AFRIKA 

Poloha a členění

• leží na všech polokoulích (většina ale na severní a východní) – územím prochází jak rovník, tak i nultý poledník
• málo členité pobřeží
• relativně málo ostrovů (největší z nich je Madagaskar v Indickém oceánu, mezi další ostrovy patří Maskarény, Seychely, Zanzibar, v Atlantiku pak Kapverdy a Kanárské ostrovy)
• od Asie odděluje Afriku Suezský průplav (dokončen 1869)
• od Evropy ji odděluje Gibraltarský průliv (14 km)

Reliéf

• převážně hornatý
• vysoká průměrná nadmořská výška (750 m n. m.)
• jihovýchod Afriky je vůbec nejhornatější, např. Dračí hory
• nížiny jen u pobřeží
• severní Afrika je tvořena starým Africkým štítem a obsahuje staré horniny
• pohoří Atlas na severozápadě Afriky (území Maroka) – počítá se k Alpám, jelikož byl také vyvrásněn srážkou Africké a Eurasijské litosférické desky
• na východě Afriky dochází k divergenci litosférických desek (Somálské a Africké)
• vzniká Východoafrická příkopová propadlina – soustava geologických zlomů a příkopů, které se táhnou od Adenského zálivu až k Mosambickému průlivu
• Východoafrická vysočina na východě Afriky – tři nejvyšší Africké hory, na jejím západním okraji jsou masivy Ruwenzori a Virunga
• ve vnitrozemí najdeme náhorní plošiny a pánve (např. Čadská, Konžská, Etoša)
• aktivní sopky v Dračích horách, v pohoří Ruwenzori, sopečná horstva Hoggar, Tassili (jihovýchod Alžírska), Tibesti (Libye, Čad), Adamauské pohoří (Kamerun) a Dárfúr (Súdán)
• pouště – viz Přírodní krajiny níže
• dva ledovce: Kilimandžáro a Mt. Kenya ve Východoafrické vysočině

Vodstvo

• třetinu území tvoří bezodtoková oblast (např. Sahara a Čadská pánev)
• nejdelší africkou řekou je Nil (6 671 km) – má dva různé prameny:
• Modrý Nil pramení v jezeru Tana
• Bílý Nil pramení ve Viktoriině jezeru
• největší průtok má řeka Kongo – dva prameny Lualaba a Luvua
• nejvyšší vodopád na světě Tugela v Jižní Africe
• národní park Viktoriiny vodopády na řece Zambezi
• v oblasti Východoafrické příkopové propadliny se nacházejí jezera tektonického původu (Tanganika, Malawi)
• Viktoriino jezero („Ukerewe“) je největší v Africe
• dále šoty – slaná bezodtoková jezera (např. Čadské jezero)
• Suezský průplav
• spojuje Středozemní a Rudé moře
• prochází Egyptem
• skoro 200 km na délku
• dokončen a otevřen v roce 1869

Podnebí

• nejteplejší světadíl
• většina Afriky se nachází v tropickém podnebném pásu, okraje v subtropickém (severní Afrikou probíhá obratník Raka, jihem obratník Kozoroha)
• studené proudy (Kanárský, Benguelský) na západě způsobují sucho (pouště Namib a Kalahari)
• teplý proud Střelkového mysu přináší na východ srážky
• na severu vanou jihozápadní větry, trochu více na jih severovýchodní pasáty, na jih od rovníku jihovýchodní pasáty – sbíhají se nad rovníkem („zóna sbíhavosti pasátů“, tlaková níže), úplně na jihu severozápadní větry
• národní parky: Serengeti, Krugerův NP (nejstarší), Kafue

Přírodní krajiny

TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY (DŽUNGLE)

• po obou stranách rovníku – v Konžské pánvi a Guinejském zálivu (povodí Konga)
• liány, orchideje, až 60 m vysoké stromy
• tropické dřeviny – ratan, mahagon, eben, teak
• želvy, opice, krokodýli, aligátoři, kajmani, papoušci, anakondy, mnoho hmyzu, tygři atd.
• národní parky Virunga a Upemba

SAVANY

• rozsáhlé travnaté porosty s ostrůvky stromů a keřů
• severně a jižně od džunglí
• tvoří většinu afrických národních parků a chráněných území
• největší je NP Serengeti
• nejstarší je Krugerův NP
• dále Olduvai, Ngorongoro, Masai Mara, Tsavo, Kafue, Etoša, Kilimandžáro, ...
• baobaby, akácie, 2–4 m vysoké traviny
• žirafy, zebry, sloni, hroši, okapi, lvi, nosorožci, antilopy, levharti, buvoli, pštrosi, supi, termiti atd.

POUŠTĚ A POLOPOUŠTĚ

• kolem obratníků
• rozlišují se různé typy pouští:
• erg – písečná poušť
• reg – oblázková poušť
• serír – štěrkovitá poušť
• hamada – kamenitá nebo skalnatá poušť
• Sahara – největší poušť na světě (9 mil. km², větší než Austrálie)
• v překladu znamená „poušť“
• převážně skalnatá (tzv. hamada) a štěrkovitá (serír), písek je jen na jedné pětině Sahary!
• Sahel – jižní okraj Sahary, tzv. „pás chudoby a hladu“
• součástí jsou Libyjská, Arabská a Núbijská poušť
• dále pouště Kalahari nebo Namib
• obrovským problémem je dezertifikace (rozšiřování pouští) kvůli nedostatku srážek a dobytku, který spásá a zadupává rostliny
• sukulenty, kaktusy, v oázách palmy, datlovníky, fíkovníky atd.
• velbloudi, štíři, hadi, pouštní lišky atd.

SUBTROPICKÁ KRAJINA

• na severním a jižním okraji Afriky
• macchie (nízké tvrdolisté keře), olivovníky, citrusy, cedry, borovice atd.
• osli, cikády, ještěrky, hadi, muly atd.
• mnoho endemitů, tzn. druhů, které se vyvíjely izolovaně a nežijí nikde jinde na světě (např. lemuří na Madagaskaru jsou endemiti)

Obyvatelstvo

• druhý nejlidnatější kontinent
• světadíl s nejrychleji rostoucím počtem obyvatel (přírůstek 2,4 % ročně)
• nejzalidněnější je tropický pás kolem jezer, jihovýchodní pobřeží (Mosambik, Tanzanie), severní pobřeží (Alžírsko, Tunisko), údolí Nilu (Egypt) a pobřeží Guinejského zálivu (Nigerie, Ghana)
• děti tvoří více než polovinu obyvatel (tzv. progresivní věková pyramida)
• špatná životní a zdravotní úroveň
• průměrně 4 děti na 1 matku
• vysoká kojenecká úmrtnost (každé 10. dítě umírá během prvního roku života)
• nízká střední délka života: jen 55 let
• nemoci: malárie, virus ebola, spavá nemoc (tse-tse), AIDS, horečka dengue
• nízká gramotnost
• vysoká kriminalita
• 40 % obyvatel žije ve městech (toto číslo rychle roste), ale 70 % z nich bydlí ve slumech
• Afrika je kolébkou lidstva (nejstarší předchůdci moderního člověka byli nalezeni v rokli Olduvai v Tanzanii)

RASY A NÁRODY

• většina obyvatel je negroidní rasy
• zejména jižně od Sahary
• Bantuové, Zuluové, Tutsiové, Masajové (Tanzanie, Keňa), Pygmejové (výška do 140 cm), Sanové, Khoinové
• na severu Afriky europoidní rasa
• Berbeři, Tuaregové, Tibuové, Afrigové (v saharských horách, možná je od nich odvozen název světadílu)
• přistěhovalí Arabové (od 7. stol.), Beduíni (arabští nomádi)
• potomci evropských kolonialistů (např. Búrové jsou potomci Nizozemců, Belgičanů a Němců v Jižní Africe)

JAZYKY

• přes 1000 jazyků a řada místních dialektů
• vlivem kolonialismu jsou jako úřední jazyky rozšířené např. angličtina, francouzština nebo portugalština
• někde jsou úředním jazykem i původně domorodé jazyky – např. svahilština (v Tanzanii, Keni, Rwandě a Ugandě)
• v severní Africe arabština
• na Madagaskaru malgaština

NÁBOŽENSTVÍ

• islám (45 %) – v severní Africe, Sahelu a východní Africe
• křesťanství (40 %)
• katolické – v západní a jižní Africe
• protestanské – v Jihoafrické republice
• etiopská pravoslavná církev – v Etiopii
• Koptové – egyptští křesťané (mají katolickou i pravoslavnou církev)
• tradiční přírodní náboženství (animismus, asi 15 %) – ve střední a jižní Africe
• hinduismus – na Mauriciu

Hospodářství

• převážně rozvojové a chudé země
• nejchudší je subsaharská Afrika a Sahel – konkrétně např. Burundi a Somálsko
• naopak ekonomicky nejúspěšnější jsou JAR a Botswana
• „neokolonialismus“ – ekonomická závislost na vyspělých zemích, které zde hospodaří
• hospodářství silně orientováno na zemědělství – zaměstnává 75 % ekonomicky aktivního obyvatelstva
• služby jsou ve většině států na velmi nízké úrovni
• chybí kvalitní dopravní infrastruktura, významná je říční doprava (Nil, Kongo, Niger)

ZEMĚDĚLSTVÍ

• převážně ruční, bez strojů, hnojiv a postřiků
• zemědělství negativně ovlivňují klimatické vlivy (např. extrémní sucha), půdní eroze, dezertifikace, škůdci, nemoci dobytka nebo výkyvy cen u exportních plodin
• samozásobitelství (pěstování pro vlastní spotřebu): pšenice, proso, čirok, batáty, hrách, čočka
• plantáže kakaa (Pobřeží slonoviny, Ghana), kávy, čaje (Madagaskar, Mauricius), bavlny, palmy olejné, podzemnice olejné (buráky), koření
• chov koz, ovcí a skotu
• dětská práce

PRŮMYSL

• málo rozvinutý – většina surovin se nezpracovává v Africe, ale vyváží se pryč
• jen 2% podíl na světové průmyslové produkci
• významnější odvětví průmyslu jen v JAR (strojírenství a výroba zbraní), zemích při Guinejském zálivu a v severní Africe
• nejvýznamnější je textilní, potravinářský a dřevozpracující průmysl
• tradiční řemeslná výroba keramiky, oděvů, koberců, tepaných předmětů a suvenýrů
• hydroelektrárna na největší přehradní nádrži světa Volta v Ghaně

TĚŽBA

• významné (a dosud nevyužité) zásoby nerostných surovin
• ropa a zemní plyn – severní Afrika (Libye, Alžírsko), Guinejský záliv (Rovníková Guinea, Kamerun), Súdán
• černé uhlí – JAR
• barevné kovy ve státech „3Z“ – Zair (neboli Kongo), Zimbabwe, Zambie (zde leží „měděný pás“)
• drahé kovy – JAR, Ghana, Pobřeží slonoviny, Mali, Burkina Faso
• diamanty – JAR, Botswana, Namibie, Sierra Leone
• fosfáty – Maroko, západní Sahara
• v dolech mnohdy musí pracovat i děti
• obrovský vliv zahraničních investorů (např. Číny)

CESTOVNÍ RUCH

• letoviska v severní Africe (Egypt, Tunisko a Maroko)
• safari a národní parky (Tanzanie, Keňa a Namibie)
• dále Seychely, Kapverdy a JAR

Politika a problémy

• 54 států – z toho 3 království (Lesotho, Maroko a Svazijsko) a zbytek jsou republiky
• mnoho autoritativních států s diktátory nebo vojenskou vládou v čele
• politická nestabilita vede k častým převratům a občanským válkám
• porušování lidských práv – dodnes se zde objevuje otrokářství a dětská práce
• nesmírná chudoba i přes velké nerostné bohatství

BÝVALÉ KOLONIE

• evropské mocnosti Afriku kolonizovaly hlavně na konci 19. století
• v roce 1870 držely Evropané 10 % afrického území, v roce 1914 už to bylo 90 %
• francouzské kolonie: Alžírsko, Maroko, Mali, Niger, Senegal, Pobřeží slonoviny, Čad, Madagaskar, Mauritánie, Burkina Faso (Horní Volta), dnes patří Francii ostrov Réunion
• britské kolonie: Nigérie, Keňa, Uganda, Súdán, Egypt, Ghana (Zlatonosné pobřeží), Botswana (Bečuánsko), Zambie (Severní Rhodésie), Zimbabwe (Jižní Rhodésie), Malawi, později Tanzanie
• německé kolonie: Tanzanie (Tanganika), Rwanda, Burundi, Namibie, Kamerun, Togo
• belgické kolonie: Demokratická republika Kongo (Belgické Kongo), později Rwanda a Burundi
• španělské kolonie: Západní Sahara, dnes patří Španělsku města Ceuta a Melilla v Maroku a Kanárské ostrovy
• portugalské kolonie: Angola, Mosambik (až do roku 1975), dnes patří Portugalsku Azorské ostrovy a Madeira
• italské kolonie: Libye, Etiopie (Habeš)
• Německo ztratilo své kolonie již po první světové válce, ostatní mocnosti se jich vzdaly po druhé světové, nechali jim nezávislost, avšak nadále je ovládaly ekonomicky (neokolonialismus), čím později se kolonie vzdaly, tím hůře pro nově vzniklé státy
• 1960 – rok Afriky, vzniklo nejvíce nových samostatných států
• jediná dnešní kolonie je Západní Sahara, ovládaná Marokem
• během určování hranic nových států však nebyl brán ohled na rozdílnosti etnik, které na daném území žily – zejména ve středním pásu Afriky tak vznikly státy, ve kterých měli obyvatelé značně rozdílnou kulturu a došlo tak k mnoha konfliktům, nepokojům a nestálosti ve vedení zemí

Dělení na regiony

• severní Afrika (Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt)
• převážně islámské země
• arabština
• ropné bohatství
• subsaharská Afrika (od Sahary na jih)
• převážně negroidní rasa
• chudé rozvojové země
• zásoby nerostných surovin
• země Sahelu (např. Súdán a Jižní Súdán)
• západní Afrika (např. Libérie, Ghana a Nigérie)
• střední Afrika (např. Středoafrická republika, Rovníková Guinea a Konžská demokratická republika)
• východní Afrika (např. Etiopie, Somálsko, Keňa a Tanzanie)
• jižní Afrika (např. Angola, Zimbabwe, Botswana a Jihoafrická republika)

Centra

• Lagos (16 mil. obyv.) v Nigérii
• největší město Afriky
• roční přírůstek obyvatel: 10 %
• slumy
• Káhira (10 mil. obyv., s aglomerací 18 mil.) v Egyptě
• Nairobi v Keni
• Kinshasa v Demokratické republice Kongo

---

David, Jirka

Jáchym