nejvyšší bod: Mont Blanc (4 810 m n. m.) nebo Elbrus (5 642 m n. m.)
Poloha a členění
světadíl Evropa je součástí kontinentu Eurasie
na severní polokouli, převážně na východní, ale zasahuje i do západní
hranice s Asií: Bajdaracký záliv, východní úpatí Uralu, řeka Ural, řeka Emba, Kaspické
moře, ústí řeky Kuma, řeka Manyč, Azovské moře, kerčský průliv, Černé moře, Bospor, Marmarské moře,
Dardanely
ostrovy: Britské, Normanské, Island, Baleáry, Sardinie, Sicílie, Korsika, Kréta,
Kyklady, Kypr, Malta, Lofoty, Hebridy, Shetlandy, Orkneje, Faerské
Reliéf
pestrý reliéf, velmi nízká průměrná nadmořská výška (290 m n. m.), rovinaté oblasti jsou nejstarší
pohoří: Skandinávské, Pyrenejské, Apeninské, Skotská vysočina, Alpy (nejvyšší, dělí se
na Z a V, stále rostou), Karpaty, Kavkaz, Ural, Středoněmecká vysočina, Pindos, Ardenské, Valdajská
vrchovina, Sierra Nevada, Kastilské, Dinárské, Ardenské, Jura, Francouzské středohoří
60% Evropy zaujímají nížiny: Východoevropská rovina (největší), Kaspická (nejnižší
místo: -28 m n. m.), Černomořská, Velká uherská, Středopolská, Severoněmecká, Francouzská, Karelská
plošina, Pádská
aktivní sopky: Etna, Vesuv a Stromboli (Itálie), sopky na Islandu, ostrov Théra (Řecko)
jediná evropská poušť Ryn v Kaspické nížině
trvalé zalednění jen na arktických ostrovech (Špicberky, země Františka Josefa, Nová
země) a zbytkové horské zalednění, ale dříve byl ledovec na Islandu, Britských ostrovech, Pobaltí, ve
Skandinávii, na pobřeží Severního moře, na našem území byl ledovec 2x
GEOLOGICKÁ HISTORIE
dříve byla Evropa souší spojena se s Amerikou
kaledonské vrásnění ve starších prvohorách – Skandinávské pohoří, Skotská vysočina
hercinské (variské) vrásnění v mladších prvohorách – Kastilské pohoří, Český masiv,
Středoněmecká vysočina
alpinské vrásnění ve třetihorách – Alpy, Karpaty, Apeniny, Sierra Nevada, Pyreneje
nejstarší horniny: Ukrajinský štít, Baltský štít
Vodstvo
poměrně hustá říční síť
80 % řek se nalézá v úmoří Atlantského oceánu
řeky: Volha (nejdelší, z Valdajské vrchoviny do Kaspického moře), Dunaj (ze
Schwarzwaldu do Černého moře), Dněpr, Ural, Don, Ebro, Odra, Varta, Labe, Pád, Seina, Loira, Rýn, Rhona,
Mohan, Temže, Visla
jezera (často ledovcového původu): Balaton, Ladožské (největší sladkovodní), Kaspické
moře, Bodamské, Čudské, Oněžské, jezerní plošiny (Finská, Karelská, Mazurská)
průlivy: La Manche, Gibraltar, Bospor, Dardanely, Kielský průplav
průplavy: Rýn – Labe, Don – Volha
Podnebí
podnebné pásy
90% Evropy spadá do mírného podnebného pásu
nejsevernější část Skandinávského poloostrova a část Islandu je subpolární
jih Španělska, Apeninského a Balkánského poloostrova jsou subtropické (horké suché
léto, mírná vlhká zima)
hlavně jihozápadní až západní větry, takže s rostoucí vzdáleností od Atlantiku klesá úhrn srážek
tři typy podnebí:
přímořské na západě Evropy – nejvíc srážek
přechodné ve střední Evropě – méně srážek a větší teplotní rozdíly (sem patří i ČR)
vnitrozemské – málo srážek a velké teplotní rozdíly mezi zimou a létem
díky teplému Golfskému (Severoatlantskému) proudu je podnebí relativně teplé a mírné –
otepluje hlavně podnebí Britských ostrovů a západního pobřeží Skandinávského poloostrova
nadmořská výška hraje důležitou roli pro podnebí jen v Alpách a v Karpatech
Obyvatelstvo
žije zde cca 10 % světové populace
hustota zalidnění: 72 obyv. / km2 (druhý nejhustěji zalidněný světadíl)
vysoký stupeň urbanizace (70 % městského obyvatelstva)
pokles přirozeného přírůstku obyvatel
zejména v poslední době je Evropa častý cíl přistěhovalců (např. z Afriky a Asie)
většinou vysoký průměrný věk dožití, nízká kojenecká úmrtnost (0,12 %), 99% gramotnost, vysoká
zaměstnanost
JAZYKY
indoevropské jazyky (většina Evropanů, nejrozšířenější jazyková skupina na světě)
románské jazyky (francouzština, španělština, italština, rumunština)
ugrofinské jazyky (estonština, maďarština, finština)
baltské jazyky (litevština, lotyština)
NÁBOŽENSTVÍ
křesťanství
římskokatolické – hlavou je papež František (např. Španělsko, Itálie, Rakousko)
protestantské evangelické (např. Anglie, Nizozemí, Švýcarsko, Island)
pravoslavné (Řecko, Rusko, Bulharsko, Srbsko)
islám (Bosna a Hercegovina, část Albánie)
Hospodářství
Evropa jako celek hospodářsky vyspělá
v celoevropském měřítku převažuje export nad importem
nejbohatší stát na základě HDP je Lucembursko, nejchudší stát Moldavsko
ZEMĚDĚLSTVÍ
nejvýkonnější zemědělství má Dánsko a Nizozemsko
Evropa je soběstačná ve výrobě základních potravin
PRŮMYSL
více než polovina průmyslu se soustředí v oblasti tzv. „Modrého banánu“ (Anglie,
severní Francie, Benelux, Porýní a Porúří v Německu až po italský Milán)
hutnictví pokrývá 1/3 světové produkce (Německo, Itálie, Ukrajina a Rusko)
elektronická a elektrotechnická výroba (Nizozemsko – Philips, Finsko – Nokia, …)
výroba letadel (francouzský Airbus)
spotřební průmysl (textilní, obuvní aj.) poskytuje výrobky vysoké kvality – konkurence
levného dovozu z Asie
potravinářský průmysl – na světové produkci se podílí 50 %
TĚŽBA
vlastní zdroje v Evropě obvykle nestačí potřebám průmyslu, je nutný dovoz
ve světovém měřítku má význam těžba černého a hnědého uhlí (v hnědém uhlí je
celosvětově významný i podíl České republiky), železné rudy (Švédsko,
Rusko), uranu
Skandinávie a Rusko vyniká těžbou dřeva
ropa a zemní plyn – zejména v oblasti Severního moře
největší světovou těžbu zemního plynu má pak Rusko (v oblasti Sibiře)
Politika
Evropu nyní tvoří 46 států, z čehož 3 do evropského území zasahují pouze svou částí (Kazachstán, Rusko,
Turecko)
monarchie
7 království: Belgie, Dánsko, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie
