Austrálie a Oceánie

článek

infoZÁKLADNÍ INFORMACE

populace: cca 26,4 mil. obyv. (2022)

rozloha: cca 7,6 mil. km² (nejmenší světadíl)

nejvyšší bod: Mt. Kosciuszko (2 228 m n. m.)

Členistost a řeky

Australské pobřeží není moc členité, najdeme tu jen dva výraznější poloostrovy (Yorský poloostrov a Arnhemskou zemi) a dva větší zálivy (Carpentarský a Velký australský).

Ani pohoří nenajdete v Austrálii moc, nejvyšší je Velké předělové pohoří, které probíhá podél celého východního pobřeží. Jižní části tohoto pohoří se říká Australské Alpy a v nich najdeme nejvyšší horu Austrálie – Mt. Kosciuszko. Další dvě větší pohoří se nacházejí přibližně uprostřed kontinentu – MacDonnellovo a Musgraveovo. Prakticky celou východní polovinu Austrálie (západně od toho Velkého předělového pohoří) zabírá Artéská pánev. Na jihozápadě je pak ještě planina Nullarbor, což (přeloženo z latiny) znamená „žádný strom“ – to proto, že je to poušť a skoro nic tam neroste.

Z větších řek jsou důležité dvě – Murray a Darling. Darling se vlévá do Murraye a je považován za přítok, přestože je delší. Nejdelší australskou řekou je tak soustava Darling-Murray.

Sucho

Velká část Austrálie se nachází v tropickém podnebném pásu, menší část pak v subtropickém a Tasmánie dokonce v mírném. V tom tropickém na severu vanou pasáty z jihovýchodu, které ale naráží na Velké předělové pohoří na východě kontinentu, takže nemohou přinést srážky nad vnitrozemí. V subtropickém pásu fouká vítr ze severozápadu, ale ten je také suchý. A nejen proto je Austrálie nejsušším světadílem na planetě – na nejsušším místě je průměrně měřeno 102 mm srážek ročně.

Kromě větrů se na suchu podílí i mořské proudy. Západní příhon jižně od Austrálie a Západoaustralský proud jsou oba studené, takže se z nich neodpařuje voda do vzduchu. Na východním pobřeží Austrálie pak proudí teplý Východoaustralský proud, ze kterého už se voda vypařuje, ale dešťové mraky pak zase narazí na to Velké předělové pohoří, takže sprchne jen na pobřeží. V Austrálii je díky tomuto suchu hned několik pouští, například Velká písečná, Gibsonova, Simpsonova nebo Velká Viktoriina.

infoARTÉSKÁ VODA

Pod zemí ale přece jen nějaká voda je. I pod pouštěmi jsou mezi horninami prostory plné vody. Ta se ale nedokáže dostat přes nepropustnou vrstvu hornin, kterou má nad sebou, a tak se musí do této horniny vyvrtat díra. Voda pak pod tlakem začne vyvěrat ven a nemusí se ani čerpat. Této schované podzemní vodě se říká „artéská voda“ a těm vrtům, kde vyvěrá, „artéské prameny“. Když se takový pramen udělá v poušti, vznikne oáza. Nejvíc takových artéských pramenů najdeme ve zmiňované Artéské pánvi.

Fauna a flóra

Kromě pouští jsou tu savany, kterým se v Austrálii říká „bushe“. Taky tu mají řeky, které na většinu roku vysychají – takové řece se říká „creek“. I tak v takových řekách dokážou žít ryby – například bahníci, kteří se v období sucha zahrabou do bláta. Když už jsme u těch zvířátek, v Austrálii žije mnoho endemitů – rostlin nebo živočichů, kteří se nevyskytují nikde jinde na Zemi. Asi 90% všech australských živočichů jsou endemiti – třeba klokan, koala nebo ptakopysk. Původně tu ze savců žili jen vejcorodí a vačnatci, všechny ostatní savce sem přivezl člověk. A co se týče zkamenělin, jsou dost podobné těm, které najdeme v Antarktidě, a to z toho důvodu, že byly tyto dva kontinenty v minulosti spojené.

Australský svaz

To, co známe jako stát Austrálie, se formálně jmenuje Australský svaz. Je to federativní stát a konstituční monarchie. Federativní znamená, že se skládá z několika dílčích územních jednotek, které mají vlastní vládu a zákony. Australský svaz se takto federálně skládá ze 6 států (Nový Jižní Wales, Queensland, Jižní Austrálie, Západní Austrálie, Tasmánie, Victoria), 2 teritorií (Severní teritorium, Teritorium hlavního města Austrálie) a 6 zámořských teritorií (Ashmorův a Cartierův ostrov, Kokosové ostrovy, Heardův a MacDonaldovy ostrovy, Ostrovy Korálového moře, Norfolk, Vánoční ostrov). Navíc tak trochu patří Austrálii ještě kus Antarktidy, přestože to nikdo moc neuznává a stejně tam nikdo trvale nežije. Tomu všemu vládne anglická královna Alžběta II., ale pro Austrálii ji zastupuje generální guvernér Peter John Cosgrove. Ministerským předsedou je Malcolm Turnbull.

populace: cca 24 130 000 obyv. (2017)
hlavní město: Canberra (403 000 obyv.)
úřední jazyk: angličtina
měna: australský dolar (= 100 centů)
hustota zalidnění: 3 obyv./km²
přirozený přírůstek: +0,48% (2017)
urbanizace: 91%
HDP na 1 obyvatele: 48 900 USD
celkový HDP: 1 187 miliard USD
rozloha: cca 7 686 850 km²
nejvyšší bod: Mt. Kosciuszko (2 228 m n. m.)
nejnižší bod: Eyerovo jezero (-15 m n. m.)

infoTASMÁNIE

Tasmánie je jeden z australských spolkových států a leží na stejnojmenném ostrově. Hlavním městem je Hobart. Tasmánská krajina je hornatá, žije zde např. ďábel medvědovitý (neboli tasmánský čert) a vakovlk, chovají se zde ovce pro vlnu a z flóry stojí za zmínku eukalyptus, který dosahuje až výšky 100 metrů, a vinná réva, jež se ve velkém exportuje. Dříve se zde také těžily vzácné dřeviny obsahující oleje. Tasmánie má velké přírodní bohatsví, které chrání národní parky a rezervace. Prvním Evropanem v Tasmánii byl nizozemský mořeplavec Abel Tasman, který připlul roku 1642. Populace původních tasmánských domorodů byla vyhlazena v 19. století.

Nový Zéland

Samostatným státem je Nový Zéland. Je to také konstituční monarchie, ale stát unitární – jednotný, tedy s jednou vládou. Dělí se na 16 regionů a 1 teritorium (Chathamské ostrovy) a patří k němu ještě 3 závislá území (Cookovy ostrovy, Niue a Tokelau). I Nový Zéland si nárokuje malou část Antarktidy, kterou nazývá Rossova dependence, ale ani ta není uznávána. Novému Zélandu také kraluje Alžběta II., generální guvernérkou je zde Patsy Reddy a ministerským předsedou Bill English.

populace: cca 4 510 000 obyv. (2017)
hlavní město: Wellington (405 000 obyv.)
úřední jazyky: angličtina, maorština
měna: novozélandský dolar (= 100 centů)
hustota zalidnění: 17 obyv./km²
přirozený přírůstek: +0,57% (2017)
urbanizace: 86%
HDP na 1 obyvatele: 37 300 USD
celkový HDP: 177 miliard USD
rozloha: cca 268 680 km²
nejvyšší bod: Mount Cook (Aoraki) (3 745 m n. m.)
nejnižší bod: pobřeží Tichého oceánu (0 m n. m.)

Rozdělení Oceánie

Z politického hlediska znamená pojem Oceánie všechny ty miniaturní ostrůvky v Tichém oceánu plus Austrálie a Nový Zéland. Také se ale často říká „Austrálie a Oceánie“, což znamená, že Oceánie jsou jenom ty ostrůvky (včetně Nového Zélandu). A tak to budeme brát i my.

Oceánie se dělí na tři oblasti:

Polynésie je oblast v trojúhelníku mezi Havajskými ostrovy, Novým Zélandem a Velikonočním ostrovem, takže docela na východě. Mezi nejdůležitější státy a území Polynésie tedy patří Havajské ostrovy (které jsou součástí USA), Tuvalu, Samoa, Cookovy ostrovy (samosprávné území Nového Zélandu), Francouzská Polynésie (zámořské území Francie) a Velikonoční ostrov (patřící pod Chile). Dal by se sem zařadit i Nový Zéland.

Mikronésie je oblast ostrovů severně od Nové Guiney. Její součástí jsou Severní Mariany, Guam (obojí ve společenství Spojených států), Palau, ostrovy Karolíny (součást republiky zvané Federativní státy Mikronésie), Marshallovy ostrovy a Kiribati.

Melanésie je kousek východně a jihovýchodně od Nové Guiney. Patří tam například Šalamounovy ostrovy, Vanuatu, Fidži, Nauru, Východní Timor, Nová Kaledonie (francouzské zámořské území), Norfolk a i celá Papua-Nová Guinea.