ARKTIDA A ANTARKTIDA 

Polární oblasti jsou oblasti kolem severního a jižního pólu (zemský pól je průsečík zemské osy) vymezené severním a jižním polárním kruhem (66°33′ zeměpisné šířky). Panuje zde extrémně suché a chladné podnebí, leží tu trvalá sněhová pokrývka a rozsáhlé části jsou zaledněné, vegetace je chudá – nejsou zde vhodné podmínky pro pobyt člověka. V letních měsících tu trvá polární den (na polárním kruhu trvá jeden den, směrem k pólu délka polárního dne narůstá, na pólu slunce téměř nezapadá celých 6 měsíců), v zimě polární noc (na pólu také 6 měsíců).

Polární oblasti dělíme na Arktidu (severní polární oblast) a Antarktidu (jižní polární oblast a zároveň kontinent).

Arktida

• severní polární oblast
• rozloha: 26,4 mil. km²
• význam: ložiska, zásobárna sladké vody, výzkum

POLOHA A ČLENĚNÍ

• Arktida je ohraničena letní izotermou, tedy pomyslnou čarou, kde teplota v létě nepřesahuje 10 °C (a klesá až k -40 °C)
• nejedná se o souvislou pevninu
• tvoří ji:
• Severní ledový oceán – to je z větší části zmrzlá plocha, ale záleží na období (v posledních desetiletích dochází k rapidnímu úbytku mořského ledovce!)
• přilehlá moře (např. Baffinovo, Grónské, Beaufortovo, Karské)
• nejsevernější část Severní Ameriky:
• část Aljašky (USA)
• kanadské ostrovy (včetně stanice Alert) a okolí řeky Mackenzie
• dánský ostrov Grónsko (2. největší ledovec světa, 2,2 mil. km², 85 % pokrývá led)
• severoevropské ostrovy a část pevniny:
• malá část Norska, Švédska a Finska (převážně Laponsko)
• norské Špicberky
• ruské souostroví Země Františka Josefa
• severní okraj Asie:
• ústí ruských řek Ob, Jenisej, Lena
• Novosibiřské ostrovy, Nová země

PŘÍRODA A PODNEBÍ

• mocnost (hloubka) ledovce až 3 km
• polární klimatická zóna
• 200 mm srážek za rok
• tundry, mrazové pouště, permafrost
• flóra: mechy, lišejníky, nízké keře
• fauna: mroži, tuleni, lední medvědi, polární lišky

OBYVATELSTVO

• Arktida patří mezi nejřidčeji zalidněné, ale přesto trvale osídlené regiony světa (4 mil. obyvatel, 0,2 obyv./km²)
• řada domorodých kmenů (původní obyvatelé):
• Inuité (Eskymáci, v Kanadě a Grónsku)
• Sámové neboli Laponci (Skandinávie)
• Čukci, Něnci, Jakuti (Sibiř)
• malé osady na pobřeží, lov ryb a chov kožešinové zvěře
• přistěhovalci vázaní na těžbu nerostných surovin (Evropané pracující pro těžební společnosti)

HOSPODÁŘSTVÍ

• silně vázáno na intenzivní těžbu (bohatá ložiska, zatím nejsou všechna objevena)
• ropa šelfová moře, Aljaška, Obský záliv na Sibiři)
• zemní plyn (poloostrov Jamal)
• barevné kovy - nikl, platina (obrovské zásoby kolem města Norilsk)
• rybolov

CENTRA

• Murmansk (300 tis. obyv.)
• Norilsk (180 tis.), - jedno z nejvíce znečištěných měst světa
• Vorkuta (56 tis.)

Antarktida

• jižní polární oblast a zároveň kontinent
• rozloha pevniny: 13,8 mil. km² (4. největší kontinent světa, 8,2 % rozlohy souše)
• obklopuje ji Jižní oceán
• význam:
• největší zásobárna sladké vody na světě - téměř celé území tvoří pevninský ledovec (mocnost 4 km)
• vědecký výzkum
• žádní stálí obyvatelé, ale v létě zde žije až 3 tis. vědců
• česká Mendelova polární stanice
• největší je americká stanice McMurdo
• obrovské nerostné bohatství, které se ale nesmí těžit (uhlí, ropa, zemní plyn, železná ruda)
• udržuje hladinu světového oceánu
• kontinent superlativů:
• nejchladnější místo na Zemi (nejnižší naměřená teplota -89,2 °C na ruské stanici Vostok, průměrně asi -25 °C)
• nejmenší úhrn srážek (mrazové pouště)
• největrnější a nejtmavší region světa
• nejvyšší kontinent (průměrná nadmořská výška asi 1950 m. n. m., nejvyšší bod: Vinson Massif, 4892 m. n. m.)
• nejchudší vegetace: v šelfových mořích a na pobřeží jen mechy a lišejníky, velryby, tuleni, tučňáci a kril
• podle Smlouvy o Antarktidě z roku 1959 nepatří žádnému státu (v minulosti si nárokovalo část Antarktidy sedm států: Argentina, Austrálie, Chile, Francie, Nový Zéland, Norsko a Spojené Království) a nesmí se zde provádět vojenské operace nebo jaderné testy

Jirka

Jáchym