Biosféra a biomy

Biosféra (neboli živý obal Země) je ta část planety Země, kde se nachází podmínky vhodné pro život. Biosféra zasahuje i do všech ostatních sfér. Proč? Většinu hydrosféry (tedy oceánů, moří, řek, jezer atd.) obývají ryby, paryby a jiné organismy. Pedosféra obsahuje půdní edafon – to je označení pro organismy, které žijí v půdě. V litosféře jsou jeskyně plné živočichů a život najdeme i vysoko nad zemí, tedy v atmosféře.

Fauna a flóra

• fauna je souhrnné označení pro živočichy na Zemi
  • faunou se zabývá zoologie
  • rozšířením fauny se zabývá zoogeografie (slyšíte geografie, takže to asi bude mít něco společného se zeměpisem)
• flóra je souhrnné označení pro rostliny na Zemi
  • flórou se zabývá botanika
  • rozšířením flóry se zabývá fytogeografie
• fauna a flóra ovlivňují vzhled krajiny, tudíž jsou pro krajinu důležitým faktorem

FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ FAUNU A FLÓRU

• základními podmínkami pro existenci života (tedy i fauny a flóry) jsou:
  • teplo a světlo ze slunečního záření
  • voda
  • vzduch
  • potrava
  • půda
• podmínky pro život různých druhů živočichů a rostlin se liší na různých místech na Zemi (některé druhy by v Česku žít nemohly, jiné by zase nepřežily na Sahaře), záleží především na:
  • množství slunečního záření (neboť má vliv na teplotu a světlo)
  • dostupnosti vody nebo alespoň vláhy
• splnění těchto dvou podmínek se liší podle:
  • zeměpisné šířky (tedy podle vzdálenosti od rovníku) – tomuto dělení na různá pásma se říká šířková pásmovitost
  • nadmořské výšky – dělení na nížiny, vrchoviny atd. se nazývá výšková stupňovitost
  • vzdálenosti od oceánu – někde je oceánské a jinde kontinentální (vnitrozemské) podnebí
  • oceánských proudů – ovlivňují totiž i podnebí na přilehlých místech na souši

Oddíly biosféry

• ekosféra – ta část Země, kde je výskyt života pravidelný a zákonitý (oblasti méně dotčené člověkem)
• noosféra – ta část Země, kterou obývají lidé, potkávají se s přírodou a vzájemně se ovlivňují
• technosféra – ta část Země, kterou vytvořil člověk (budovy, silnice atd.)

Biomy

• biomy jsou části biosféry, které se od sebe liší podle toho, do jaké míry jsou v nich splněny různé podmínky pro život (viz výše)
• různé biomy tedy mají různé podnebí, množství vody, různé složení půdy a hornin a samozřejmě je také obývají různé druhy fauny a flóry
• rozlišujeme přibližně tyto suchozemské biomy (v pořadí od rovníku k pólům): tropické deštné lesy, savany, pouště, subtropy, stepi, opadavé listnaté lesy, tajga, tundra, polární pustiny
• existují také sladkovodní biomy (vysokohorské řeky, říční delty, mokřady atd.) a mořské biomy (korálové moře, šelfy, polární moře atd.)

TROPICKÉ DEŠTNÉ LESY

• teplo a časté srážky (okolo 2000 – 3000 mm ročně)
• fauna: hmyz, hadi, krokodýli (Afrika), papoušci (v amazonských pralesech), tukani, opice, mravenečníci, lenochodi, …
• flóra: orchideje, liány, vzácné dřeviny, banánovníky, fíkovníky, palmy, kakaovníky, …
• kácení (odlesňování) kvůli půdě
• rostliny jsou v několika patrech:
  • koruny nejvyšších stromů
  • střední patro stromů s liánami
  • podrost, keře a křoviny
• např. Amazonie, západní Afrika (kolem řeky Kongo), Indonésie a Filipíny

SAVANY

• střídají se období deště a sucha
• často okolo tropických deštných pralesů
• fauna: zebry, žirafy, antilopy, lvi, klokani (Austrálie), emu (Austrálie), pštrosi, …
• flóra: blahovičníky (neboli eukalyptus, Austrálie), baobaby (Afrika), traviny, ojediněle stromy
• pěstuje se zde také bavlník, obilí, podzemnice olejná a savany slouží i jako pastviny
• např. část Brazílie, velká část střední a jižní Afriky, Indie, severní Austrálie

POUŠTĚ (A POLOPOUŠTĚ)

• druhy pouště:
  • erg – písečná
  • serír – štěrkovitá
  • hamáda – kamenitá
  • většina pouští není pokryta pískem, např. jen pětina pouště na Sahaře je písečná
• desertifikace znamená rozšiřování pouští
• oáza – izolovaná zóna vegetace v poušti poblíž podzemního zdroje vody
• šot, vádí (v Africe) nebo creek (v Austrálii) – vyschlá koryta řek
• obří teplotní výkyvy mezi nocí a dnem (např. 40 °C ve dne a v noci pod nulou)
• lidé se v poušti vyskytují jen jako kočovníci (nomádi)
• fauna: hadi, ještěrky, štíři, fenkové, velbloudi, pštrosi, hmyz, …
• flóra: kaktusy, křoviny, palmy, tamaryšky, …
• např. Mexiko, Peru, Argentina, Sahara v severní Africe, celý Arabský poloostrov, Střední Asie, vnitrozemí Austrálie

SUBTROPY

• někdy také „středomořské lesy“ nebo „tvrdolisté lesy“
• léta jsou suchá a horká, zimy mírné a deštivé
• fauna: gekoni, ještěrky, mufloni, cikády, …
• flóra: křoviny, borovice, citrusy, borovice pinie, korkové duby, vinná réva, olivovníky, fíkovníky, …
• např. Kalifornie, Mexický záliv, Středomoří (Španělsko, Itálie, Řecko, severní pobřeží Afriky), Jihoafrická republika, jižní Austrálie

STEPI

• travnaté krajiny v mírném pásu s malým množstvím srážek
• převážně písčitohlinitá a velmi úrodná hlinitá půda
• různé názvy pro step:
  • prérie – Severní Amerika
  • pampa – Jižní Amerika
  • meseta – Španělsko
  • pusta – Maďarsko
  • celina – Střední Asie
• fauna: hlodavci, orli, bizoni, osli, svišťové, koně, zajíci, …
• flóra: hlavně traviny, dále cibulovité byliny a dá se zde pěstovat např. obilí, kukuřice, …
• např. střed USA, Argentina, Maďarsko, Turecko, jižní Rusko, Kazachstán, Mongolsko, Čína

OPADAVÉ LISTNATÉ LESY

• v mírném pásu, převážně na severní polokouli
• vhodné podmínky pro vznik civilizace
• hustá říční síť
• fauna: medvědi, jeleni, hlodavci, sovy, …
• flóra: hlavně listnaté stromy (javory, buky, duby atd.), ale i borovice, smrky, modříny a mnoho bylin
• např. východ USA, velká část Evropy (kromě jižních států a severní Skandinávie), východní Čína, Japonsko

TAJGA

• „severský“ jehličnatý les obrovských rozloh
• opět prakticky jen na severní polokouli
• fauna: vlci, medvědi, losi, bobři, …
• flóra: především jehličnaté stromy (hlavně smrky, jedle a borovice), břízy, brusinky, keříky, mechy, …
• těžba dřeva
• např. většina Kanady, Skandinávie a Ruska

TUNDRA

• trvale zmrzlá půda (permafrost), která roztaje jen krátce v létě
• vysoký sníh, voda je ve formě ledu
• drsné zimy, nízké teploty
• střídá se polární den a polární noc (kdy Slunce téměř nevystupuje nad obzor)
• fauna: obecně málo druhů, např. sobi, vlci, polární lišky, medvědi, losi, pižmoni, sněžné sovy , …
• flóra: malé keříky a byliny, lišejníky, mechy, …
• např. Aljaška, severní Kanada, Grónsko, Island, severní okraj Skandinávie a Ruska

POLÁRNÍ PUSTINY

• nízké teploty, málo srážek
• vysoký tlak po většinu roku
• fauna: převážně ryby v mořích, dále např. tučňáci a mroži
• flóra: většinou úplně chybí
• na severní polokouli Arktida, na jižní Antarktida

Výškové stupně

• s rostoucí nadmořskou výškou se také mění podmínky pro faunu a flóru – klesají teploty a roste množství srážek
• nížinný stupeň (do 200 m n. m.) – převážně listnaté lesy
• pahorkatinový stupeň (do 500 m) – smíšené a listnaté lesy, kulturní využití
• vrchovinný stupeň (do 800 m) – převážně bukové lesy, dále jedle
• horský stupeň (do 1200 m) – smrky, buky a jedle
• subalpínský stupeň (do 1900 m) – jalovce, kosodřeviny
• alpinský stupeň (do 2200 m) – křoviny, travinatý porost, kleče
• subnivální stupeň (do 2500 m) – bez vegetace
• nivální stupeň (2500 m n. m. a výše) – led a sníh, které již neroztávají