Bývalá Jugoslávie a Albánie

Mezi státy bývalé Jugoslávie patří Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Kosovo a Severní Makedonie. Uzemí Albánie součástí Jugoslávie nebylo, ale leží hned vedle, a tak jsme ji k této kapitole také přilepili.

Poloha a členění

• tyto státy leží v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově
• Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Černá Hora a Albánie jsou na pobřeží Jaderského moře, kde mají mnoho ostrovů
• Srbsko, Kosovo a Severní Makedonie jsou vnitrozemské státy

Reliéf

• povrch je převážně hornatý, tvoří ho pásmová pohoří:
  • Dinárské hory podél Jaderského moře od Slovinska až do Albánie – krasy
  • Julské Alpy ve Slovinsku – krasy)
• Panonská kotlina zasahuje do Slavonie v Chorvatsku a Vojvodiny v Srbsku

Příroda a podnebí

• lesy, lesostepi a subtropická vegetace (macchie, dub, cedr, borovice, citrusy)
• nejdelší řekou Balkánu je Dunaj
  • protéká Srbskem
  • odvodňuje i většinu Slovinska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny
  • v Rumunsku se vlévá do Černého moře
  • dopravní tepna
  • důležitý pro výrobu elektrické energie – např. přehrada Železná vrata s vodní elektrárnou
  • mezi významné přítoky patří Dráva, Sáva a Velká Morava
• řeka Vardar pramení v Severní Makedonii a ústí do Egejského moře
• řeka Neretva teče z Bosny a Hercegoviny do Jaderského moře
• největší jezera: Skadarské, Ochridské a Prespanské (všechny na hranicích Albánie)
• převládá mírné vnitrozemské podnebí, státy při Jaderském moři mají subtropické podnebí

Obyvatelstvo

• většina obyvatel mluví jihoslovanskými jazyky: slovinsky, chorvatsky, bosensky, srbsky, černohorsky a makedonsky
• albánština je zcela specifický jazyk – nepatří do žádné jazykové skupiny
• Slovinci a Chorvaté se hlásí ke katolické církvi, ostatní slovanské národy vyznávají pravoslaví a Bosňáci, Albánci a obyvatelé Kosova většinou vyznávají islám (na Balkán zasahovala Osmanská říše)

account_balanceHISTORIE JUGOSLÁVIE

Po druhé světové válce vznikla Socialistická federativní republika Jugoslávie (SFRJ), kde žili obyvatelé různých národností, náboženství a kultur. Během komunistické diktatury Josipa Broze Tita byli obyvatelé násilně přemisťování, Jugoslávie tehdy také získala nezávislost na Sovětském svazu a otevřela své hranice západu. Tito zemřel roku 1980. Slobodan Miloševič prosazoval zájmy méně vyspělého Srbska na úkor vyspělejších regionů, což vedlo k tomu, že Slovinsko a Chorvatsko v roce 1991 vyhlásily samostatnost. Mezi lety 1991 a 1995 následovala občanská válka, během níž se Jugoslávie dál rozpadala – v roce 1992 už ve federaci zbylo jen Srbsko (včetně Kosova) a Černá Hora. Roku 2003 se stát přejmenoval na Srbsko a Černá Hora, v roce 2006 se Černá Hora oddělila a roku 2008 vyhlásilo nezávislost na Srbsku i Kosovo.

Hospodářství

• společně s východní Evropou tvoří nejzaostalejší část Evropy
• nejvyspělejší je Slovinsko
• Slovinsko a Chorvatsko jsou v Evropské unii, všechny ostatní státy o vstup do EU usilují
• významnou složkou hospodářství je cestovní ruch – např. rekreace u moře a turistika ve slovinských Alpách
• převážně zemědělské země:
  • zaměření na rostlinnou výrobu: pšenice, kukuřice, tabák, ovoce, zelenina
  • dále chov vepřů, drůbeže, koní (lipicánů na Slovinsku) a rybolov
  • na zemědělství navazuje potravinářský průmysl
• po druhé světové válce budován zaostalý těžký průmysl, zastoupený je i elektrotechnický průmysl (Gorenje)
• těžba hnědého uhlí (Srbsko) a kovů

Slovinsko

• hlavní město: Lublaň
• státní zřízení: parlamentní republika
• vznik: odtržením od Jugoslávie roku 1991
• počet obyvatel: 2,1 mil.
• úřední jazyk: slovinština
• náboženství: 60 % katolíci
• měna: euro
• rozloha: 20 000 km²
• členství v EU a NATO (obojí od roku 2004)
• administrativní dělení na občiny

ČLENĚNÍ, PŘÍRODA A PODNEBÍ

• leží u Jaderského moře, ale toto pobřeží má jen 47 km
• hornatý povrch
  • na severu Julské Alpy – nejvyšší vrchol Slovinska Triglav (2864 m n. m., zároveň i národní park)
  • pohoří Karavanky – přirozená hranice s Rakouskem
• na jihu země krasové území – nejvýznamnější krasová oblast v Evropě, např. jeskyně Postojna a Škocjanské jeskyně v pohoří Kras
• asi 60 % území pokrývají lesy (3. nejlesnatější země Evropy)
• hustá říční síť, ale krátké a málo vodnaté řeky
• nejvýznamnější vodní toky jsou Dráva a Sáva, které zde i pramení

OBYVATELSTVO

• přes 80 % obyvatel tvoří Slovinci, zbytek ostatní jihoslovanské národy
• nejvyšší životní úroveň ze států jihovýchodní Evropy

HOSPODÁŘSTVÍ

• nejvyspělejší země regionu
• významný je cestovní ruch a služby obecně
• pro zemědělství jsou typická maloplošná hospodářství s nízkou produkcí
• pěstují se kukuřice, brambory, ovoce, cukrovka
• známý je chov koní lipicánů (podle města Lipica)
• průmysl má velký význam:
  • zejména hutní
  • chemický – farmaceutická firma Krka
  • elektrotechnický – spotřebiče Gorenje
  • výroba sportovního náčiní – Elan
• jaderná elektrárna Krško pokrývá 40 % spotřeby elektřiny v zemi, je jediná na území bývalé Jugoslávie

CENTRA

• Lublaň – ekonomické a kulturní centrum, Lublaňský hrad
• Maribor – univerzitní město a kulturní, průmyslové i turistické centrum na severovýchodě Slovinska
• rekreace u Bledského jezera nebo Bohinjského jezera (největší)
• turistika např. do národního parku Triglav
• lyžařské středisko a masiv Pohorje
• krasové oblasti – město Postojna

Chorvatsko

• hlavní město: Záhřeb (Zagreb)
• státní zřízení: parlamentní republika
• vznik: odtržením od Jugoslávie roku 1991 (tvrdé boje mezi Chorvaty a Srby)
• počet obyvatel: 4,1 mil.
• úřední jazyk: chorvatština
• náboženství: 90 % katolíci
• měna: kuna
• rozloha: 57 000 km²
• členství v EU (od 2013) a NATO (od 2009)

ČLENĚNÍ, PŘÍRODA A PODNEBÍ

• má nejdelší pobřeží Jaderského moře ze států této kapitoly
• poloostrov Istrie a stovky ostrovů – např. Krk, Cres, Brač, Hvar, Korčula
• podél pobřeží se táhne Dinárské pohoří včetně pohoří Velebit – vápencové podloží, krasové oblasti
• severovýchod pokrývají úrodné nížiny podél řek Drávy a Sávy (protéká Záhřebem)
• dále řeka Krka – vodopády, hojně navštěvovaná Plitvická jezera (v UNESCO)

OBYVATELSTVO

• více než čtvrtina obyvatel žije v hlavním městě a okolí
• historická země Dalmácie na jihu (od Zadaru po Dubrovník)
• asi 80 % obyvatel tvoří Chorvati, dále další balkánské národy, ale i česká menšina v okolí města Daruvar

HOSPODÁŘSTVÍ

• výrazně zaměřeno na cestovní ruch a služby (tvoří 3/4 HDP)
• v zemědělství převažuje živočišná výroba: drůbež, vepři, skot, rybolov
• pěstuje se kukuřice, pšenice, cukrovka, vinná réva, fíky, olivy
• průmysl se soustřeďuje do velkých měst:
  • chemický
  • hutní
  • strojírenský – výroba tramvají Crotram, lodí, traktorů, lokomotiv
  • potravinářský – Podravka
• 2/3 energie vyrábí vodní elektrárny

CENTRA

• Záhřeb – kulturní centrum, kostel sv. Marka (erby)
• přístavy na pobřeží:
  • Zadar
  • Split – turistické středisko, Diokleciánův palác (v UNESCO)
  • Dubrovník (v UNESCO)
  • Rijeka
• Poreč – Eufraziova bazilika
• Makarska
• Brela

Bosna a Hercegovina

• hlavní město: Sarajevo
• státní zřízení: republika
• vznik: rozpadem Jugoslávie roku 1992
• počet obyvatel: 3,3 mil.
• úřední jazyky: bosenština, srbština, chorvatština
• náboženství: 50 % muslimové, 30 % pravoslavní křesťané, dále katolíci
• měna: konvertibilní marka
• rozloha: 51 000 km²
• země je silně poznamenaná válkou z 90. let 20. století (Srebrenica)
• není členem EU ani NATO

ČLENĚNÍ, PŘÍRODA A PODNEBÍ

• převážně leží ve vnitrozemí Balkánského poloostrova, ale má krátké pobřeží Jaderského moře
• převážně hornatý stát – Dinárské hory
• polovinu území pokrývají lesy
• typická říční údolí
• severní hranici tvoří řeka Sáva a západní pak řeka Drina, dále řeka Neretva (ústí do Jaderského moře)

OBYVATELSTVO

• mnohonárodnostní stát:
  • 50 % Bosňáci (srbochorvatští muslimové)
  • 30 % Srbové (zejména pravoslavní křesťané)
  • 17 % Chorvati (zejména katolíci)

HOSPODÁŘSTVÍ

• spolu s Makedonií a Kosovem nejzaostalejší stát
• byla nutná humanitární pomoc OSN
• obilí, ovoce, tabák a brambory se pěstují se v tzv. poljích – krasových sníženinách
• chov ovcí, skotu a vepřů
• bohatá ložiska nerostných surovin – těžba barevných kovů a rud (bauxit), dále těžba dřeva
• rozvinutý je tedy zejména hutní, potravinářský a dřevozpracující průmysl
• potenciál v rozvoji cestovního ruchu

CENTRA

• Sarajevo – hlavní město
• Mostar – kulturní a průmyslové centrum, Mostarský most přes řeku Neretvu (v UNESCO)

Srbsko

• hlavní město: Bělehrad (Beograd)
• státní zřízení: parlamentní republika
• vznik: odtržením Černé Hory roku 2006, v roce 2008 vyhlásilo samostatnost ještě Kosovo (dosud uznána jen částečně)
• počet obyvatel: 9 mil.
• úřední jazyk: srbština
• náboženství: 75% pravoslavní křesťané
• měna: srbský dinár
• rozloha: 88 000 km²
• označováno za „srdce bývalé Jugoslávie“
• není členem EU (ale snaží se o vstup) ani NATO

ČLENĚNÍ, PŘÍRODA A PODNEBÍ

• vnitrozemský stát, největší ze států bývalé Jugoslávie
• na severu nížiny – Panonská pánev
• směrem na jih vysočiny – Stará planina, Kopaonik
• nejvýznamnější řekou je Dunaj, jejími přítoky jsou Velká Morava a Sáva (Bělehrad se nachází na soutoku Dunaje a Sávy)

OBYVATELSTVO

• Srbsko se dělí na Centrální Srbsko a autonomní oblast Vojvodina s maďarskou menšinou
• asi 80 % obyvatelstva tvoří Srbové, dále albánská, maďarská a rumunská menšina

HOSPODÁŘSTVÍ

• průmyslově-zemědělská země, nejvíce obyvatel zaměstnáno v průmyslu
• v zemědělství převažuje rostlinná výroba, zejména v nížinách na severu kolem Dunaje a Sávy a ve Vojvodině
• poměrně velké nerostné bohatství – těžba hnědého uhlí pro tepelné elektrárny, těžba ropy a barevných rud
• rozvinutý je průmysl hutní, strojírenský (automobilka Zastava) a textilní

CENTRA

• Bělehrad – hospodářské a kulturní centrum země
• Novi Sad – centrum Vojvodiny
• klášter Studenica (v UNESCO)
• Niš

Černá Hora

• hlavní město: Podgorica
• státní zřízení: parlamentní republika
• vznik: odtržením od Srbska roku 2006
• počet obyvatel: 628 tis.
• úřední jazyk: černohorština
• náboženství: 70 % pravoslavní křesťané, 20 % muslimové
• měna: euro
• rozloha: 14 000 km²
• není členem EU (ale používá euro), je členem NATO

ČLENĚNÍ, PŘÍRODA A PODNEBÍ

• leží u Jaderského moře – strategický záliv Boka Kotorska (Kotor)
• převážně hornatý povrch – Dinárské hory, jejich součástí je pohoří Prokletije, které se táhne u hranic s Kosovem a Albánií
• krasové oblasti – národní park Durmitor
• Skadarské jezero na jihu při hranici s Albánií – největší jezero na Balkáně
• Crkvica – nejdeštivější místo Evropy (4624 mm srážek ročně)

OBYVATELSTVO

• nízká hustota zalidnění
• mnohonárodnostní stát:
  • 43 % Černohorci
  • 32 % Srbové
  • 5 % Albánci

HOSPODÁŘSTVÍ

• v rámci regionu poměrně vyspělý stát, ekonomika roste
• v zemědělství převažuje chov dobytka
• investice do průmyslové výroby – ocelárny, hydroelektrárny
• těžba nerostných surovin – hnědé uhlí, bauxit, měď
• rozvinutý cestovní ruch

CENTRA

• Sveti Stefan – historická vesnice na mysu
• Kotor – nejlepší přirozený přístav při Jaderském moři (v UNESCO)
• Podgorica

Kosovo

• hlavní město: Priština
• státní zřízení: parlamentní republika
• vznik: odtržením od Srbska roku 2008 (je tedy nejmladším evropským státem), uznáno jen částečně
• počet obyvatel: 1,9 mil.
• úřední jazyky: albánština, srbština
• náboženství: 97 % muslimové, dále pravoslavní křesťané
• měna: euro
• rozloha: 11 000 km²
• Kosovo jako samostatný stát uznává jen zhruba polovina států v OSN (ČR je mezi nimi), Srbsko samostatnost neuznává a považuje Kosovo za svoji provincii
• není členem EU (ale používá euro) ani NATO

ČLENĚNÍ, PŘÍRODA A PODNEBÍ

• vnitrozemský stát
• hornatý povrch – na hranicích s Makedonií se nachází pohoří Šar planina, na západě pohoří Prokletije
• polovinu země tvoří zemědělská půda

OBYVATELSTVO

• většinu obyvatel tvoří Albánci
• dále početná menšina Srbů

HOSPODÁŘSTVÍ

• zaostalé – jedno z nejméně vyspělých v Evropě
• vysoká míra nezaměstnanosti
• „černá ekonomika“ (neoficiální a nelegální hospodaření)
• orientace na těžký průmysl – těžba lignitu, železné rudy, olova a niklu

Severní Makedonie

• oficiální název: Republika Severní Makedonie, dříve Bývalá jugoslávská republika Makedonie (kvůli sporům s Řeckem, které považuje název Makedonie za řecký a používá jej pro část svého území)
• hlavní město: Skopje
• státní zřízení: parlamentní republika
• vznik: odtržením od Jugoslávie roku 1991 (Řeckem uznáno až roku 1995)
• počet obyvatel: 2,1 mil.
• úřední jazyky: makedonština, albánština
• náboženství: 70 % pravoslavní křesťané, téměř 30 % muslimové
• měna: makedonský denár
• rozloha: 26 000 km²
• není členem EU ani NATO

ČLENĚNÍ, PŘÍRODA A PODNEBÍ

• vnitrozemská země uprostřed Balkánského poloostrova
• převážně hornatý povrch, kolem řeky Vardar nížina
• seismicky aktivní země – častá zemětřesení
• řeka Vardar (protéká i hlavním městem)
• Ochridské a Prespanské jezero

OBYVATELSTVO

• asi 65 % Makedonci, 25 % Albánci (město Tetovo)
• vztah mezi oběma národy byl v posledních letech vyhrocený, roku 2001 se dokonce strhla občanská válka mezi Makedonci a Albánci, kteří požadují vyšší podíl na politice a větší autonomii
• asi čtvrtina obyvatel žije v hlavním městě

HOSPODÁŘSTVÍ

• nejzaostalejší stát bývalé Jugoslávie a jedna z nejchudších zemí Evropy
• zemědělský stát – pěstování vinné révy, tabáku (významný vývoz), ovoce a obilovin
• průmysl je málo rozvinutý – nejdůležitější je průmysl potravinářský a textilní
• těžba kaolinu a výroba keramiky
• těžba barevných rud
• cestovní ruch se soustřeďuje jen do hlavního města a na rekreační oblast kolem Ochridského jezera s množstvím pravoslavných klášterů

Albánie

• hlavní město: Tirana
• státní zřízení: parlamentní republika
• vznik: po rozpadu Osmanské říše roku 1912
• počet obyvatel: 2,9 mil.
• úřední jazyk: albánština
• náboženství: 60 % muslimové, dále katolíci a pravoslavní křesťané
• měna: albánský lek
• rozloha: 29 000 km²
• v roce 1991 zde padl komunistický režim, v jehož čele stál Envero Hodža, z této doby zde zbyly statisíce bunkrů (největší počet na obyvatele na světě)
• není členem EU ani NATO

ČLENĚNÍ, PŘÍRODA A PODNEBÍ

• jižně od bývalé Jugoslávie, při Jaderském moři
• hornatý terén izoloval Albánii od zbytku Evropy – třetina území leží v nadmořské výšce nad 1000 m n. m.
• ve vnitrozemí pohoří Prokletije a Pindos – místy jsou oddělena hlubokými údolími, horské ledovce
• při pobřeží převažují naopak nížiny
• významná a velká jezera při hranicích s okolními státy: Skadarské, Ochridské a Prespanské jezero

OBYVATELSTVO

• většinu obyvatel tvoří Albánci (tzv. Škipetaři, asi 95 %) – ve světě jich je asi 6 milionů
• 1/3 albánského národa žije v Kosovu, zbytek na venkově
• albánština je specifický jazyk – nepatří do žádné jazykové skupiny, není podobná žádné jiné světové řeči
• 2/3 populace jsou ve věku 20 až 30 let
• nízká životní úroveň obyvatel

HOSPODÁŘSTVÍ

• druhá nejchudší země Evropy (po Moldavsku)
• hospodářství zaměřeno na zemědělství
  • pracuje v něm asi polovina obyvatel
  • převažuje rostlinná výroba – pěstuje se kukuřice, cukrovka, zelenina, vinná réva, tabák, olivy
  • chov skotu, ovcí a koz
  • významný je také rybolov
• rozvoj průmyslu až po druhé světové válce
• významný je těžební průmysl a zpracování nerostných surovin
• bohaté zásoby barevných rud – těžba měďi, chromu, niklu
• dále těžba ropy a zemního plynu
• turistický ruch by mohl být velmi perspektivní, avšak zemi chybí dostatečná infrastruktura

CENTRA

• Tirana – průmyslové centrum (1/2 albánského průmyslu), hlavní město, mrakodrap TID Tower
• historická města Skadar a Drač
• rekreace u moře