Aby název kapitoly nebyl moc dlouhý, zatajili jsme vám, že tu kromě Běloruska a Ukrajiny najdete i Moldavsko.
Bělorusko
- hlavní město: Minsk
- státní zřízení: prezidentská republika
- počet obyvatel: 9,5 mil.
- úřední jazyky: běloruština, ruština
- náboženství: 50 % pravoslavní křesťané, dále hlavně ateisté
- měna: běloruský rubl
- rozloha: 208 000 km2
- 40 % území je pokryto lesy
- několik tisíc jezer
-
dva úřední jazyky:
- ruština je nejpoužívanějším jazykem, podporuje ji i vláda
- běloruština se používá např. v literatuře a mezi členy politické opozice
- brambory jsou klíčové pro zemědělství i kuchyni
- mnoho dobrých programátorů a IT firem (např. aplikace Viber, hra World of Tanks)
- nezávislost získalo po rozpadu SSSR roku 1991
- od roku 1994 vládne zemi „poslední diktátor v Evropě“ – prezident Alexandr Lukašenko
- prezidentské volby roku 2020 vyvolaly obrovské protesty – opozice i mnoho států jejich výsledek (80% výhru Lukašenka) neuznává a považuje jej za zmanipulovaný, protože zdaleka neodpovídá nezávislým průzkumům
- opoziční politici i protestující jsou neustále zatýkáni (650 politických vězňů)
- poslední evropský stát, který používá trest smrti
Ukrajina
- hlavní město: Kyjev
- státní zřízení: republika
- počet obyvatel: 42 mil.
- úřední jazyk: ukrajinština
- náboženství: 85 % křesťané, většina z nich pravoslavní
- měna: ukrajinská hřivna
- rozloha: 604 000 km2
POLOHA A ČLENĚNÍ
- přímořský stát ve východní Evropě u Černého moře
- střed a východ země patří do Východoevropské roviny
- pohoří Karpaty na jihozápadě
-
poloostrov Krym
- v roce 2014 jej anektovalo (připojilo ke svému území) Rusko, které jej nyní fakticky ovládá
- většina států světa anexi neuznává a Krym stále považuje za území Ukrajiny
- Krymské hory
- rovinaté stepi na jihu
- rovinatá oblast Polesí na severu – nejhorší následky černobylské jaderné havárie (viz historii níže)
PŘÍRODA A PODNEBÍ
- řeka Dněpr dělí Ukrajinu na dvě části – západní a východní
- jezero Siněvir (Synevyr) v ukrajinských Karpatech
- dále jezera Jalpuh a Kahul
- kontinentální podnebí mírného pásu, jen malé území na Krymu u Černého moře je subtropické
OBYVATELSTVO
- emigrace do ČR za prací
- většinu obyvatelstva tvoří Ukrajinci
- v některých oblastech je úředním jazykem de facto ruština
account_balanceHISTORIE UKRAJINY
Jih Ukrajiny byl ve starověku periferií antického světa (Skytské království, kolonie Gótů a Řeků), zato ve středu a na severozápadě dnešní Ukrajiny vznikaly nové národy – včetně prvních Slovanů. Prvním východoslovanským státem byla Kyjevská Rus – Vladimír I. v 10. století přijal křesťanství, v 13. století zpustošili Kyjev Tataři. Ve 20. století byla Ukrajina součástí SSSR a trpěla hladomorem. V roce 1986 došlo na severu země k obří havárii jaderné elektrárny Černobyl a pohraničí Běloruska a Ukrajiny je dodnes zamořeno radioaktivním odpadem. Nezávislost získala Ukrajina roku 1991.
HOSPODÁŘSTVÍ
- druhá nejchudší země Evropy (po Moldavsku)
- velmi kvalitní černozem – pěstování ječmene, pšenice, brambor, kukuřice
- chov skotu a prasat, rybolov
- zásoby uhlí a dřeva
Moldavsko
- hlavní město: Kišiněv
- státní zřízení: parlamentní republika
- počet obyvatel: 3 mil.
- úřední jazyk: rumunština (někdy se jí říká moldavština)
- náboženství: 90 % pravoslavní křesťané
- měna: moldavský leu
- rozloha: 34 000 km2
- dříve označována jako Besarábie
- leží mezi Ukrajinou a Rumunskem, nemá přístup k moři
- občané často emigrují, asi 1/4 z nich pracuje v zahraničí
- nejchudší a nejméně navštěvovaná země Evropy
- velmi oblíbené je víno – obrovské vinné sklepy, oslavy říjnového vinobraní
- levný a velmi rychlý internet (podle některých žebříčků je Moldavsko v rychlosti internetu na 3. místě)