měsíce po početí je plod schopen pohybovat svými končetinami
po 6 měsících je údajně schopen rozlišovat zvuky
po porodu na něj navazuje postnatální období

od začátku 2. měsíce do konce 1. roku
rychlý tělesný rozvoj
začíná reagovat na svoje okolí
rozvoj koordinované činnosti
- učí se stabilitě: zvedá hlavu, sedí, chodí s oporou, leze
zrakové vnímání
od 4. měsíce – koordinace zraku, sluchu, rukou
v 10. měsíci začíná rozumět významům slov
začíná si hrát s hračkami
rozeznává známé a cizí tváře
emoční projevy – libost, nelibost
separační úzkost – strach z odloučení od rodičů
navazuje pevný vztah k matce

3–6 let
projevují se individuální rozdíly mezi dětmi
poměrně rychlý růst organismu
v oblasti řeči je schopno vytvářet jednoduché věty, později i složité souvětí
zdokonaluje se manuální zručnost – pohyby dítěte jsou koordinovanější
dítě se odpoutá od matky a zaměřuje se na své okolí
- ve styku s vrstevníky se objevuje antipatie nebo sympatie
hlavní a přirozenou aktivitou = hra
- vyplývá z vnitřních potřeb, je samoúčelná
- kooperativní hra – děti si hrají, mají rozdělené role (např. prodavač a nakupující) apod.
základní orientace v prostoru a čase
objevuje se první forma svědomí
fantazie:
- dětský animismus – dítě „oživuje“ neživé předměty
- antropomorfismus – zvířatům přisuzuje lidské vlastnosti
- „dětská lež“ – nedostatky v paměti a rozumové možnosti vyplňuje fantazií

7–11 let
první stupeň základní školy
hrací činnost ustupuje do pozadí, hlavní činností = učení
velký rozvoj řeči
- rozšiřuje se slovní zásoba (na konci 5. třídy ovládá 50 tisíc slov)
- dítě je schopné složitějších větných konstrukcí
- vyšší úroveň jazykové gramatiky
rozvoj představivosti, vybavování a paměti
dítě je schopné jednoduchých logických operací
zkvalitňuje se pozornost
zdokonalování pohybových schopností
- jemná motorika se rozvíjí kreslením, psaním
rozvíjejí se sociální vazby s vrstevníky a okolím, osvojuje si sociální role (kamarád, syn, žák, …)
rozvoj osobnosti: pokroky v kognitivních procesech, rozvoj citů a vůle
vyvíjí se autonomní morálka – vnitřní kontrola

12–15 let
dochází k tělesným změnám
- objevují se prvky dospělosti
- mění se váha, výška i tvar postavy
charakteristická je emoční labilita
mění se sebevědomí – sebepodceňování, přeceňování
mění se sociální vztahy
prohlubuje se poznávání, učení a zájmová činnost
fáze vzdoru
pubescent hledá svoji identitu, odpoutává se od rodiny
zvyšuje se soustředěnost, převládá logické myšlení
řeč se zkvalitňuje, slovník je bohatší

16–19 let
období přípravy na dospělost
dokončuje se tělesný vývoj
osobní identita zraje, buduje se sebevědomí
emoční stabilita
pozornost je úmyslnější a soustředěnější
zdokonalování paměti
vysoká stupeň myšlení
rozumové schopnosti jsou téměř stejné jako u dospělého, jen má méně zkušeností
nejzávažnějšími problémy jsou volba povolání, láska, erotika, sexualita, příprava na rodinný život, sociální vztahy
objevují se párová přátelství (přátelství mezi dívkou a chlapcem)
volí si životní dráhu

30–45 let
dochází k prvním involučním (přirozeně stárnoucím) změnám
- první vrásky, klesá pružnost kůže
- snížení výkonnosti paměti
myšlení je na dobré úrovni – člověk využívá své znalosti a zkušenosti
v oblasti pracovní kariéry se dospělí ocitají na vrcholu
většinou mají své rodiny, žijí v trvalých partnerských vztazích
dostavuje se krize středního věku
- jedinec hodnotí svůj dosavadní život
- řeší otázku vlastní existence, identity
kolem 40. roku dochází k tzv. kariérovému plató – dovršení vývoje v dané profesi

45–65 let
pokles výkonnosti v tělesné oblasti
zhoršuje se smyslové vnímání, postřeh, paměť, pozornost
klimakterium – období vyhasínání pohlavního cyklu ženy, menopauza (u mužů nastává cca o 5 let později)
odchod do důchodu – může být doprovázen city méněcennosti, či ztrátou sebevědomí
„syndrom prázdného hnízda“ – dospělé děti odešly, člověk se cítí opuštěný
někteří získávají roli prarodičů

od 65 let
pokles tělesné výkonnosti, celkový stav opotřebení
fyzikální a chemické změny tělesných bílkovin – křehčí kostra, vypadávání zubů, ubývání svalstva
objevují se nemoci, horší imunita
zhoršuje se paměť, smyslové vnímání, rychlost. přesnost
citově labilnější
- zvyšuje se výskyt duševních poruch
- problémy adaptace
- zažívání obav
klesá životní elán
zvyšuje se závislost na pomoci druhých lidí (zejména rodiny)

Lidský život končí smrtí.